Spor o českou vědu dnes pokračuje dalšími protesty

Čeští vědci budou dnes po více než měsíci znovu protestovat proti krácení finančních prostředků pro Akademii věd ČR, s nímž při přípravě nového rozpočtu na rok 2010 počítá vláda Jana Fischera. O tom, že největší tuzemská výzkumná instituce přijde o část svého rozpočtu přitom ale v zásadě rozhodl již zákon schválený předchozí Topolánkovou vládou.

Rozhodnutí z 29. června, v němž se vláda Jana Fischera na návrh vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace při přípravě rozpočtu usnesla na zmrazení výdajů pro českou vědu a výzkum pro rok 2010, spustilo lavinu protestů proti údajným snahám zlikvidovat Akademii věd. Právě ta by podle návrhu měla v příštím roce počítat s výrazně nižší státní dotací. Zatímco letos stát vložil do ústavů této insituce celkem 5,88 miliard korun, v příštím roce by se mělo jednat pouze o 4,61 miliardy. Pro další roky pak návrh počítá s dalším snižováním peněz z veřejných rozpočtů až na úroveň 2,81 miliard v roce 2012.

Akademici a jejich sympatizanti návrh označují jako „likvidační“ a volají po zastavení „tunelování české vědy a kultury“. Právě s tímto heslem svolalo fórum s názvem Věda žije! sdružující vědce z Akademie věd ČR na dnešní odpoledne na pražské Palachovo náměstí již druhou demonstraci, v níž chce vyjádřit svůj nesouhlas s posunem priorit vlády v oblasti vědy a výzkumu. Demonstraci podle médií podpořili například teolog Tomáš Halík nebo socioložka Jiřina Šiklová.

Odpůrcům vládního návrhu se nelíbí, že má přinést krácení přímé podpory pro základní výzkum (jenž je doménou právě Akademie věd) a uvolněné prostředky se mají přesunout do rozpočtu Grantové agentury a nové Technologické agentury kde o ně výzkumné instituce budou muset soutěžit. Vláda ovšem namítá, že Akademie o tyto peníze přijít nemusí v případě, že bude v grantových řízeních úspěšná.

Změna priorit ve vědě a výzkumu není přitom nijak horkou novinkou. O posunu k větší podpoře aplikovaného výzkumu a převádění výsledků výzkumu do praxe ve snaze posílit konkurenceschopnost ekonomiky ostatně usiluje i Evropská komise a shodují se na něm i ministři členských zemí.

Ještě za vlády Mirka Topolánka parlament stihl schválit novelu zákona o veřejné podpoře vědy a výzkumu, který klade větší důraz právě na aplikovaný výzkum a inovace a který se snížením institucionálního financování (tj. dotací, které výzkumné instituce dostanou bez ohledu na výsledky výzkumu) počítá. Fischerova vláda tak svým návrhem tento zákon pouze naplňuje, byť se tak děje v obtížných podmínkách vyplývajících z omezeného rozpočtu v době hospodářské krize.

V bouřlivé diskusi nad tím nakolik by měl stát podporovat základní a nakolik aplikovaný výzkum a který z nich je „důležitější“ ale zanikají námitky některých odborníků, podle nichž je Achillovou patou nového systému nově ustanovená metodika, podle níž se má posuzovat, jsou-li výzkumné instituce úspěšné či nikoliv a zda tudíž mají nárok na podporu.