Stát neposkytl na vysokorychlostní internet žádné dotace. Program byl špatně nastavený, zjistil NKÚ

© Pixabay.com

Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se pokrytí domácností vysokorychlostním internetem v uplynulých zhruba pěti letech zvýšilo jen díky investicím podnikatelů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nevyplatilo žádné dotace, ačkoli na to mělo 13,8 miliardy korun.

Důvodem byla špatně nastavená podpora a nedostatečná příprava programu. Téměř polovina peněz plánovaných na rozvoj vysokorychlostního internetu tak byla přesunuta po dohodě s Evropskou komisí na jiné operační programy, uvedl dnes NKÚ v tiskové zprávě.

Neúspěch v podpoře budování sítí pro vysokorychlostní internet MPO přiznalo, od roku 2018 se to podle mluvčí Štěpánky Filipové ale změnilo a podařilo se najít cestu, jak budování sítí podpořit. Ve vyjádření pro ČTK současně uvedla, že pomalejší rozvoj sítí pro vysokorychlostní internet v ČR obecně ovlivňuje i pomalé povolování staveb, což by měl změnit nový stavební zákon či zákon o liniových stavbách.

Problémem výstavby sítí není podle zástupce operátorů z ISP Aliance Rostislava Kocmana nedostatek peněz, ale vysoké ceny služebností požadovaných obcemi, některými kraji a zejména státními organizacemi a také složitá administrativa a stavební řízení. „Poslední nabídka dotací už byla atraktivnější než dříve, ale ty výše jmenované potíže výstavbu fakticky dál znemožňují, a proto o dotace není takový zájem. Na většině dnešních bílých míst se jistě podaří postavit vysokorychlostní internet i navzdory klackům pod nohy ze strany státu a některých samospráv, ale jsou i místa, kde se internet bez dotací nikdy neobjeví,“ podotkl. Zatímco v minulosti MPO podle něj s telekomunikačním sektorem téměř nekomunikovalo, nyní se snaží v rámci svých kompetencí problémy řešit.

Prosperující Česko

Jak se evropské fondy podepsaly na českých regionech? Server EURACTIV.cz ve spolupráci s Hospodářskými novinami připravil sérii příběhů ze všech českých krajů.

Dotační neúspěch

NKÚ prověřoval dotace na vysokorychlostní připojení k internetu v letech 2015 až 2019. Cílem podpory bylo zajistit do roku 2023 toto připojení pro 77 procent domácností, přitom už v roce 2018 se díky investicím podnikatelů podařilo bez pomoci státu pokrýt 90 procent domácností. ČR je tak nad evropským průměrem, uvedl NKÚ.

Ministerstvo vyhlásilo první výzvu k předkládání žádostí o dotace z programu Vysokorychlostní internet v březnu 2017, tedy dva roky po jeho schválení. Vypsání se zdrželo hlavně kvůli tomu, že Česko nemělo do roku 2016 připraven Národní plán rozvoje sítí nové generace. Už v době vyhlášení první výzvy se ale díky investicím firem blížilo pokrytí domácností vysokorychlostním internetem původně stanovenému cíli 77 procent, uvedl NKÚ.

Doplnil, že o dotace na budování sítí vysokorychlostního internetu byl minimální zájem. Těm, kteří se o ně přihlásili, nemohlo ministerstvo na doporučení Evropské komise peníze vyplatit. MPO totiž při nastavení podmínek nerespektovalo požadavek směřovat podporu do oblastí, kde pokrytí není a ani jej podnikatelé neplánují v následujících třech letech vybudovat, odůvodnili kontroloři doporučení EK nevyplatit dotace.

Jak směřovat evropské dotace tam, kde jsou skutečně třeba? Šancí jsou integrované nástroje

Čerpání financí prostřednictví tzv. integrovaných nástrojů v sobě skrývá celou řadu výhod, od přesnějšího zacílení dotační pomoci až po širší spolupráci obcí a jiných subjektů z jednoho společného území.

Znovu a lépe

Druhou výzvu pro žádosti o dotaci na vysokorychlostní internet vyhlásilo ministerstvo počátkem loňského roku a v porovnání s první ji mělo podle NKÚ lépe připravenou. „Přihlásilo se 40 zájemců a žádosti o podporu přesáhly o 11 procent jednu miliardu korun přidělenou pro tuto výzvu. Většinu žádostí podala jedna společnost,“ uvedli kontroloři. V době jejich kontroly se žádosti ale teprve hodnotily a ministerstvo nevydalo žádné rozhodnutí o poskytnutí podpory.

„Ano, je to tak, že se dříve podpořit budování sítí pro vysokorychlostní internet nedařilo,“ uvedla v reakci na závěry NKÚ mluvčí MPO. Před dvěma lety podle ní ale útvar, který má věc na starosti, personálně posílil a MPO naplňuje akční plán, který vznikl po konzultacích s EK. Podle mluvčí tak bylo schváleno 35 projektů různých subjektů, které pokryjí zhruba 16 tisíc adresních míst, a byla otevřena další výzva na podporu projektů v dalších tzv. bílých místech, tedy sídelních oblastech bez vysokorychlostního internetu.

Jaký plán obnovy je v zájmu ČR? S velkou kohezní obálkou, ale nesvázaný podmínkami

V EU se rozjíždí nová debata o tom, jak bude vypadat plán obnovy evropských ekonomik a potažmo nový dlouhodobý rozpočet EU. V zájmu Česka je podle zástupců podnikatelů i zaměstnanců například to, aby se ulevilo z tlaku na zelenou transformaci.