Schengen se rozšiřovat nebude, proti je Nizozemsko a Finsko

Cecilia Malmström, eurokomisařka pro vnitřní věci, Jerzy Miller, polský ministr vnitra; zdroj: Rada EU.

Před Rumunskem s Bulharskem zůstaly dveře do Schengenu prozatím uzavřeny. Na včerejší (22. září) schůzce ministrů vnitra se proti jejich vstupu do zóny, kde neplatí hraniční kontroly, postavilo Nizozemsko a Finsko. Podle polského předsednictví, které je velkým zastáncem rozšíření Schengenu, situace poukázala na krizi důvěry, která panuje mezi členskými státy EU.

Rozšíření Schengenu se prozatím odkládá. Tak by se dal shrnout jeden z hlavních závěrů včerejšího jednání ministrů vnitra v Bruselu, jehož se účastnil i český ministr Jan Kubice

Proti vstupu Rumunska a Bulharska do zóny, v níž neexistují hraniční kontroly, se totiž postavilo Nizozemsko a Finsko. I přesto, že obě balkánské země splňují technické požadavky schengenského členství, stále se jim nedaří úspěšně odstraňovat korupci a potírat boj s organizovaným zločinem.  

Otázka se teď se největší pravděpodobností přesune na agendu říjnového summitu, kde se jí budou věnovat vrcholní představitelé členských zemí EU a institucí. 

Podle všeho ale zřejmě ani zde nedojde k jejímu rozlousknutí, protože nizozemský ministr vnitra Gerd Leers se již nechal slyšet, že jeho země vyčká na další zprávu, kterou v rámci tzv. mechanismu pro spolupráci a ověřování pokroku (CVM, z angl. Cooperation and Verification Mechanism) pravidelně zpracovává Evropská komise a která má tentokrát vyjít v únoru příštího roku. 

Krize důvěry 

Polský ministr Jerzy Miller, který včerejší schůzce předsedal, neskrýval zklamání, když hovořil o krizi důvěry mezi členskými zeměmi EU. Polské předsednictví totiž patří k velkým zastáncům rozšíření Schengenu o Rumunsko a Bulharsko a ještě těsně před ministerským jednáním se snažilo situaci zachránit předložením kompromisního návrhu (EurActiv 21.9.2011).

„Procházíme těžkými časy, které jsou obtížné i pro EU. Takové chvíle vyžadují, abychom se navzájem podporovali. Dneska se ale ukázalo, že někteří z nás nenašli odvahu říct, že to chceme podstupovat společně a nikoliv každý zvlášť,“ uvedl.

„A v neposlední řadě je důležité si uvědomit, že v současné době Bulharsko a Rumunsko chrání vnější hranice EU, aniž by to bylo jejich formální povinností,“ dodal.

Podle českého ministra vnitra Kubiceho na schůzce panovala napjatá atmosféra. „Bulhaři a Rumuni jsou v zoufalé situaci, kdy investovali obrovské lidské zdroje a peníze do přístupu k Schengenu, a nyní to musí vysvětlit svým občanům. Na druhé straně Nizozemsko a Finsko si nechaly své dnešní rozhodnutí posvětit svými parlamenty. Situace je z obou stran velmi konfliktní,“ přispěl svým komentářem Kubice.

Výsledky ministerského jednání nepotěšily ani zástupce hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu. Lídr Evropské lidové strany (EPP) Joseph Daul dokonce nizozemskou a finskou vládu obvinil z populistického kroku. Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek vyzval oba státy, které vstup Rumunska a Bulharska do Schengenu vetovaly, aby své rozhodnutí přehodnotily.

„Bulhaři a Rumuni mohou být pyšní na to, čeho dosáhli při plnění technických požadavků. Ve jménu Evropského parlamentu volám po spravedlnosti a evropské solidaritě,“ prohlásil Buzek, původem z Polska.

„Neevropské“ jednání 

A jaké byly reakce Rumunska a Bulharska? Rumunský prezident Traian Basescu podle informací rumunského EurActivu prohlásil, že se Nizozemsko a Finsko zachovaly „neevropsky“. 

Bulharský ministr vnitra Cvetan Cvetanov, který se včerejší rady zúčastnil, zase slíbil, že před říjnovým summitem, na němž by celá otázka měla být znovu probrána, budou probíhat intenzivní jednání. Rozhodnutí by proto mohlo padnout ještě na nějakém mimořádném zasedání ministrů, dodal. 

V Bulharsku se budou 23. října konat prezidentské volby. Kandidát opozice Ivajlo Kalfin varoval, že pokud bude Bulharsko sledovat strategii šéfa diplomacie Nickolaje Mladenova, dostane se do izolace. Mladenov totiž nedávno Bruselu pohrozil, že v případě, že bude jeho zemi upřen vstup do unijního bezhrničního prostoru, bude vetovat reformu celé dohody, jejíž návrh nedávno na popud Francie a Itálie předložila Evropská komise (EurActiv 17.9.2011). 

„Nepomlouvejme země, které Bulharsku nedůvěřují, raději je pojďme přesvědčit o tom, že je naše země připravena,“ citoval Kalfina bulharský  partner EurActivu deník Dnevnik.