Nováčci v EU prý utrácí miliardy eur z evropských fondů na nesmyslné a škodlivé projekty

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Země střední a východní Evropy, mezi nimiž dominuje Česká republika, vynaložily, nebo ještě do konce programového období (2007-2013) zamýšlejí vydat, téměř 16 miliard eur na kontroverzní projekty, které nejsou šetrné k životnímu prostředí. Uvádí to studie, kterou včera zveřejnily bruselské organizace CEE Bankwatch a Friends of the Earth Europe, jež v Česku zastupuje Hnutí Duha.

V současném rozpočtu EU představují prostředky určené na unijní kohezní politiku (neboli „evropské fondy“) téměř jednu třetinu – tj. 347 miliard eur. Smyslem celé politiky je smazat rozdíly mezi zaostalejšími a rozvinutějšími regiony, a to nejen v hospodářské, ale třeba i v sociální nebo enviromentální oblasti. 

Investice ale nejsou pouze o přesunu prostředků z bohatších oblastí EU do těch chudších. Měly by totiž zároveň podpořit trvale udržitelný rozvoj a vytvořit nová pracovní místa. Evropská komise si od politiky rovněž slibuje, že významnou měrou přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti celého celku a v neposlední řadě povede i k oživení hospodářského růstu.  

Podle studie, kterou zveřejnily bruselské organizace CEE Bankwatch a Friends of the Earth Europe (v ČR je zastupuje Hnutí Duha), to ale vypadá, že ne všechny členské země EU to vidí stejně. 

Zaměřeno na země střední a východní Evropy 

Problémy s naplněním hlavních cílů unijní kohezní politiky mají i některé nové členské státy, které do EU vstoupily po roce 2004. Studie si totiž všímala efektivního vynakládání prostředků z evropské kasy v sedmeru zemí střední a východní Evropy: kromě Česka také v Bulharsku, Estonsku, Maďarsku, Makedonii, Polsku nebo na Slovensku. A závěry, které mapovaly celkem 33 projektů, nejsou příliš lichotivé. 

Všechny tyto země totiž v současném programovém období, které skončí v roce 2013, prý vynaložily (nebo ještě vynaloží) dohromady téměř 16 miliard eur na projekty, které tvůrci studie považují za škodlivé vůči životnímu prostředí nebo biodiverzitě. 

„Mapa projektů ukazuje, že kontroverzní projekty nejsou bohužel omezeny pouze na několik ojedinělých výjimek,“ komentoval výsledky studie Markus Trilling, který práci na dokumentu koordinoval. „Evropské peníze mají potenciál přinášet zemím střední a východní Evropy spoustu benefitů, ale jestliže se nic nezmění, způsobí to velkou škodu v sociální oblasti i v oblasti životního prostředí v tomto regionu,“ dodal. 

Jde o 16 miliard eur 

Podle tvůrců studie prostředky z evropských fondů (téměř 6,5 miliard eur) již v sedmi zmíněných zemích podpořily projekty na výstavbu či dokončení dálnic, které vedou skrz chráněná území, stavbu vodních přehrad narušujících ráz krajiny, nebo letišť, jež svým provozem ohrožují některé chráněné druhy zvířat.  

K tomu je prý potřeba přičíst dalších zhruba 10 miliard eur, které sice ještě na účty realizátorů podobných projektů neodešly, ale v nejbližší době se tak stane (prostředky jsou již vázány smlouvou), nebo je to alespoň vysoce pravděpodobné. 

Nejhůře si v tomto ohledu vede Česká republika, které na záda dýchá Maďarsko. 

ČR hraje prim 

Česká republika prý z fondů EU podpořila projekty, které škodí životnímu prostředí, za téměř 4 miliardy eur. Najdeme mezi nimi například výstavbu úseku dálnice D8 mezi Prahou a Drážďanami, který prochází přes chráněné České Středohoří, úseky na rychlostních silnicích mezi hlavním městem a Českými Budějovicemi nebo v okolí Českého ráje, a také rekonstrukci železničního mostu v Kolíně. 

Studie si všimla i projektů, které na proplacení peněz teprve čekají (souhrnně ve výši 2,5 miliard eur). Jedná se o dostavbu rychlostní silnice mezi Olomoucí a Břeclaví nebo mezi Brnem a Vídní, která vede v bezprostřední blízkosti některých památek zařazených na seznam UNESCO (např. Pálava či Lednicko-Valtický areál) nebo NATURA 2000.

Trnem v oku je i trojice spaloven odpadků v Karviné, Mostě nebo v obci Chotíkov nedaleko Plzně, rekonstrukce železničního nádraží v Brně nebo přehrada na Labi u česko-německých hranic. 

S přílišným pochopením tvůrců studie se nesetkalo ani zamýšlené dokončení zejména severní části pražského okruhu (dokument předpokládá, že stavba spolyká z evropských fondů až 850 milionů eur). 

Ještě není pozdě 

Jak ale poukazuje české Hnutí Duha, většina projektů je zatím ve fázi plánování, a škodám se dá proto předejít. 

„Plánované tři české spalovny mají ročně pohltit na 450 tisíc tun kvalitních, recyklovatelných surovin – to je jako vlak s 12,5 tisíci vagony, dlouhý z Prahy až do Českých Budějovic. Přitom recyklujeme násobně méně než úspěšné státy jako Německo či Belgie,“ uvedl Ivo Kropáček z Hnuti Duha. „Ministr (Tomáš) Chalupa by měl peníze z evropských fondů namísto plýtvání na předražené obří spalovny investovat do obecních a městských projektů, které usnadní třídění odpadu a vylepší recyklaci,“ dodal. 

S tím, že ještě není vše ztraceno, souhlasí i Markus Trilling z bruselské partnerské organizace. „Tyto projekty jsou chybou, kterou si Evropa nemůže dovolit. Budoucí legislativa musí využívání peněz z fondů kohezní politiky na škodlivé projekty zakázat,“ navrhuje.