Případ Turów není ani po čtvrt roce od nařízení pozastavení těžby vyřešen. O mezivládní dohodě se stále jedná

© EPA-EFE/MARTIN DIVISEK

Jednání mezi Českem a Polskem o sporné těžbě na dole Turów pokračují a rozřešení je stále v nedohlednu. Důvodem zdlouhavých rozhovorů je pozice Polska i neaktivita unijních institucí.

Ani více než 100 dní od vydání předběžného opatření Soudním dvorem EU, kterým rozhodl o pozastavení těžebních prací, se fungování hnědouhelného dolu Turów nezměnilo. Těží se dál, byť v omezené míře, a mezistátní vyjednávání mezi Českem a Polskem o řešení nelegální těžby zatím dokončeno není.

„V Turówě se stále těží. Nicméně přes léto se podle místních těžilo o něco méně než dřív. To ovšem může souviset s dlouhodobě se snižující výrobou v elektrárně Turów. Nebo s tím, že v nově spuštěném bloku elektrárny se podle informací polských médií ucpaly filtry, protože byla stavba špatně naprojektovaná a nebyla přizpůsobená vlastnostem uhlí z místního dolu,“ popsal pro EURACTIV.cz místní situaci Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí české pobočky Greenpeace.

„Nový blok tak nejel zhruba měsíc vůbec a po spuštění jel dlouhodobě zhruba na 40 % instalovaného výkonu. Společnost PGE samozřejmě poruchu nového bloku popřela a řekla, že to byla plánovaná odstávka, ale ve stejné době došlo ve firmě k personálnímu zemětřesení, které naznačuje, že něco nebylo v pořádku,“ dodal zástupce Greenpeace.

Polsko opakovaně odmítlo respektovat květnové rozhodnutí unijního soudu a v červenci jej dokonce požádalo o zrušení předběžného opatření. To se ale zatím nestalo.

Kvůli neochotě polské strany respektovat soudní rozhodnutí Česko požádalo Soudní dvůr o uvalení denního penále ve výši 5 milionů eur, které má Polsko platit, dokud se nezačne řídit unijními pokyny. Ani k tomu ale dosud nedošlo.

Soudní dvůr čekal před svými letními prázdninami na vyjádření polské strany a k samotnému uvalení sankcí už nestihl nepřistoupit. Podle náměstka ministra zahraničních věcí Martina Smolka by k rozhodnutí unijního soudu o sankcích mohlo dojít do konce září, tedy před hlavním soudním slyšením, které má započíst v listopadu a skončit má nejdříve na jaře příštího roku.

V podobném duchu uvalení sankcí za nerespektování předběžného opatření soudu EU postupuje také Evropská komise v případu pochybné polské disciplinární soudní komory. Právě včera soudní dvůr požádala o vyměření pokuty za nerespektování jeho příkazu k zastavení činnosti orgánu trestajícího polské soudce.

Polsko by mělo za nedodržování soudních příkazů platit, žádá Evropská komise

Evropská komise dnes požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby vyměřil pokutu Polsku, protože se nepodřídilo soudnímu příkazu, který požaduje zastavení činnosti orgánu trestajícího polské soudce.

O mezistátní dohodě se stále jedná

Dojednána není ani mezistátní dohoda, kterou od května připravují čeští a polští vyjednavači a na základě níž by Česko mohlo žalobu podanou v únoru k Soudnímu dvoru proti neoprávněnému prodloužení těžby v dole Turów stáhnout.

Dohoda má mimosoudní cestou zajistit, že důl bude moci pokračovat dál, jak si přejí sami Poláci, ale zároveň bude za to polská strana kompenzovat Česku negativní dopady. Součástí dohody tak mají být jak finanční náhrady ve výši až 50 milionů eur, tak aktivní spolupráce polské strany na zmírňování hlučnosti, prašnosti i odvodu vody, které důl svou činností způsobuje.

Jak dnes uvedl na zasedání sněmovního výboru pro životní prostředí zástupce ministerstva životního prostředí Vladislav Smrž, Česko se v bilaterálních jednáních snaží vystupovat aktivně a snaží se hledat řešení. Tím, kdo jednání protahuje, je polská strana. Smrž ale zároveň připustil, že v poslední době jsou rozhovory konstruktivnější než dřív.

Jednání, která probíhají na expertní úrovni jednou až dvakrát týdně, se za českou stranu účastní kromě obou zmíněných resortů také zástupci Úřadu vlády, Libereckého kraje, České geologické služby a Ústavu národního zdraví. Za polskou stranu pak zástupci ministerstva zahraničí a životního prostředí, Úřadu předsedy vlády, ředitelství ochrany životního prostředí a investora PGE.

Česko zahájilo jednání s Polskem o dohodě k Turówu. Chce se dohodnout, nikoliv soudit

Dnes začalo jednání o mezivládní dohodě mezi Českem a Polskem o těžbě v hnědouhelném dole Turów, které má vytyčit podmínky, za nichž bude česká strana akceptovat jeho další fungování a případné stažení žaloby u Soudního dvora EU.

