Revize Schengenu bude, ČR chce vylučovat „hříšníky“

eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmström; zdroj: Rada EU.

Ministři vnitra evropské sedmadvacítky se včera (12. května) shodli na tom, že je nutné upravit mechanismus fungování schengenského bezhraničního prostoru. Praha navrhuje, aby země, která nezvládá dostatečně chránit vnější hranice Unie, byla dočasně ze Schengenu „vyloučena“.

Možné změny v schengenské dohodě, která dala vznik volnému cestování po Evropě, byly hlavním tématem včerejšího ministerského zasedání v Bruselu.

Za celou diskusí o revizi Schengenu, která trvá již několik týdnů, je třeba hledat masový příchod imigrantů ze severní Afriky, kteří od začátku roku připlouvají k břehům Itálie a Malty. Berlusconiho vláda, která jejich nápor nezvládla, jim začala rozdávat dočasná víza a přistěhovalci se rozjeli především do Francie.

Obě země, které se kvůli imigrantské otázce dostaly do sporu, se nakonec společně obrátily na Evropskou komisi a vyzvaly ostatní členské státy k úpravě schengenských pravidel.

„Musí tu být pravidla, která budou předem stanovena a budou jasně definovat kritéria krize,“ nechal se slyšet francouzský ministr vnitra Claude Guéant, jehož vláda se snažila příchod "italských" imigrantů řešit dočasným zavedením kontrol na francouzsko-italské hranici (EurActiv 19.4.2011).

„Volný pohyb osob je jedním z klíčových úspěchů Unie a my o něj musíme pečovat a chránit jej,“ řekl jeho maďarský kolega Sándor Pintér, který varoval před „řetězovou reakcí“.

Před několika dny totiž Dánsko oznámilo, že kvůli obavám z přistěhovalecké vlny a nárůstu přeshraniční kriminality obnoví stálé kontroly (nikoliv však pasové) na jeho hranicích s Německem a Švédskem (EurActiv 12.5.2011).

Dánský ministr vnitra Søren Pind úmysl své vlády na včerejší tiskové konferenci potvrdil, dodal ale, že jeho země nehodlá v žádném případě porušit schengenskou dohodu.

Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmström odmítla celou věc komentovat s tím, že Komise musí nyní prostudovat všechny podkladové materiály, které si vyžádala od Kodaně.

Ministři se na svém včerejším setkání proto shodli na tom, že opětovné zavedení hraničních kontrol (i pasových) členskou zemí Schengenu bude možné, ale pouze ve výjimečných případech a za přísných podmínek.

O jaké podmínky se bude jednat a jaké kompetence si v této otázce mezi sebe rozdělí členské státy a evropské instituce, rozhodne až bruselský summit, který je naplánován na 24. června.

Vylučme „hříšníky“ 

V případě, že některý ze signatářů schengenské dohody nezvládne dostatečně zajistit bezpečnost vnějších hranic Evropské unie, měl by být z celého mechanismu vyloučen. Na včerejší Radě to podle informací ČTK navrhl náměstek ministra vnitra Viktor Čech, který na jednání zastupoval Českou republiku. 

„Česká republika zastává názor, že pokud nějaká ze zemí, které jsou odpovědné za kontrolu vnější hranice (schengenského prostoru), neplní základní schengenské acquis (pravidla Schengenu), tak aby byl použit mechanismus jejího dočasného vyloučení ze schengenského prostoru,“ řekl novinářům Čech.

Na mysli měl zejména Řecko, jehož pohraniční stráž má plné ruce práce s odrážením masivního náporu nelegálních imigrantů, kteří do Evropy přicházejí přes Turecko (např. EurActiv 1.11.2010). 

„Pokud si Řecko nebude plnit úkoly a nezajistí dostatečně ochranu vnější schengenské hranice, potom je samozřejmě na zváženou, aby tento mechanismus byl použit a Řecko bylo dočasně vyloučeno ze Schengenu,“ citovala ČTK Čecha. Schengenská pravidla ale použití takového nástroje zatím neumožňují. 

Jestli získá Česko pro tento návrh podporu, se zatím neví. Jednání budou ale v každém případě náročná, a to zejména proto, že v případě vyloučení některé země by se břemeno ochrany vnějších hranic Schengenu přeneslo na jeho sousedy. 

„To není věc ze dne na den… To je věc na roky,“ vysvětlil slovenský ministr vnitra Daniel Lipšic. Navíc by to podle něj bylo finančně náročné.