SPD je hrozbou pro evropskou liberální demokracii, prohlásil ministr Petříček

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček a slovenský ministr zahraničí Miro Cerar [© European Union, 2018]

Ministr zahraničí Petříček dnes diskutoval se senátory o unijních prioritách české zahraniční politiky. Neopomenul blížící se europarlamentní volby, nízkou důvěru a podporu občanů k EU, rozšiřování EU či unijní sousedskou politiku a brexit.

Evropské volby budou podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka testem pro liberální demokracii v EU. Případný úspěch antisystémových stran v nich by ale k rozpadu Unie nevedl. Petříček to dnes řekl novinářům poté, co senátorům z výboru pro záležitosti EU představil své priority v zahraniční politice. Unijní volby označil za jednu z nich.

„Nemyslím si, že by vítězství nesystémových stran znamenalo odchod dalších členských zemí z EU,“ uvedl šéf diplomacie v narážce na brexit. Řada antisystémových stran má podle ministra ale snahu EU rozmělňovat a omezovat spolupráci jen na některé oblasti.

„Pro mě je důležité, abychom měli společné vnímání EU, že to není pouze ekonomický projekt, ale také politický projekt, který vychází ze sdílených hodnot, zásad a principů,“ dodal.

Eurovolby se blíží. Co od nich očekávat?

Jaká jsou očekávání europoslanců v souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu? A jaké hlavní okamžiky se v EU v roce 2019 odehrají? Na naše otázky odpovídali čeští zástupci v europarlamentu.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP)

Moc bych si přál říct, že očekávám zájem voličů, …

Za českou antisystémovou stranu označil Petříček hnutí SPD Tomia Okamury. „SPD je jedna ze stran, které považuji za hrozbu pro evropskou liberální demokracii,“ prohlásil.

EU by měla být v očích občanů lépe vnímána

Ministerstvo zahraničí by se podle Petříčka chtělo podílet na tom, aby zájem o Evropskou unii a povědomí o tom, co v EU prosazujeme byl vyšší.

„Byl bych rád, kdyby byla i vyšší účast než v posledních volbách,“ řekl. K minulým evropským volbám před pěti lety přišlo v Česku pouze 18,2 procenta voličů, účast tak byla rekordně nízká.

K lepšímu vnímání EU by mělo podle ministra napomoci její vedení. „EU by neměla dělat nutně více, ale měla by dělat lépe to, co dělá teď – pomáhat členským státům řešit situace, které jsou v zájmu jejich občanů,“ dodal.

Jakub Dürr: Rok 2019 bude turbulentní, chci zlepšit komunikaci na lince Praha–Brusel

Nový velvyslanec při EU Jakub Dürr má před sebou nelehký úkol – společně s kolegy připravit druhé české předsednictví v Radě EU, které je naplánováno na rok 2022. V rozhovoru pro EURACTIV.cz kromě dalšího přiblížil, co takové přípravy obnáší.

Mezi dalšími prioritami ministr uvedl přípravu evropského rozpočtu, který bude schvalován na podzim. ČR podle Petříčka bude usilovat o zachování objemu dotací na politiku soudržnosti a na investice do rozvoje českého hospodářství a infrastruktury.

Ministr zmínil také proces rozšiřování EU o Albánii a Makedonii nebo desetiletí od založení Východního partnerství EU, které posiluje české postavení v některých postsovětských zemích a pomáhá s reformami v zemích jako Ukrajina, Gruzie, Moldavsko nebo Arménie. O tyto a další priority usiluje i současné rumunské předsednictví.

Cesta Makedonie do EU a NATO teď leží v rukou opozice, říkají experti

V Makedonii se v referendu hlasovalo o tom, zda má země přistoupit na dohodu s Řeckem a změnit své jméno. Přes devadesát procent lidí hlasovalo pro, účast ale byla příliš nízká. Co bude dál? EURACTIV.cz se zeptal dvou expertů.

Včera na svém twitterovém účtu ocenil přijetí ústavních změn makedonským parlamentem, které jsou potřebné ke vstupu v platnost Prespanské dohody s Řeckem týkající se kompromisním názvu státu Republika Severní Makedonie. Ta byla po letech sporů podepsána ministry zahraničí obou zemí v polovině června loňského roku.

„Upřímně blahopřeji Makedonii, je to dobrý příklad pro další země regionu Západního Balkánu, jak řešit staré spory a zásadní krok země na cestě do EU a NATO,“ dodal.

