Rusnokova vláda vztah ČR k EU zlepšila, zůstávají po ní ale resty

zdroj: vláda ČR

Více než půl roku byl za českou politiku vůči Evropské unii zodpovědný kabinet Jiřího Rusnoka. Podle zástupců zaměstnanců a průmyslníků vláda zlepšila image Česka v Bruselu a vyřešila také například spor mezi ministerstvy zahraničí a průmyslu ohledně exportní politiky. Zůstávají však po ní resty například v oblasti energetiky.

Trvání Rusnokovy vlády pomalu končí. Prezident Miloš Zeman by měl v pátek (17. ledna) jmenovat novým premiérem Bohuslava Sobotku, jeho kabinet by pak chtěl jmenovat do konce ledna.

Přestože vláda Jiřího Rusnoka nikdy nedostala důvěru Poslanecké sněmovny a byla od poloviny srpna v demisi, musela za své více jak půlroční trvání přijmout řadu důležitých rozhodnutí a postojů, a to například i vůči evropským otázkám. Jak si vedla podle zástupců průmyslu a odborů?

Vstřícnější přístup

Jak řekl EurActivu vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek, končící vládě se především podařilo vyslat do Evropské unie vzkaz, že Česká republika se chce vrátit do hlavního proudu evropské integrace. To zahrnuje i přijetí eura, a to i přes fakt, že konkrétní datum vstupu do eurozóny stanoveno nebylo.

„Vláda se nesnažila dělat rozmáchlá politická gesta, naopak v souladu se současnou evropskou politikou se ve svých praktických krocích přihlásila k ústupu od neefektivní neoliberální strategie založené na ‘přihlížení zkáze‘,“ uvedl Samek.  

Vstřícnější postoj Rusnokova kabinetu k Evropské unii, než měla vláda Petra Nečase, oceňuje i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „Končící vládě se podařilo navíc zlepšit vztahy mezi ministerstvem zahraničí a ministerstvem průmyslu a obchodu, což je velmi důležité pro kvalitní fungování ekonomické diplomacie,“ dodává.

Dvojkolejnost exportní politiky předchozí středopravicové vlády vyvrcholila v březnu 2012, kdy během několika dnů přijalo vlastní exportní strategii jak MZV, tak i MPO. V červenci 2013 se dohodl šéf české diplomacie Jan Kohout a ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala, že v otázce ekonomické diplomacie bude hrát prim Černínský palác.

Resty: Energetika i ekonomika

Mnoho kroků se však podle odborné veřejnosti kabinetu Jiřího Rusnoka stihnout nepodařilo. „K restům, které bude co nejdříve potřeba dořešit, počítám především vysokoškolský zákon a systematické řešeni podpory obnovitelných zdrojů energie,“ řekl EurActivu Špicar.

V plném proudu je implementace směrnice o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive –EED). Tu schválila Rada EU v říjnu 2012. Podle ní by měla evropská osmadvacítka oproti roku 1990 o 20 % zvýšit energetickou účinnost, tedy výrazně zefektivnit využívání energie v celém energetickém řetězci.

Své vize, jak zajistit energetické úspory v budovách na svém území, mají členské státy předložit do konce dubna 2014.

Samotný Rusnok označil v nedávném článku EurActivu za hlavní úkoly pro Sobotkovu vládu pokrok ve fiskální a bankovní regulaci a jednání o větší koordinaci hospodářských politik členských států.

Autor: Anna Kuznická