Státní energetická koncepce: po letech hotovo? Podívejte se, jak se připravovala

premiér Bohuslav Sobotka; zdroj: Úřad vlády.

Sobotkova vláda má dnes na stole Státní energetickou koncepci, která se v Česku neúspěšně aktualizuje už několik let. Řada hráčů na energetickém trhu si především přeje, aby už vláda nějaký dokument schválila. Na dokončení ale ještě čeká Surovinová politika ČR a není přesně rozhodnuto o financování výstavby nových jaderných reaktorů. Jakou historii má koncepce za sebou?

Vláda má na svém dnešním programu aktualizaci Státní energetické koncepce (SEK). Ta se kabinetu dostává na stůl po dvouletém projednávání. Materiál má stanovit, jakými způsoby si Česko v příštích desetiletích zajistí bezpečné dodávky energie a udržitelný rozvoj a jak ochrání konkurenceschopnost své energetiky i průmyslu.

Podle některých informací by se finální schvalování dokumentu mohlo ještě odložit. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které strategii pro rok 2040 připravilo, ale říká, že vše je připraveno.   

Jádro a OZE, uhlí pryč

Výroba elektřiny má podle navržené koncepce spoléhat do značné míry na jadernou energetiku. Zatímco dnes jádro dodává 33 % elektrické energie, do roku 2040 by to mělo být 50 %. Postavit by se měly tři nové jaderné reaktory – dva v Temelíně a jeden v Dukovanech. Zatím ale není jasné, kdo výstavbu zaplatí.

Čtvrtinu výroby elektřiny by v budoucnu měly podle představ MPO zajišťovat obnovitelné zdroje. Uhlí a zemní plyn by ve výrobě elektrické energie velkou roli hrát neměly – primárně se mají využívat pro výrobu tepla, se kterým je možno v některých případech prostřednictvím společné výroby produkovat i elektřinu.

Samotný plyn by neměl z českého energetického mixu zmizet, i když jeho spotřeba v posledních deseti letech klesla o 20 % díky zateplování a dalšímu zvyšování energetické účinnosti. Kromě zmíněné společné výroby elektřiny a tepla s ním koncepce počítá například v dopravě v podobě stlačeného zemního plynu (CNG).  

Budeme mít koncepci?

Kritici koncepce dlouhodobě tvrdí, že ministerstvo v ní dává příliš malý prostor úsporám energie (ani jeden ze scénářů například nepočítá s tím, že by spotřeba energie v Česku mohla klesnout) a nebo že podceňuje potenciál, který má Česko ve výrobě z obnovitelných zdrojů (do roku 2040 počítá koncepce s nárůstem na úroveň, jaká je v sousedním Německu dnes).

Kritizují také, že se dokument nevyjadřuje k bourání obcí, které by postihlo prolomení těžebních limitů. To je ovšem otázka, kterou by měla více osvětlit Surovinová politika ČR, další strategický materiál, který ještě není hotov.

Na druhé straně, řada energetických i průmyslových firem žádá, aby se už koncepce hlavně schválila, i když se všemi detaily nejsou některé z nich úplně spokojené. Chtějí mít totiž alespoň minimální jistotu v tom, jakým směrem se bude česká energetika ubírat. Jak dlouho už schvalování trvá a jak probíhalo?


JAKOU MÁ STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE HISTORII:

  • Poslední schválená energetická koncepce je z března 2004.
  • V roce 2008 vznikla takzvaná první Pačesova komise (oficiálně Nezávislá energetická komise) – expertní tým, který měl vypracovat prognózu vývoje české energetiky.
  • V únoru 2010 byl na ministerstvu průmyslu a obchodu vytvořen návrh na aktualizaci, který se však později neprosadil.
  • V dubnu 2010 oficiálně vznikla takzvaná druhá Pačesova komise.
  • V roce 2012 začal vznikat další návrh na aktualizaci koncepce. Měl být schválen do června 2012, nakonec se ale jeho příprava prodloužila.
  • V květnu 2012 se stal náměstkem ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Pavel Šolc, který připravil i aktuální návrh.
  • Už během přípravy koncepce se objevily výhrady nevládních organizací, že aktualizaci dokumentu nedoprovází dostatečně široká debata, že koncepce dává příliš malý důraz na úspory energie nebo že jaderná energetika, na kterou koncepce sází, nebude výhodná pro českou ekonomiku.   
  • Schvalování návrhu se několikrát odložilo. Mezi spornými otázkami se objevila zejména finanční podpora pro výstavba nových jaderných bloků a prolomení těžebních limitů na hnědé uhlí.
  • Vláda vzala návrh koncepce na vědomí v říjnu 2012.
  • V květnu 2013 začal proces posouzení vlivu SEK na životní prostředí.
  • Ke konci roku 2013 se k návrhu koncepce mohla vyslovit veřejnost.
  • Elektrárenská společnost ČEZ v dubnu 2014 ukončila tendr na výstavbu nových jaderných bloků v elektrárně Temelín. Začalo se hovořit o tom, že energetická koncepce bude přepracována.
  • Během následujících měsíců vznikal nejnovější návrh koncepce, který počítá s několika možnými scénáři vývoje. Hovořilo se o tom, že koncepce bude schválena do konce roku 2014, nebo na začátku roku 2015. Má vzniknout také strategie pro rozvoj jaderné energie v Česku a má být dopracována Surovinová politika ČR.
  • Na podzim 2014 proběhlo poslední mezirezortní připomínkové řízení. Nedošlo během něj k žádnému věcnému rozporu.
  • Protože aktualizace SEK už prošla procesem posuzování vlivů na životní prostředí a získala souhlas ministerstva životního prostředí, může putovat na vládu.
  • Na začátku prosince 2014 podpořila aktuální návrh SEK také tripartita.

Autor: Adéla Denková