ESD zasadil patentu EU citelnou ránu, posílenou spolupráci to ale zřejmě nezastaví

zdroj: Evropská komise.

Jen dva dny před ministerským setkáním, na němž bude s největší pravděpodobností odsouhlasena posílená spolupráce, která by měla stát na počátku zřízení jednotné patentové ochrany v EU, lucemburský soudní tribunál rozhodl, že patentový soud EU, který je součástí plánů, odporuje evropskému právu.

I přesto, že rozhodnutí Soudního dvora EU (ESD) nebylo nijak překvapivé (k podobnému, byť nezávaznému, stanovisku dospěla v létě již generální advokátka soudu – viz EurActiv 25.8.2010), může řádně zamíchat kartami.

Soudci totiž rozhodli o tom, že zřízení nového patentového soudu EU (Community Patent Court), který by rozhodoval například o platnosti či neplatnosti patentu nebo ve sporech o patentovou ochranu, není v souladu s evropským právem. Podle rozsudku by zřízení takového soudu narušilo základní rozložení sil a pravomocí mezi unijními institucemi, píše se ve stanovisku.

Co ale celé věci rozhodně neprospívá, je fakt, že soudní rozhodnutí přichází uprostřed debat o podobě jednotné patentové ochrany v EU, která po dlouhých letech konečně spěje k (nějakému) závěru. Stanovisko soudu bylo totiž zveřejněno pouhé dny před zasedáním Rady pro konkurenceschopnost (9.-10.března), kde příslušní ministři s největší pravděpodobností odsouhlasí vznik tzv. posílené spolupráce, na níž se členské země  domluvily v prosinci loňského roku (více podrobností EurActiv 13.12.2010) a kterou nedávno posvětil i Evropský parlament (EurActiv 16.2.2011).

Tento mechanismus je podrobně popsán v zakládajících smlouvách a umožňuje skupince zemí (musí jich být minimálně devět) pokračovat v integraci v nějaké konkrétní oblasti. Členské státy se k němu mohou uchýlit v případě, že se na úrovni celé sedmadvacítky nepodaří najít kompromis.

To platí i o otázce jednotného patentového systému v EU, na jehož podobě se členské země EU snaží dohodnout již několik desetiletí. Mezi největší překážky, které se léta nedařilo odstranit, patřila především otázka jazykových překladů.

V současné době je systém podávání patentů v Evropě velmi složitý a nákladný. Důvodem jsou také právě překlady patentů a průvodní technické literatury, které jsou zdlouhavé a hlavně mnohonásobně vyšší než například ve Spojených státech.

Členské státy EU proto přijaly návrh Komise na zúžení překládacích jazyků na pouhé tři: angličtinu, němčinu a francouzštinu. Myšlenka oslovila většinu zemí, které jí (někdy po delším váhání – např. EurActiv 26.11.2010) vyjádřily podporu. Neuchytila se ale ve Španělsku a Itálii. Tyto státy se obávají, že nepřítomnost italštiny a španělštiny mezi oficiálními jazyky jednotných patentů EU poškodí jejich vynálezce a podniky. Z tohoto důvodu se jejich vlády rozhodly, že se posílené spolupráce prozatím zdrží (mohou se k ní ale v budoucnu kdykoliv připojit).

Ať tak či onak, Evropská komise a maďarské předsednictví je přesvědčeno, že soudní rozhodnutí nebude mít na vznik posílené spolupráce žádný vliv, protože se jedná o dvě záležitosti, mezi nimiž „neexistuje žádné spojení“.

„Vytvoření jednotné patentové ochrany je z právního hlediska něco jiného než evropský patentový soud,“ uvádí se ve stanovisku Komise.

Evropská exekutiva ale připouští, že kvůli rozhodnutí soudu bude muset celou záležitost ještě jednou prozkoumat. „Rozhodnutí soudu nám umožňuje přezkoumat naši dosavadní práci spojenou se vznikem jednotného soudního systému pro oblast patentové ochrany, která tvoří jeden z hlavních pilířů reformy patentů v Evropě. Posílená spolupráce, která bude spuštěna na čtvrteční Radě pro konkurenceschopnost zůstává ale nedotčena,“ prohlásil člen maďarské vlády Zoltán Cséfalvay, který bude zítřejší zasedání předsedat.

S jeho slovy ale nesouhlasí řada diplomatů. „Je to jako vystavět dům bez základů,“ myslí si jeden z nich (přál si zůstat v anonymitě).

Jeho kolega, který se pohybuje v blízkosti maďarského předsednictví, se domnívá, že zablokovaná otázka zřízení patentového soudu sice jednání v dalších oblastech neovlivní, ale zcela jistě se výrazným způsobem podepíše na funkčnosti a přínosu celého systému.