Přijetí eura vyžaduje jednoznačnou komunikaci a shodu politiků a ekonomů, ukázala slovenská zkušenost

© Pixabay

Česko zatím s přijetím eura váhá. Chybí zde politická vůle, jasný plán přípravy a přijetí i podpora ze strany občanů. Právě tyto tři elementy, spolu s plněním konvergenčních kritérií, jsou pro hladký přechod z národní na jednotnou unijní měnu potřebné. Hrály zásadní roli při vstupu Slovenska do eurozóny v roce 2009.

Přechod od národní ke společné evropské měně není jednoduchý a vyžaduje značné úsilí, zdroje a zejména veřejnou i politickou podporu. Česko se však může učit od svých slovenských kolegů, kteří se rozhodli přijmout euro již v době svého vstupu do EU, tedy v roce 2004. Samotný přechod na novou měnu přišel na řadu v roce 2009.

Přestože na tom země pod Tatrami nebyla tehdy ekonomicky nejlépe, výrazně zaostávala za českým partnerem v míře nezaměstnanosti i platech zaměstnanců, po přijetí nezbytných reforem v oblasti zdravotnictví, sociálního systému a daní bylo Slovensko i v době světové finanční krize schopno euro přijmout.

Ruku v ruce s reformami je však potřeba mít plán, který by jasně vytyčil datum přijetí a podmínky, za nichž země vymění korunu za euro. Nezbytná je také shoda mezi politiky a ekonomy, a schopnost komunikovat výhody evropské měny jednotně vůči občanům.

Tyto podmínky vyjmenovala na debatě pořádané Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku (IKDP) Elena Kohútiková, bývalá viceguvernérka Národní banky Slovenska a dnes místopředsedkyně Dozorčí rady Všeobecné úvěrové banky, kterou mnozí označují za „Paní euro“. Byla to totiž právě ona, kdo měl velkou zásluhu na hladkém přijetí eura na Slovensku.

Někdo takový ale dnes v Česku chybí, upozornila na debatě Helena Horská, hlavní ekonomika Raiffeisenbank. Stejně tak neexistuje pro přijetí eura jasný plán, neprobíhá ani veřejná debata o vstupu do eurozóny. I podpora veřejnosti je stále nízká, i když se v posledních letech mírně zvyšuje. Pro přijetí společné měny by se nyní podle posledního průzkumu CVVM ze září tohoto roku přiklonilo zhruba 24 procent Čechů, před čtyřmi lety to bylo o sedm procentních bodů méně, připomenula Horská.

Eurozóna se změnila, český závazek přijmout euro je diskutabilní, říká viceguvernér ČNB Marek Mora

Eurozóna není v dobré kondici, navíc prošla zásadními změnami, ČR by si proto měla velmi dobře rozmyslet, zda se chce do klubu vstoupit. Upozornil na to viceguvernér ČNB. S přijetím eura se však pojí i řada výhod.

Problematická je rovněž shoda na výhodách eura napříč českým politickým spektrem. Jak totiž ukázal slovenský příklad, zavedení společné měny není záležitostí pro jedno volební období. Na Slovensku trval celý proces pět let, během nichž navrhla přijetí evropské měny pravicová vláda, ale samotné přijetí už bylo v rukou vlády levicové.

Shoda na přijetí eura mezi všemi politickými subjekty by pomohla vyhnout se situaci, kdy jedna vláda začne s přípravami, ale druhá je zhatí. To však nyní v Česku chybí.

Nejednoznačný postoj k přijetí eura má ovšem i byznysový sektor. Tomu se podle Horské hodí česká koruna v době jejího oslabování, naopak v době jejího posilování, jako například při ekonomickém šoku, by euro uvítal.

V Česku tak nyní pro přijetí eura není ani politická vůle ani „byznysový drive“. To by mohl změnit dnes zatím neexistující plán přijetí eura, podle něhož by se podnikatelský sektor i politická garnitura mohli na přijetí eura dostatečně připravit.

V eurech už se v Česku dávno obchoduje

Přestože je formálně národní měnou stále česká koruna, některé subjekty přesto již fakticky využívají převážně evropskou měnu. Týká se to zejména firem, které úzce spolupracují se svými partnery v zemích, jež jsou součástí eurozóny.

