Sobotka chce o fiskálním paktu jednat i s tripartitou, odbory přistoupení podporují

zdroj: Evropská komise

Vláda Bohuslava Sobotky chce do dvou měsíců přistoupit k takzvanému fiskálnímu paktu. Nejdříve však Legislativní rada vláda musí posoudit, jak má vlastně ratifikace této smlouvy proběhnout. Sobotka chce také přupojení se k paktu projednat s tripartitou. Jak řekl EurActivu makroekonom ČMKOS, odbory s přistoupením k paktu souhlasí, k obsahu smlouvy jsou ale kritičtí.

Jedním z hlavních symbolů „obratu“ v evropské politice, který deklaruje nová vláda Bohuslava Sobotky, je přistoupení k takzvanému fiskálnímu paktu, neboli smlouvě, která by měla vést k nižším rozpočtovým deficitům.

O tomto kroku jednal kabinet v polovině minulého týdne, zasedání však bylo přerušeno. Důvodů bylo podle premiéra hned několik. Vláda stále ještě nemá jasno, jak přesně by měla probíhat ratifikace této smlouvy, tedy kolik poslanců a senátorů musí s přijetím paktu souhlasit. Tímto bodem by se v těchto týdnech měla zabývat Legislativní rada vlády. Nejasnosti kolem ratifikace byly jedním z důvodů, proč smlouvu před dvěma lety odmítla Nečasova vláda.

Sobotka chce také přistoupení probrat na zasedání tripartity. „Chci znát stanovisko sociálních partnerů, to znamená jak zaměstnavatelů, tak odborů k tomu, o čem vláda nyní vážně uvažuje,“ řekl Sobotka během své nedávné návštěvy Bruselu.

Sobotka: „Rozhodnutí vlády zahájit jednání o přistoupení k fiskálnímu paktu vnímám jako reálný krok v naší přípravě k přijetí společné měny.“

O přistoupení by měly předběžně začít jednat příslušné sněmovní výbory a ratifikační proces by měl začít do dvou měsíců. Přistoupení k paktu podporuje kromě koaličních stran také opoziční TOP 09.

Symbolický význam vs. reálný dopad

S přistoupením k paktu souhlasí i odbory, které jsou součástí tripartity. „My se domníváme, že je nutno přistoupit k fiskálnímu paktu, neboť tím podle našeho názoru vyjadřujeme svoji vůli zapojit se do evropské integrace. Pokud jsme vstoupili do EU, pak je prohlubování této integrace nevyhnutelné. Jsme proto názoru, že prostě nelze být součástí EU a současně být mimo ni,“ uvedl pro EurActiv makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Ungerman.

Zároveň ale dodává, že k samotnému obsahu smlouvy jsou odbory kritické. Nesouhlasí s tím, že by měly pro všechny státy, které mají různé výchozí podmínky, platit stejná pravidla. Nelíbí se mu proto, že by státy měly být za porušování paktu „trestány“ žalobami před Soudním dvorem EU a pokutami. „Tady sotva můžeme souhlasit, protože takové požadavky nemůžeme považovat za nic jiného než za zcela byrokratický postoj aparátu EU, který nepřihlíží ke zvláštnostem jednotlivých zemí EU, k jejich rozdílným podmínkám.“

Makroekonom ČMKOS: „Náš postoj k jednotlivým požadavkům fiskálního paktu je kritický.“

Podle Ungermana navíc navrhované limity pro velikost deficitů státních rozpočtů respektive pro velikost státního dluhu ve vztahu k HDP neodrážejí realitu současnosti. „Skutečně si někdo myslí, že ty státy, které již dávno překročily poměrem svého dluhu k HDP úroveň 100% nebo se k ní blíží, budou provádět restriktivní politiku v současné době, a tak dále zhoršovat dopady současné krize na své obyvatelstvo resp. na voliče,“ uvádí.

Fiskální pakt, neboli Smlouva o stabilitě koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, požaduje, aby státy, které se k němu rozhodnou připojit, do jednoho roku od vstupu v platnost této smlouvy přijaly právní předpis. Ten by měl zajistit, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 % HDP. Země, jejichž dluh převyšuje 60 % HDP, pak musí snižovat jeho výši minimálně o 5 % ročně. České republiky by se týkal v případě, že by vstoupila do eurozóny.

Nečekaný krok pro levici?

Jak Sobotka uvedl, připojení se k fiskálnímu paktu nebere pouze jako symbolický krok, ale jedná se o další krok Česka k přijetí eura.

Odborná veřejnost upozorňuje na to, že se jedná o určitý paradox, že po přistoupení k paktu volá levicový kabinet. Sociální demokraté v Evropě bývají k podobným fiskálním krokům totiž většinou kritičtější, než pravicoví politici.

Podle Sobotky sice řada evropských sociálních demokratů tuto věc kritizuje, nicméně země, ve kterých jsou sociálně demokratičtí premiéři, k fiskálnímu paktu rovněž přistoupili. „Převážilo u nich rozhodnutí podílet se na pokračování integrace, respektive podpořit tento krok jako něco, co mohlo překonat dluhovou krizi a stabilizovat systém eurozóny,“ upozornil nedávno v Bruselu.

Autor: Anna Kuznická