Společný rejstřík lobbistů v institucích EU vznikne v červnu

Zdroj: Evropský parlament.

Poslanci Evropského parlamentu včera podpořili dohodu mezi Parlamentem a Komisí, na jejímž základě vznikne společný rejstřík lobbistů v těchto dvou unijních institucích. Takzvaný „rejstřík transparentnosti“ má začít fungovat od června. I přes výhrady europoslanců má zatím zůstat dobrovolný.

Do rejstříku by se měli zapisovat lobbisté, kteří působí v unijních institucích, a záznam o jejich kontaktech s parlamentními zpravodaji by se měl objevit v dodatcích zpráv, které tito poslanci připravují.

Poslanci rejstřík lobbistů přejmenovali na „rejstřík transparentnosti“. Chtějí tím k registraci přimět i nekomerční organizace, jakými jsou například církve, think-tanky, orgány místní správy a politické strany.

Zprávu poslance Carla Casiniho (EPP) o vytvoření rejstříku před několika týdny jednomyslně podpořil ústavní výbor Evropského parlamentu (EurActiv 21.4.2011) a jeho rozhodnutí včera potvrdilo i hlasování v plénu.

V rejstříku lobbistů Evropského parlamentu je v současné době pod označením zájmové uskupení registrováno přibližně 1.700 organizací. Registr Evropské komise tvoří 3.900 jmen.

Europoslanci věří, že propojením rejstříků Evropského parlamentu a Komise se postup registrace zjednoduší a dosud neregistrovaní lobbisté budou mít větší motivaci se do něj zapsat.

V rejstříku nemají figurovat přímo jména jednotlivých lobbistů, pouze počet osob, které danou zájmovou skupinu zastupují, a výši příjmů, kterou organizace získává ze zdrojů EU.

Široká definice

Působnost rejstříku „zahrnuje veškeré činnosti (…) vykonávané s cílem přímo nebo nepřímo ovlivňovat formulování nebo provádění politik a rozhodovací procesy orgánů EU, bez ohledu na použitý komunikační kanál,“ dočteme se v dokumentu, který včera schválili poslanci.

Mezi takové komunikační kanály se mají počítat média, expertní skupiny typu „think-tank“, platformy, diskusní fóra, smlouvy s profesionálními prostředníky, apod. Zdaleka tedy nemusí jít o pouze přímý kontakt mezi lobbovanou osobou a lobbistou.

I přímý kontakt se ale pochopitelně za lobbing považuje. Působnost rejstříku tak může pokrývat kontakty s poslanci, úředníky nebo dalšími zaměstnanci unijních institucí, rozesílání dopisů, informačních materiálů nebo dokumentů zaujímajících stanovisko. Mezi lobbistické aktivity má patřit i pořádání společenských akcí nebo konferencí, „na které jsou jednotlivým poslancům Evropského parlamentu či členům Evropské komise, úředníkům nebo jiným zaměstnancům orgánů EU rozesílány pozvánky“.

„Očekává se, že do rejstříku se bez ohledu na jejich právní subjektivitu zaregistrují veškeré organizace a osoby (…), které se zabývají činnostmi spadajícími do jeho oblasti působnosti,“ píše se dále.

Pravidla pro poskytování informací o financování lobbistických organizací mají být podobná, jako u dosavadního rejstříku Evropské komise.

Informace o financování mají být povinné

Odborné poradenské společnosti, právnické kanceláře a samostatně výdělečně činní poradci, kteří se budou chtít registrovat, budou muset uvést detaily týkající se obratu, který je možné připsat činnostem, které spadají do působnosti rejstříku.

Neziskové organizace, think-tanky, výzkumné instituce, organizace zastupující církve, apod. budou v rejstříku uvádět svůj celkový rozpočet a hlavní zdroje financování.

Všechny registrované organizace budou navíc muset zveřejnit výši příjmů od institucí EU a uvést, od které instituce dané prostředky pocházejí.

Jak již bylo řečeno, registrace má být zatím nepovinná. Gerald Häfner z frakce Zelených, kteří během jednání prosazovali povinnou registraci, uvedl, že se jejich poslancům podařilo ke zprávě připojit alespoň dodatek, podle nějž by se při příští novele výzva k zavedení povinné registrace měla vzít v úvahu.

Evropský parlament vyzval včera také Radu EU, která zastupuje členské země, aby se k rejstříku rovněž připojila, a ocenil, že se k tomuto návrhu vyjádřila kladně.

Místopředseda Evropské komise, slovenský eurokomisař Maroš Ševčovič, který se jednání o společném rejstříku účastnil za Evropskou komisi, označil politický signál, že všechny tři instituce berou transparentnost vážně a hodlají jí řešit společně, za významný.

Inspirace pro Českou republiku?

Šéf českých sociálnědemokratických europoslanců Jiří Havel považuje rejstřík za „přínosný a efektivní nástroj v boji proti korupci“. Podle Havla je „rejstřík transparentnosti v zájmu nás všech“ a vyzval k podobnému kroku i českou vládu, kterou „od minulého podzimu stíhá jedna kauza za druhou a má pozoruhodnou tradici, jak se šikovně nevypořádat s úplatkářskými aférami“.

„Doufejme, že vznik evropského rejstříku může být i inspirativním nástrojem pro českou vládu,“ dodává poslanec.

Odborníci na problematiku lobbingu, kteří se doma v ČR účastní kulatých stolů iniciovaných poslankyní Věcí veřejných Lenkou Andrýsovou, vznik zákonné regulace lobbingu podporují, ale před přehnanými ambicemi zákona jako nástroje proti korupci varují.

„Experti považují za důležité, aby se význam zákona o regulaci lobbingu jako nástroje boje proti korupci nepřeceňoval a nesnažili jsme se jeho pomocí řešit primárně korupci namísto nastavení pravidel pro zákonný lobbing“. Řadu problémů spojených s korupcí je podle nich vhodné řešit jinými zákony a předpisy. „Zákon o regulaci lobbingu je z perspektivy boje proti korupci jen jeden z nástrojů, který může být využit a který ostatním opatřením umožní, aby byly efektivní,“ píše se v závěrech ze zatím posledního dubnového setkání skupiny.