Schwarzenberg tlačí Nečase k podpisu fiskální dohody, ta má opět novou podobu

zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg pohrozil odchodem svých spolustraníků z vlády, pokud premiér Petr Nečas nepodepíše smlouvu o evropské fiskální unii, která se bude schvalovat již na konci ledna. Včera byla zveřejněna nová verze smlouvy, se kterou jsou sice spokojeni britští konzervativci, ale kterou rozhodně odmítá Evropský parlament.

Po úterním (10. ledna) jednání o podobě fiskální smlouvy pro eurozónu a s možnosti přípojení pro další země unikl záznam pracovní verze tohoto dokumentu. Na svých stránkách je zveřejnil britský euroskeptický think tank Open Europe. 

Jde již o třetí verzi návrhu. Konečná podoba smlouvy bude projednávána na příštím summitu EU, který se bude konat na konci ledna – podle posledních zpráv byla vrcholná schůzka přesunuta kvůli stávce v Belgii z 30. na 29. ledna. Na vytvoření fiskální dohody se lídři EU domluvili na klíčovém summitu na začátku prosince (EurActiv 12.12.2011).

Česká republika se připojila k zemím, které si na prosincovém summitu vzaly čas na rozmyšlenou, aby se mohly rozhodnout, jak budou k nové fiskální dohodě přistupovat. Český premiér Petr Nečas ke smlouvě stále zachovává nerozhodný postoj. 

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se však domnívá, že nyní již čas pro nerozhodnost vypršel. Lidovým novinám dnes (12. ledna) řekl, že pokud premiér smlouvu na summitu EU nepodepíše, odejdou ministři Schwarzenbergovy TOP 09 z vlády. 

„Nebudu sedět ve vládě, která povede Českou republiku mimo hlavní proud evropské integrace. Je naším bytostným zájmem sedět u stolu a podílet se na zásadních rozhodnutích, která nás silně ovlivňují,“ řekl ministr.

Ministra kritizoval také prezident Václav Klaus, který v rozhovoru pro Radiožurnál prohlásil, že „takto se politika vést nedá“. Podle Klause by měly být politické spory kultivované a standardně řešené. „Já jako prezident republiky se nemohu smiřovat s tím, aby jedna politická strana dvakrát za den a půl vyhrožovala odchodem z koalice," reagoval prezident v narážce na vládní krizi ohledně církevních restitucí.

Vůči fiskální smlouvě se prezident staví odmítavě. V dopise premiérovi oznámil, že dohodu o rozpočtové unii v žádném případě nepodepíše.

Podle Nečase záleží na konečné podobě smlouvy, která se však prozatím každým dnem mění. „Ve hře je samozřejmě i alternativa, že pro nás budou podmínky nepřijatelné a ke smlouvě se nepřidáme,“ řekl premiér.

Méně Komise, více států

Nejnovější verze návrhu snižuje oproti původním představám roli Evropské komise při dohlížení nad fiskální disciplínou eurozóny. Zdůrazňuje naopak vzájemný dohled mezi členskými státy.

V případě porušení pravidel fiskální smlouvy se může kterýkoliv členský stát obrátit na Soudní dvůr EU nebo požádat Komisi o vytvoření zprávy. V předchozích návrzích měla právo na takovou iniciativu pouze Komise.

Návrh také opouští požadavek na zanesení nových fiskálních pravidel do národních ústav.  To se líbí například Dánsku, které v současné době zastává funkci předsednické země v Radě EU. Dánsko již dříve oznámilo, že má v úmyslu fiskální smlouvu podepsat, i když euro přijmout nechce (stejně jako Británie si při vstupu do EU vyjednalo výjimku z povinnosti přistoupit ke společné měně).

Dánský ministr zahraniční Villy Søvndal včera (11. ledna) řekl novinářům, že jeho země v žádném případě nechce provádět změny v ústavě, která ve stejné podobě existuje již 60 let. Nový návrh smlouvy, která se změnami ústav nepočítá, proto Kodaň přijala příznivě.

Další změnou je počet států, které musí smlouvu ratifikovat, aby mohla vstoupit v účinnost. Podle původních verzí to bylo 15 zemí eurozóny, nyní by mělo stačit pouze 12 států používajících euro.

Fiskální smlouva bude zúčastněné státy zavazovat k udržování vyrovnaného rozpočtu. Podíl deficitu státního rozpočtu se bude muset pohybovat po 0,5 % HDP. V případě, že stát udrží svůj dluh pod hodnotou 60 % HDP, povolená výše deficitu bude navýšena na 1 % HDP. Výjimky z těchto pravidel se budou týkat pouze situací, kdy bude státní ekonomika zasažena neočekávanými okolnostmi nebo v období silného hospodářského poklesu.

