Reforma SZP nepřináší podle ministra Bendla zjednodušení, ale větší zátěž

Ministr zemědělství Petr Bendl; zdroj: Vláda ČR

Konec měsíce by mohl přinést posun v debatě o reformě Společné zemědělské politiky. Na tu se snáší kritika z mnoha stran. České republice se například nezamlouvá návrh na zastropování dotací pro velké farmy. Včera ministr zemědělství Petr Bendl kritizoval také nový systém přímých plateb pro zemědělce. Ten se nelíbí ani Evropskému účetnímu dvoru.

Nový evropský systém výplaty přímých plateb zemědělcům podle ministra zemědělství Petra Bendla nepřináší zjednodušení a zefektivnění, které sliboval evropský komisař pro zemědělství Dacian Cioloş.

„Shodli jsme se, že nový systém výplaty přímých plateb založený na platebních nárocích nepovažujeme za krok směrem ke zjednodušení. Proto musíme přechod a implementaci platebních nároků řádně diskutovat a dobře se na něj připravit,“ vysvětlil ministr po včerejším (17. dubna) setkání s odborníky a nevládními organizacemi.

Nová podoba přímých plateb je součástí změn, které přicházejí s reformou Společné zemědělské politiky EU (SZP). Ty začnou být uplatňovány v roce 2014 v rámci nového víceletého finančního rámce EU. Návrh reformy představila Evropská komise v listopadu.

Podle jejích představ by měl zmizet dvojí způsob výpočtu plateb založený na principu jednotné platby na plochu (SAPS) a jednotné platby (SAS). Bude nahrazen vícesložkovým systémem založeným na platebních nárocích. Finance navíc podle návrhu obdrží pouze tzv. aktivní zemědělci, tedy ti, kteří systematicky vykonávají zemědělskou činnost (EurActiv 13.10.2011).

Ozeleňování – prý nesmysl

Návrh počítá s tím, že určitý podíl přímé platby získají farmáři automaticky. Další peníze mají zemědělci získat v rámci tzv. ozeleňování (greeningu). Právě to je jedním z dalších klíčových témat reformy SZP. Podle představ Komise má být 30 % přímých plateb podmíněno naplňováním několika požadavků. Zemědělci by měli udržovat travní porosty, střídat na obdělávané půdě plodiny a alespoň 7 % zemědělské půdy udržovat v neobdělávaném stavu (EurActiv 14.10.2011).

Sedmiprocentní požadavek přivítaly neziskové organizace, jiné zainteresované strany jej ale označily za „naprostý nesmysl“.  

„Osobně si nedovedu představit, že by se v Polabí nebo na Hané přestalo takové procento zemědělské půdy obdělávat,“ řekl v listopadovém rozhovoru pro EurActiv prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.

„Návrh ještě ke všemu přichází v době, kdy už má naše planeta sedm miliard obyvatel a přírůstek jedné miliardy se vejde do časového období 15 let. To znamená, že se blíží moment, kdy se potraviny, společně s vodou a energií, stanou naprosto strategickým zbožím,“ zdůraznil.

Dědictví 50. let

Jako velký problém spatřuje Česká republika také otázku zastropování dotací pro velké farmy. Podle Agrární komory by čeští zemědělci kvůli dědictví velkých zemědělských družstev z 50. let mohli podle nejhoršího scénáře ročně přicházet až o 10 miliard korun.

Viceprezident Komory Bohumil Belada v říjnu prohlásil, že „velké podniky aktivně hospodaří v zemědělství, splňují všechna potřebná pravidla agrární politiky EU stejně jako ostatní podniky, a tím zcela naplňují podmínky pro vyplácení přímých plateb v plné výši“.

Další otázkou je již zmíněná definice aktivního farmáře. České ministerstvo zemědělství podle svého prohlášení sice vnímá nezbytnost vymezení takového pojmu. Domnívá se však, že návrh přinese velkou administrativní zátěž.

„Jedinou cestou, jak ověřit splnění podmínky, je kontrola účetnictví, a to na místě. To by podle ČR, stejně jako u zastropování plateb, značně zvýšilo administrativu a náklady,“ píše se v tiskové zprávě ze včerejšího setkání.

Zjednodušení to není

Očekává se, že konec dubna přinese v otázce Společné zemědělské politiky posun. České ministerstvo zemědělství plánuje do konce měsíce předložit parlamentnímu výboru pro evropské záležitosti návrh české pozice k budoucí podobě SZP. O reformě by pak měli 26. dubna jednat evropští ministři zemědělství během svého zasedání v Lucemburku.

Dva dny před jejich setkáním bude Evropskému parlamentu oficiálně představeno stanovisko Evropského účetního dvora (EÚD) k reformě SZP. Ten posuzoval například právě návrh  nového systému přímých plateb. Podle svého včerejšího prohlášení se ani EÚD nedomnívá, že by reforma přinesla v tomto směru slibované zjednodušení.

Účetní dvůr také mimo jiné došel k závěru, že politika ozeleňování přináší zemědělcům příliš velkou administrativní zátěž a že definice „aktivního zemědělce“ není dostatečně jasná.  

I když rozhodnutí EÚD není právně závazné, podle odborníků může probíhající debatu o reformě SZP významně ovlivnit.