Sporným bodem jsou od počátku jednání sankce, které by mohly být na Polsko uvaleny, pokud by dojednané závazky nedodržovalo. Vymahatelnost dohody je jeden z bodů, který zatím podle Smrže dořešen není. Jednat by se o něm mělo znovu příští týden.

Polská strana si zároveň v průběhu jednání stěžuje, že Česko po ní požaduje nové povinnosti, na kterých se strany nedohodly v prvotním červnovém návrhu mezistátní dohody. O co konkrétně jde ale na veřejnost neuniklo, stejně tak jako další detaily dohody, jejíž konkrétní obsah se vyjednavači snaží udržet v tajnosti do jejího finálního schválení.

Důvodem zdlouhavého jednání je podle Smrže také skutečnost, že Polsko nemá bez uvalení unijních sankcí motivaci dohodnout se rychle.

„Se stále chybějícím rozhodnutím o uložení pokut a blížícím se slyšením před Soudním dvorem EU a následným rozsudkem úměrně klesá motivace Polska dohodu o mimosoudním vypořádání uzavřít. Zároveň ale rychle klesá i hladina podzemní vody a experti varují, že pokud se něco zásadního nezmění, je v tuto chvíli téměř jisté, že voda tisícovkám rodin v pohraničí skutečně brzy dojde,“ okomentovala současnou situaci Petra Urbanová, právnička z kanceláře Frank Bold, která případ dlouhodobě sleduje.

Podcast: Česko chce být v dohodě s Polskem o dolu Turów tvrdé. Zastavení těžby ale není na pořadu dne

Česko a Polsko začaly jednat o urovnání sporu kolem těžby v polském hnědouhelném dole Turów. Jak pokračuje česko-polské jednání? Jakou sklízí kritiku? A jakou roli ve sporu nyní hrají unijní instituce?

Vliv těžby na české území je rozsáhlejší než tvrdí Polsko

Zejména úbytek vody je nejakutnějším praktickým problémem celého sporu. Polská strana opakovaně argumentuje, že pokles spodních vod v Uhelné a okolí, které jsou těžbou nejvíce dotčeny, je způsoben suchem, pískovnou Grabštejn či vlastním čerpáním pitné vody.

Data Výzkumného ústavu vodohospodářského (VÚV) T. G. Masaryka či České geologické služby však ukazují, že tomu tak není a k poklesu došlo i v posledních dvou letech, kdy už sucho například není tak vážným problémem pro Česko. Pokles hladin podzemních vod je navíc podle českých dat mnohem rozsáhlejší než Polsko uvádělo při povolování rozšíření těžby.

Kritika české strany se snáší také na budovanou hydraulickou bariéru, která má odtoku vody z Česka do Turówa zabránit. Podzemní stěna, kterou mají připravovat Poláci, podle odborníků z VÚV nebude účinná a nezabrání významnému odvádění vody z Česka do polského dolu.

„Polská dokumentace vycházela ze zastaralých dat a tvrdila, že maximální poklesy (podzemní vody) v souvislosti s těžbou do roku 2044 budou cca 3 metry v mělkých vrstvách a cca 15 metrů v těch hlubokých. Nyní po jednom roce nelegální těžby jsou ale poklesy přes 8 metrů v mělkých vrstvách a 35 metrů v těch hlubokých,“ uvádí advokátní kancelář Frank Bold.

Potvrzeno. Česko zažaluje Polsko kvůli dolu Turów

Spor Česka a Polska o nelegální těžbu v hnědouhelném dole Turów se posouvá do další fáze. Vláda ČR dnes rozhodla, že podá žalobu k Soudnímu dvoru EU, který může těžbu definitivně zastavit. 

Právě kvůli těmto problémům proto místní lidé i odborníci volají po zastavení těžebních prací, nikoliv pouze kompenzací za jejich pokračování. Požadují zároveň přesnější vyhodnocení skutečných dopadů fungování Turówa na české území i následné rekultivace dolu po ukončení těžby.

„Dohoda by měla obsahovat především jasnou záruku, kdy se rypadla zakousnou do země definitivně naposledy. Dohoda musí vést k tomu, že se odstraní současný protiprávní stav, a musí být vymahatelná,“ zdůraznil na dotaz redakce český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti), který na negativní dopady těžby v hnědouhelném dole upozorňoval v průběhu léta na svém instagramovém účtu.

Výměna dopisů

Do sporu by se mohla zapojit i Evropská komise, která již loni dala Česku za pravdu ohledně kritiky těžby v dole Turów a připojila se rovněž na českou stranu ve sporu před soudem EU. Zároveň již připustila, že hodlá po uzavření dohody přezkoumat její obsah, zda skutečně řeší porušení evropského práva namítané Českou republikou.

Zapojení unijní exekutivy do mezistátního sporu vládě na počátku jednání doporučila advokátní kancelář Frank Bold. Její mediaci by uvítali také místní. Ti nejprve dopisem z počátku července vyzvali eurokomisaře pro životní prostřední Virginijuse Sinkevičiuse, aby se aktivně zapojil do mimosoudního řešení sporu.

