Rozvojová pomoc musí zohledňovat klimatické změny

V Praze včera skončilo meziparlamentní shromáždění EU-AKT, tj. poslanců Evropského parlamentu s poslanci z nejchudších zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří. Poslanci na něm mezinárodní společenství vyzvali k přijetí opatření, která by omezila dopady finanční a potravinové krize a změn klimatu na nejchudší rozvojové země.

Souvislosti:

V Praze se ve dnech 4.-9. dubna konalo meziparlamentní shromáždění poslanců Evropského parlamentu a poslanců z nejchudších rozvojových zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT). Praha setkání hostila jako předsednická země Evropské unie. Poslanci se ke společným jednáním scházejí dvakrát ročně a řeší otázky související s rozvojovou pomocí, hospodářskou spoluprácí nebo bezpečnostní situací v nejchudších zemích.

Témata:

Odstraňte vývozní dotace

Hlavním tématem jednání poslanců Evropského parlamentu a národních parlamentů zemí AKT byly dopady finanční krize na nejchudší země. Poslanci přivítali rozhodnutí londýnského summitu G20, který ve svém plánu obnovy, jehož objem má dosáhnout 1,1 bilionu dolarů, počítá s vyhrazením jedné čtvrtiny celkové částky na rozvojovou pomoc.

V tiskovém materiálu z jednání se uvádí, že podle nejnovějších odhadů se díky hospodářské krizi může v roce 2009 ocitnout pod hranicí 1,25 dolarů na den v důsledku krize dalších 46 milionů lidí. Každý pokles hospodářského růstu o 1% navíc vyvolá další nárůst počtu nejchudších obyvatel o 20 milionů.

Rozvojová pomoc, s níž počítá dohoda zemí G20 proto musí podle poslanců být co nejrychlejší a musí doplňovat stávající závazky vůči nejchudším zemím. Oproti minulosti poslanci navíc doporučují poskytnout pomoc nikoliv ve formě půjček, ale spíše přímých grantů.

Podmínkou úspěchu této pomoci je podle poslanců navíc provedení reforem, které omezily únik kapitálu z rozvojových zemí do daňových rájů, zabránily spekulacím s cenami potravinových komodit (které poslanci považují za základní příčinu potravinové krize v roce 2008, jež tvrdě dolehla právě na chudé rozvojové země) a odstranily vývozní dotace z EU a Spojených států.

Dohoda o klimatu musí být vůči rozvojovým zemím flexibilnější

Globální oteplování představuje pro nejchudší rozvojové země velkou hrozbu. Tyto státy jsou nejčastěji závislé na zemědělství (to se týká především Afriky) nebo turistickém ruchu (ostrovy v Karibiku a Tichomoří) a změny klimatu mohou významně ohrozit možnosti jejich rozvoje. Růst hladiny světových moří, problémy s dodávkami vody a zvýšený výskyt chorob přenášených hmyzem mohou stovky milionů lidí přimět k opuštění svých domovů, což zesílí migrační tlaky nejen v těchto zemích, ale i v Evropě.

Rozvojovou pomoc je proto podle poslanců EU a AKT upravit tak, aby nejchudším zemím pomohla s omezením dopadů změn klimatu. Poslanci ve závěrech pražského setkání vyzývají EU k navýšení podpory pro adaptační opatření. Unie by podle nich měla posoudit, zda by nebylo výhodné vytvořit za tímto účelem „inovativní“ způsoby financování, například zdaněním mezinárodního obchodu, zavedením emisních daní nebo poplatků v letecké dopravě.

Evropskou komisi poslanci vyzývají, aby podporu adaptačních opatření směřovala primárně nejchudším a nejzranitelnějším zemím. Země AKT by podle poslanců měly naproti tomu zlepšit své institucionální kapacity tak, aby byly schopné adaptační opatření realizovat.

Poslanci dále naléhají na vyspělé země a vyspělejší rozvojové země, aby na kodaňské konferenci ke klimatickým změnám přijaly závazné cíle ke snižování emisí skleníkových plynů. Vůči chudým rozvojovým zemím by měla být opatření výrazně flexibilnější – konkrétní cíle by se měly stanovit například pouze v některých vybraných sektorech a mělo by se zároveň zohlednit nakolik jsou tyto země schopné realizovat opatření na zpomalení klimatických změn a adaptaci na tyto změny.

Nedůvěra vůči liberalizaci obchodu

Dohody o hospodářském partnerství (EPA) představují nástroj na podporu rozvoje a snížení chudoby v zemích AKT prostřednictvím obchodu. Původně měla EU a země AKT uzavřít dohody do konce roku 2007, ale obavy z toho, že by příliš rychlá liberalizace obchodu mohla chudé země spíše poškodit (například výpadkem příjmů z celních poplatků nebo ohrožením nově vznikajících hospodářských odvětví) jejich podpis oddalují.

Dohodu do dnešního dne podepsaly pouze země v oblasti Karibiku. Další země, jako je Papua Nová Guinea, Fidži, Pobřeží slonoviny nebo Kamerun mají uzavřené předběžné dohody a dále o konečném znění dohody vyjednávají.

Pokud mají být účinné, je třeba zvýšit jejich flexibilitu a vyhradit na ně větší část rozvojové pomoci, píše se v závěrech parlamentního shromáždění. Dohody navíc nesmějí poškozovat snahy o posílení vzájemného obchodu mezi zeměmi AKT ani opatření zaměřená na boj s chudobou.

Shromáždění proto Evropskou komisi vyzývá, aby rozvojovým zemím umožnila znovu jednat o sporných ustanoveních, které by mohly rozvojové cíle ohrozit. Dohody by se podle poslanců měly navíc každých pět let revidovat. V závěrech shromáždění se píše, že je třeba mezi EU a zeměmi AKT vytvořit „atmosféru důvěry, vzájemného respektu a bezpečí“, která byla v průběhu vyjednávání o dohodách narušena.