Sobotka v Bruselu jedná s šéfy EU o Ukrajině i fiskálním paktu

zdroj: Evropská komise

Premiér Bohuslav Sobotka je dnes na první oficiální návštěva Bruselu v roli premiéra. Setkal se mimo jiné s předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem a šéfem Evropského parlamentu Martinem Schulzem. Tématem rozhovorů je postoj nové vlády k Evropské unii, oznámí přistoupení ČR k takzvanému fiskálnímu paktu, evropské fondy či Ukrajina.

Český premiér Bohuslav Sobotka dnes (20. února) absolvuje první oficiální návštěvu Bruselu v roli hlavy šéfa vlády. S lídry evropských institucí bude probírat, jak se bude stavět nový kabinet k evropským otázkám. Řeč se však stočila i k fiskálnímu paktu, čerpání evropských dotací či aktuální situaci na Ukrajině.

„Vnímáme rozhodnutí přistoupit k fiskálnímu paktu jako další krok na cestě k přijetí eura.“

Sobotka společně s předsedou Komise Josém Manuelem Barrosem po jejich dopoledním setkání zdůraznili, že se jedná o první zahraniční cestu poté, co dostala  nová vláda důvěru. „Důvod je jednoznačný. Dnes jsem signalizoval, že Česká republika bude vůči Evropě vystupovat aktivně, čitelně, srozumitelně a konstruktivně. To znamená, že budeme hledat možnosti, jak posílit společnou spolupráci,“ vysvětlil Sobotka.

„Zdá se, že se nová česká vláda postaví za Evropu,“ dodal Barroso po jednání s premiérem.

„Děkuji nové vládě za rozhodnutí, která učinila a kterými nasměrovala Českou republiku nově vstříc Evropě,“ dodal předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Ocenil například rozhodnutí Sobotkova kabinetu zrušit žádost o takzvanou Klausovu výjimku.

Fiskální pakt není jen symbolem

Sobotka také s předsedou Komise mluvil o přistoupení Česka k takzvanému fiskálnímu paktu, tedy Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. O ní jednal kabinet poprvé včera.

Připojení by mělo proběhnout v horizontu dvou měsíců a v tomto časovém období by také měla začít ratifikace v obou komorách Parlamentu. Nečasova vláda odmítla přijetí smlouvy, která by měla přispět k odpovědnějšímu přístupu evropských států k rozpočtové politice, společně s Velkou Británií před dvěma lety.

„ČR bude vůči Evropě vystupovat aktivně, čitelně, srozumitelně a konstruktivně.“

„Pravidla by se dotkla České republiky až v době přijetí evropské společné měny,“ zdůraznil Sobotka a dodal, že vnímá rozhodnutí přistoupit k fiskálnímu paktu jako další krok na cestě k přijetí eura. Toto rozhodnutí ocenil i Barroso, podle kterého se rozhodně nejedná pouze o symbolický krok.

Skeptická není nová vláda ani ke vznikající bankovní unii. „Jsme připraveni posoudit všechny technické otázky a problémy, které jsou s tímto jednáním spojeny. Nová vláda podporuje co nejrychlejší dojednání dohody o bankovní unii,“ vysvětlil Sobotka.

Společně vůči Ukrajině

Během setkání došlo také na některé aktuální otázky. Řeč se stočila k vývoji na Ukrajině. „Česká republika je připravena podpořit společný, jednotný a důrazný postup EU vůči ukrajinské vládě,“ uvedl premiér.

Mluvilo se také o energetické politice a klimaticko-energetickém balíčku s cíli pro rok 2030. Sobotka potvrdil, že Česká republika podporuje stanovení jednoho evropského cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. „V diskuzi, která nás ještě čeká na evropské úrovni, bude ČR akcentovat otázku cen elektrické energie a konkurenceschopnosti evropského průmyslu.“

Nový Sikorski?

Premiér Sobotka se nechce od předchozích českých středo-pravicových kabinetů lišit pouze přístupem k hospodářským otázkám. Vláda v první řadě plánuje působit v evropských institucích aktivněji a jednotněji, než tomu bylo doposud. Komentátoři tak často mluví o tom, že by se kabinet mohl pokusit jít ve šlépějích Varšavy.

„ČR je průmyslový stát, má zájem svůj průmysl rozvíjet a modernizovat a ceny elektrické energie jsou kritickým faktorem.“

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski přednesl na konci roku 2011 projev, ve kterém mluvil o novém kurzu celé Unie a zásadní roli Německa. Odstartoval tak symbolický obrat Polska v postoji k EU.

Podle Tomáše Prouzy, vládního tajemníka pro evropské záležitosti, by touto postavou měl být v českém případě přímo premiér, nikoliv šéf české diplomacie. Jak uvedl Prouza pro Lidové noviny, Sobotka plánuje proslov týkající se budoucnosti Unie, přednést po květnových evropských volbách.  

Autor: Anna Kuznická, Lucie Bednárová (Brusel)