„Podle údajů Hospodářské komory České republiky probíhá již nyní v eurech více než jedna pětina všech plateb subdodavatelům,“ uvedl v publikaci Euro a Česká republika vydané IKDP Eoin Drea, analytik Wilfried Martens Center for European Studies.

Obchodování v eurech je totiž ekonomicky výhodnější, zvláště v době rozmachu elektronického obchodu. Sníží se tím riziko výkyvů kurzu a odpadnou poplatky za směnu měny. Tíhu tohoto břemene pocítilo Česko například v průběhu letoška, kdy se i kvůli koronavirové krizi kurz eura posunul nejprve od 25 k téměř 28 korunám, aby následně mohl opět spadnout o dvě koruny a následně se zvýšit k hranici 27 korun za jedno euro. V publikaci IKDP to připomenul Zbyněk Frolík, zakladatel LINET Group a bývalý viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, další z účastníků  debaty IKDP.

Kurzové riziko, stejně tak jako veškeré poplatky, by však při zavedení eura byly minimalizovány. Zůstaly by podle ekonomky Horské pouze poplatky za směnu jiných světových měn, jako je americký dolar či japonský jen. Jejich kurz už nás ale podle ní tolik neovlivní jako v případě směnitelnosti koruny za euro.

Zavedení eura má i řadu dalších výhod. Posílí konkurenceschopnost českých firem, zvýší produktivitu práce a přispěje k rozsáhlejšímu zavádění inovací. Podle Horské by také došlo k ještě většímu otevření ekonomiky, a tím i větší integraci Česka do jednotného trhu.

Česká koruna již není stabilní, přijetí eura v ČR přesto není na pořadu dne

Koronavirová krize opět otevřela diskusi o stabilitě české koruny. Tuzemská měna se na jaře dramaticky propadla, což vedlo k nárůstu cen dováženého zboží, včetně potravin. Na její stabilitě se nyní negativně odráží i druhá vlna pandemie a s ní spojený útlum ekonomiky.

Obavy se však můžou zejména mezi běžnými občany objevit kvůli neznalosti nových bankovek a mincí i kvůli novým a potenciálně vyšším cenám, respektive inflaci. Nic z toho se však podle Kohútikové na Slovensku nepotvrdilo, a to především díky rozsáhlé informační kampani před přijetím eura. Pomohlo také počáteční uvádění dvojích cen za zboží i kontrola (potenciálního růstu) cen po vstupu do eurozóny.

K samotnému růstu cen nikdy v důsledku přijetí eura na Slovensku nedošlo. Dnes se tak díky tomu pohybuje podpora eura ze strany Slováků mezi 70 až 80 procenty, jak vyplývá například z posledního průzkumu Eurobarometru z října tohoto roku. Podle Kohútikové už jen malé procento lidí stále přepočítává ceny v eurech na původní slovenskou korunu.

Euro není všelék

Euro pomáhá vytvářet finanční stabilitu a předcházet výkyvům kurzu, což může být výhodné v době ekonomické krize, a to i té současné koronavirové.

Jak ovšem poznamenala ekonomka Horská, euro není všelék. Je sice motorem pro přijetí nepopulárních reforem, ale nemusí to fungovat všude a vždy. To se nyní ukazuje na Slovensku, kde ekonomika napojená na eurozónu v posledních letech oslabuje. Problém je podle Frolíka zejména v nedostatku inovací a v oblasti školství, vědě a výzkumu, do nichž se dostatečně neinvestuje, podobně jako v Česku.

V Česku by navíc podle Horské euro coby nástroj přijetí reforem úplně nefungoval.

„Neměli bychom vnímat euro jako něco, co nás zachrání,“ zdůraznila ekonomka Reiffaisenbank s tím, že ani po přijetí eura nebude všem dnům konec, protože reformy budeme muset realizovat dál, aby nás posunuly k větší ekonomické prosperitě.

Euro však bude hrát roli jakéhosi akcelerátoru, který urychlí přechod na nový ekonomický model, v rámci něhož by české firmy měly vyvážet zboží s vyšší přidanou hodnotou, doplněné stále rostoucím vývozem služeb a velkým podílem digitálních technologií.

Dopady přijetí eura na Česko jsou nejasné. U jiných zemí dominovaly přínosy, říká ekonom

Eurozóna se dokázala poučit z minulých krizí, bohužel za cenu čím dál složitějšího systému pravidel, povinností a kontrolních procedur. Dopady případného přechodu Česka na euro jsou tak velmi nejisté.