Přijetí eura v ČR se opět odkládá na dobu neurčitou

© Pixabay

Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura.

Vyplývá to z každoročního materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dokument dnes schválila vláda, informovala na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda Andreje Babiše (ANO) již ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.

„Rozhodně nechceme riskovat zásadní znehodnocení úspor našich občanů. V poslední době se navíc pravidla eurozóny podstatně změnila a lze obtížně odhadovat, jaké závazky by na ČR po jejím vstupu dopadly,“ uvedla ministryně na twitteru.

ČR se zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Stanovení termínu vstupu je v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá pro ČR žádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udržitelnosti veřejných financí.

Hlavní překážkou je nedostatečná konvergence

MF a ČNB ve společné tiskové zprávě uvedly, že vlastní připravenost České republiky na přijetí eura se proti předchozím letům zlepšila, i když přetrvávají některé nedostatky. Za hlavní překážku považují instituce nedokončený proces reálné ekonomické konvergence ČR, tedy přibližování k úrovni EU.

„Konvergence se sice v posledních letech obnovila, odstup u většiny klíčových ukazatelů, zejména pak cenové a mzdové úrovně, však zůstává značný. Nadále rovněž přetrvávají významné rozdíly vůči eurozóně ve struktuře českého hospodářství. Vzhledem ke stárnutí populace není zcela dořešen problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí,“ uvedlo MF. Překážkou přijetí eura je podle úřadu také nesladěnost finančních cyklů České republiky a eurozóny.

Diskuse o zavedení eura se scvrkla na výroky euroskeptických politiků, tvrdí odborníci

Vstup do eurozóny není pro Českou republiku ani po 14 letech členství v Unii prioritou. O přijetí společné měny se nevede ani politická, ani společenská debata.

Dnešní rozhodnutí vlády je podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy rozumné a má dobré ekonomické opodstatnění. Přínosy přijetí eura podle něj v tuto chvíli nepřevažují ani nekompenzují náklady takového kroku.

„Česká ekonomika by přijetím eura získala stabilnější, méně zranitelnou a méně kolísavou měnu. Podnikové sféře by odpadla podstatná část nákladů spojených se zajištěním se proti kurzovému riziku. Na druhou stranu by ovšem česká ekonomika tíživě pocítila dlouhodobý náklad v podobě ztráty vlastní nezávislé měnové politiky. Také by přišla o možnost dohánět ekonomicky vyspělejší státy prostřednictvím postupného zpevňování koruny,“ uvedl Kovanda.

Zbývá jedno kritérium

ČR podle materiálu letos s největší pravděpodobností splní všechna maastrichtská kritéria, kromě kritéria směnného kurzu. Kritérium cenové stability i dlouhodobých úrokových sazeb ČR dosud bez problémů plnila. Pouze loni měla ČR inflaci vyšší, letos by ovšem měla kritérium opět splnit.

ČR také nemá v posledních letech problém s veřejným dluhem, který podle požadavků EU nesmí přesáhnout 60 procent HDP. Podle odhadů MF by měl letos český veřejný dluh klesnout na 33 procent.

Rovněž kritérium udržitelnosti veřejných financí ČR letos splní, MF počítá s přebytkem veřejných financí 1,6 procenta HDP. Přebytek by se měl v poměru k HDP v dalších letech ovšem snižovat na 0,8 procenta v roce 2020. Loni veřejné finance skončily v přebytku 1,5 procenta HDP, což byla jedna z nejlepších hodnot v EU. Ta požaduje, aby schodek veřejných financí byl pod třemi procenty HDP.

Vyhodnocení plnění kritéria stability měnového kurzu bude možné teprve poté, co česká měna vstoupí do kurzového mechanizmu ERM-2 a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným minimálně dvouletým setrváním národní měny v ERM-2.

Podle průběžných průzkumů ale mezi českou veřejností převažuje odmítavý prostoj k přijetí eura. Například v dubnovém průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění podpořila přijetí evropské měny jen pětina občanů, 73 procent ho naopak odmítlo.