Česko je na brexit připraveno

Petříček dnes po schůzi senátního výboru pro EU také řekl novinářům, že Česká republika je připravená na jakoukoli variantu brexitu.

Nejlepší by podle něj byl odchod Británie z Evropské unie dohodou. Čeští občané a podnikatelé by se tak mohli během přechodného období lépe přizpůsobit nové situaci. Ministerstvo zároveň intenzivně pracuje na tom, aby Česko bylo 29. března přichystané na možný odchod bez dohody. Podle předsedy senátního výboru Václava Hampla (za KDU-ČSL) se zdá, že Británie nakonec na dohodu o brexitu nepřistoupí.

„Česká republika bude muset přijmout jistá legislativní opatření tak, aby se připravila na odchod Velké Británie bez dohody takovým způsobem, aby čeští občané, ale i britští občané u nás, měli zaručené postavení, které mají doposud. Většina těch opatření je recipročních,“ uvedl Petříček.

Chystaný český zákon k brexitu podle předsedy senátního evropského výboru Hampla upravuje nouzově řadu věcí, které by normálně měla řešit brexitová dohoda.

Tvrdý brexit zasáhne český export do Británie. Ekonomové odhadují pokles až o 20 procent

Velká Británie je pátým největším obchodním partnerem České republiky. Brexit může toto postavení ohrozit.

Pro ČR bude důležité, aby budoucí vztahy s Británií byly nadále dobré. „V oblastech jako bezpečnost, inovace, vzdělání, obchod bychom se měli snažit hledat taková řešení, aby pro obě strany byla výhodná. Já si rozhodně nemyslím, že bychom měli Británii za cokoli trestat,“ řekl Petříček.

Bezpečnost především, a to jak na straně Unie, tak Británie, shodli se vyjednavači brexitu

Další kolo společných rozhovorů Británie s Unií o brexitu proběhlo na konci srpna. Pokročilo se v oblasti policejní a soudní spolupráce či ochrany dat, zatím nedořešeny zůstávají budoucí irské hranice nebo geografické označení výrobků.

Senátní výbor dnes s ministrem projednával informaci vlády o změnách právních předpisů v souvislosti s vystoupením Británie z EU. Český kabinet poslal před týdnem do Parlamentu zákon upravující vztahy mezi ČR a Spojeným královstvím pro případ, že Británie vystoupí z EU bez dohody. Zákon počítá s přechodným obdobím do 31. prosince 2020, během něhož bude ve vybraných oblastech britským občanům zaručeno stejné zacházení, jako by nadále byli v postavení občanů EU. Nebudou se ale moci už účastnit například komunálních voleb v ČR.

Zákon podle zástupců ministerstva vnitra i Hampla nemůže prodloužit bezvízový styk s mezi Českem a Británií, protože to bude nutné vyřešit na úrovni EU. „Ten je prostě buď s celou Evropskou unií, anebo žádný,“ uvedl Hampl. Vláda chce, aby Poslanecká sněmovna návrh schválila už v prvním čtení. Senát by se podle Hampla sešel ke schvalování operativně, nejpozději začátkem března.

„Je to taková pojistka. Nevíme, jestli se bude (zákon) aktivovat, nemůžeme si dovolit nemít to připravené,“ dodala ředitelka ministerského odboru azylové a migrační politiky Pavla Novotná.

Sto tisíc Čechů se chystá na brexit. Aby zůstali v Británii, musí se zaregistrovat

Británie za šest měsíců opustí Evropskou unii. Brexit bude mít dopad nejen na samotné Brity, ale taky na sto tisíc Čechů, kteří v zemi žijí. Cizinci se budou muset registrovat ve speciální databázi, aby mohli v zemi i nadále zůstat.

Balíček zákonů připravily jednotlivé resorty v koordinaci ministerstva vnitra. Ministerstvo zahraničí žádné návrhy nepředkládalo, jeho role se týká péče o české občany v Británii. „My pouze budeme zajišťovat následné kroky po 29. březnu,“ řekl dnes Petříček.

Odchod Británie z EU postaví celou řadu českých firem před velmi nepříjemnou situaci. „Budeme se snažit, aby to na ně nemělo zásadní dopad,“ uvedl. Připomněl také, že ČR otevírá generální konzulát v Manchesteru.

V Británii žije podle odhadů až 100.000 českých občanů, Britů v Česku jsou řádově tisíce.