„Žádáme také, aby komisař při vyjednávání garantoval, že výsledná dohoda bude skutečně řešit porušení evropského práva a účinně chránit české území před dalšími škodami na životním prostředí a lidském zdraví,“ psalo se také v dopise.

K zapojení unijní exekutivy následně v polovině léta vyzvali občané z dotčené oblasti na Liberecku také českého premiéra Andreje Babiše. Právě jeho či polská vláda může do sporu oficiálně pozvat Evropskou komisi, dosud k tomu ale ani z jedné strany nedošlo, přestože Komise již sama vyjádřila ochotu se jednání účastnit. Podle informací deníku Aktuálně.cz je Česko s Komisí „v kontaktu“ a informuje ji o průběhu jednání.

Mezi Českem a Polskem se rýsuje dohoda o Turówu. Stažení žaloby ale zatím není na programu dne

Česko-polské vztahy si procházejí nelehkým obdobím. Soudní spor týkající se těžby v dole Turów doprovází rozporuplná komunikace premiérů obou zemí. Zatímco polský premiér tvrdí, že Česko chce žalobu na Polsko stáhnout, český premiér informaci vyvrací.

Zapojení unijní exekutivy do sporu dlouhodobě podporuje i český europoslanec Peksa.

„(Evropská komise) Je tu přeci od toho, aby do podobných přeshraničních sporů zasahovala a minimálně je moderovala. Komise má jasný úkol: zastavit nelegální těžbu v dole Turów. To je jediné správné řešení,“ uvedl na dotaz redakce Peksa.

Situace se může změnit po volbách, pokud by do té doby nebyl případ vyřešen. Právě volby však nyní mohou komplikovat dojednání dohody. Nedávno na to podle informací ČT24 upozornil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle náměstka ministra životního prostředí ale volby do jednání výrazně nezasáhnout.

Podcast: V česko-polském sporu kvůli dolu Turów dochází k oteplování vztahů. Co bude dál?

ČR podala na konci února k soudu EU žalobu na Polsko kvůli prodloužení těžby na dole Turów. Varšava po počáteční kritice nakonec usedla s Prahou k jednacímu stolu a rýsuje se dohoda, která by mohla spor vyřešit mimosoudně. Co lze od posledního vývoje očekávat?

Jak se k případu staví Německo?

Otázkou také je, jak se k případu staví Německo. Sasko je totiž v podobné situaci jako severní Čechy, těžba na dole Turów zde způsobuje znečištění místní Lužické Nisy i pokles podzemní vody a povrchu. Německá strana ale dosud v celém sporu kolem prodloužení povolení těžby na dole Turów nebyla tak aktivní jako ta česká.

O větší diplomatické zapojení Německa usiluje zejména Thomas Zenker, starosta Žitavy, obce, která je těžbou nejvíce zasažena a ohrožena, a několik místních aktivistů včetně zástupců saského parlamentu. Ti usilovali o to, aby se jednání za Německo účastnila právě Evropská komise. Podle slov Zenkera, kterého v srpnu vyzpovídal server Aktuálně.cz, probíhají mezi Německem a Polskem bilaterální rozhovory, kde se téma Turówa může objevit.

Zapojení německého souseda do případu by podpořil i europoslanec Peksa.

„Německo je těžbou zasaženo stejně jako Česko. I tam totiž ubývá spodní voda kvůli pokračující těžbě. S Německem máme rozhodně větší šanci, že bude nelegální těžba zastavena,“ dodal.

Vyjádření z německé strany se do vydání článku nepodařilo redakci zajistit.

Majitel dolu Turów chce vytěžit naše emoce

Polská vláda nepostupovala při prodlužování těžby v dole Turów v souladu se zákony, provoz dolu měl skončit v dubnu 2020. Uběhl rok, a my jsme svědky pokračující těžby a kampaně, ve které se energetická skupina PGE dovolává „solidarity“ a varuje před „predátorskou tranzicí“, píše europoslanec Mikuláš Peksa. 

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Mikuláše Peksy (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 

Spor o těžbu v hnědouhelném dole Turów se vyhrotil loni na jaře, kdy polské ministerstvo životního prostředí a klima rozhodlo o prodloužení povolení těžby na dole o dalších šest let. Postupovalo nicméně v rozporu s evropským právem a bez zohlednění námitek české strany. Olej do ohně pak přililo další rozhodnutí polského ministerstva životního prostředí z letošního dubna, které umožňuje polské polostátní firmě PGE provozovat těžbu v dole provozovat až do roku 2044.

Česko se dlouhodobě snaží s Polskem řešit negativní důsledky těžby, dosud ale úspěšné nebylo. Proto se rozhodlo s Varšavou soudit. V rámci EU je spor mezi dvěma státy ojedinělý. Doposud došlo mezi dvěma unijními členy pouze k osmi případům řízení o porušení povinností, které by inicioval jeden unijní člen vůči jinému. Zároveň se jedná o první mezistátní spor, který se týká životního prostředí a který je namířený na Polsko.