Konzervativci slaví úspěch

Novou podobu smlouvy přivítala především britská Konzervativní strana, které se zamlouvá oslabení role evropských institucí ve srovnání s předchozími návrhy. Ocenila také vypuštění pasáže o závazku zúčastněných zemí k hlubší ekonomické integraci, kterou prosazovala zejména Francie. 

Zástupci Velké Británie se jednání o fiskální dohodě zúčastnili i přesto, že britský premiér David Cameron dal na prosincovém summitu EU jasně najevo, že se ke smlouvě nehodlá připojit.

Podle Martina Callanana, lídra britských konzervativců v Evropském parlamentu, je nejnovější vývoj ohledně fiskální dohody výsledkem cílevědomé práce britských vyjednavačů a jejich silných argumentů.

„Konzervativci rozhodně nesedí izolováni někde v rohu. Díky svým pevným postojům naopak přímo ovlivňují budoucí podobu fiskálního paktu. Svůj vliv používáme pro ochranu britských zájmů,“ prohlásil.

Nepřijatelný návrh

Velmi nepříznivě naopak na návrh smlouvy zareagoval Evropský parlament. Smlouva je sice projednávána jako dohoda mezi vládami suverénních států, několik europoslanců ale bylo k jednáním přizváno v roli pozorovatelů.

Europoslanci Elmar Brok (Německo, EPP), Roberto Gualtieri (Itálie, S&D), Guy Verhofstadt (Belgie, ALDE) a Daniel Cohn-Bendit (Francie, Zelení/EFA) prohlásili, že poslední verze návrhu je neslučitelná s evropskými smlouvami. Nerespektuje podle nich princip Metody Společenství, tedy rozhodovacího postupu, v němž evropské instituce předcházejí národní státy.

„Návrh nezajišťuje dodržení standardních procedur při implementaci fiskální smlouvy, které by byly zárukou zachování demokratického procesu,“ tvrdí europoslanci. 

Parlament se také obává, že návrh smlouvy není slučitelný s balíčkem šesti legislativních opatření, která byla přijata na konci září (EurActiv 29.9.2011). Domnívá se také, že nová verze neobsahuje dostatečná opatření pro zachování solidarity a obnovení ekonomického růstu.  

Stanoviska:

„Jako prezident republiky se nemohu smiřovat s tím, aby jedna politická strana dvakrát za den a půl vyhrožovala odchodem z koalice za prvé, jestli nebudou církevní restituce, za druhé, jestli nebude podepsána ta evropská smlouva, prostě takhle se politika vést nedá, já myslím, že je třeba už to straně TOP 09 a zejména panu Schwarzenbergovi říci velmi jasně,“ uvedl pro Radiožurnál prezident Václav Klaus.

„Slova o možném odchodu z vlády potvrzují podezření, že TOP 09 hledá záminku, jak tuto vládu shodit a začít budovat tzv. ‚proevropské spojenectví‘ s ČSSD,“ reagoval na Schwarzenbergův výrok předseda europoslaneckého klubu ODS Jan Zahradil (ECR). 

„Připojení se ke smlouvě o rozpočtoví unii je v bytostném zájmu ČR. Její poslední verze by neměla vadit ani těm, kteří se osypávají při pouhé představě hlubší integrace EU," říká europoslanec Jan Březina (EPP). "Kromě toho, že smlouva představuje jistou naději na stabilizaci eurozóny, nám umožňuje získat dobrou výchozí pozici pro případ jejího rozpadu. Tehdy se patrně Německo vydá vlastní cestou a stane se jakýmsi gravitačním jádrem, na které se budou snažit nabalit další státy," dodává europoslanec.

„Ministr zahraničí by měl primárně hájit zájmy České republiky a česká diplomacie by právě nyní měla tyto zájmy na půdě Unie aktivně prosazovat. Teprve nad finálním návrhem, který můžeme jako svébytný členský stát Unie ovlivnit, bude možné odpovědně rozhodnout o tom, zda vůbec je pro Českou republiku přijatelné se k novým pravidlům v Unii připojit,“ komentoval situaci Jan Bauer, 1. místopředseda poslaneckého klubu ODS a předseda výboru pro evropské záležitosti PS PČR.

"V EU bezesporu mnoho věcí nefunguje dobře a rozhodně se nachází ve vážné krizi. Pro naši pozici v Evropě, stabilitu a rozvoj je ale nesmírně potřebná. Proto bychom měli zůstati kritičtí, ale dát také najevo, že se na řešení chceme podílet a hrát nadále důležitou roli při dalším hledání toho, jak může Evropa fungovat," napsal v dnešním vydání Hospodářských novin Ivan Pilip, bývalý ministr školství a financí, který v současné době racuje jako viceguvernér Evropské investiční banky.