Volby: Okolní státy sází na Schwarzenberga, lépe ho znají

Karel Schwarzenberg; zdroj: Rada EU

V České republice vrcholí debata k prezidentským volbám a názory na jednotlivé kandidáty, Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana, se na veřejnost hrnou ze všech stran. Jak to ale vidí v zahraničí? Redakce EurActivu se ptala analytiků z okolních středoevropských států. Schwarzenberga znají lépe, oba kandidáti podle nich ale zaujmou spíše vstřícný postoj vůči evropské integraci.

Prezidentské volby nejsou tématem jen českých diskuzí, ale sledují je i zahraniční analytici, především pak v sousedních státech. Velký zájem vzbudila první česká přímá volba v Německu, kde je postavení prezidenta v politickém systému podobné tomu našemu. Jak EurActivu vysvětlila Jennifer Schevardová z Německé rady pro zahraniční vztahy, zavedení přímé volby prezidenta je v Německu také předmětem debaty a to, co se nyní děje v České republice, může sloužit jako zdroj inspirace.

Současný prezident Václav Klaus je navíc v Německu velmi známý, a mnoho lidí tak chce vědět, kdo se stane jeho nástupcem. Po prvním kole se podle Schevardové zájem o volby ještě zvýšil. „Karel Schwarzenberg je v německy mluvících zemích známou a převážně oblíbenou politickou osobností a domnívám se, že většina Němců, kteří sledují dění v České republice, mu fandí,“ uvedla. „A to hlavně proto, že je to jeden z mála českých politiků s mezinárodním renomé a věrohodnou vizí Evropy.“

Jennifer Schevardová také upozorňuje, že Miloše Zemana si mnoho lidí v Německu pamatuje jako populistu, který v době své aktivní politické kariéry neváhal „hrát antiněmeckou kartu“, pokud se mu to hodilo do domácího politického kontextu.

Jak by se dalo očekávat, podobně i v Rakousku je Schwarzenberg poměrně známý. Podle Paula Luifa z Rakouského institutu pro mezinárodní záležitosti je to politik, který má navzdory svému věku „mladé“ a moderní postoje. Miloše Zemana si pak v Rakousku pamatují především z doby, kdy se jako jediný středoevropský premiér připojil ke čtrnácti zemím EU, jež přijaly diplomatické sankce vůči nové rakouské vládě, kam se dostala extrémně pravicová strana Jörga Haidera, připomněl Luif.

„V Polsku byly české prezidentské volby až do prvního kola diskutovány především jako souboj dvou bývalých premiérů – Miloše Zemana a Jana Fischera,“ vysvětlil redakci Łukasz Wenerski z Institutu pro veřejné záležitosti ve Varšavě a dodal, že hlavní pozornost vzbudilo rozdělení kandidátů v otázce odkazu Václava Havla, přítomnost neobyčejného kandidáta Vladimíra Franze a fakt, že se jedná o první přímou volbu prezidenta.

Attila Ara Kovács analyzoval české volby v maďarském liberálním týdeníku Magyar Narancs. Češi podle něj v prvním kole ukázali „překvapivou rozvážlivost“ ve srovnání s prezidentskou volbou v Polsku (Kaczyńský) a Maďarsku (Orbán). Kovács uvádí, že voliči v Česku chtějí skončit s érou Václava Klause a hledají spíše nástupce Havla, a to na levé (Zeman) i na pravé (Schwarzenberg) straně. Podle Kovácse by Zeman ničím nepřekvapil, a to ani na poli EU. Schwarzenberga pak považuje za „pravého Středoevropana“ a jeho volbou prý čeští voliči prokazují, že jsou skutečnou občanskou společností.

Maďarský pohled na české volby ale formují hlavně zahraniční korespondenti jednotlivých médií, přiblížila EurActivu situaci Judit Hambergerová z Maďarského institutu pro mezinárodní záležitosti. Ta se volbami v České republice aktivně zabývá a podle ní je naopak Schwarzenberg kandidátem, který ničím nepřekvapí, zatímco o Zemanovi soudí, že je nevypočitatelný.

Konec mezinárodní pověsti euroskeptiků?

Všichni zahraniční analytici, které redakce oslovila, se podobně jako ti čeští (EurActiv 14.1.2013) shodují na tom, že oba  kandidáti budou evropské integraci více nakloněni než Václav Klaus. Podle německé analytičky Schevardové tak mezinárodní obrázek průměrného Čecha jako euroskeptika brzy vymizí.

„Českou republiku zajisté čeká méně konfrontační evropská politika,“ uvedla Maďarka Judit Hambergerová. Ani jeden z kandidátů by podle ní nebyl tak zarytý v mezinárodních otázkách, jako byl Klaus. Euroskepticismus se ale vytratí jen z prezidentské politiky, v české společnosti podle Hambergerové zůstane, i když možná ne v tak vysoké míře.

Také Łukasz Wenerski věří, že se Česká republika více otevře Evropě, do jaké míry pak bude záležet na konkrétním prezidentovi. Zeman by podle něj nebyl ohledně EU tak nadšený jako Schwarzenberg, ale ani on by nepokračoval v Klausově euroskepticismu,

Schwarzenbergův postoj k otázkám EU je v okolních zemích (možná i v souvislosti s jeho funkcí ministra zahraničí) více známý. Podle Rakušana Luifa je Schwarzenebrg dobře informovaný o mezinárodních vztazích a EU. Judit Hambergerová dodává, že nezná oblast unijní politiky, ve které by Schwarzenberg nepodpořil další krok k federalizaci.

Vzájemné vztahy

Podle Paula Luifa by se v případě zvolení Karla Schwarzenberga mohly díky jeho dobré znalosti rakouské politiky zlepšit vztahy mezi Českem a Rakouskem, přestože budou stále narušeny otázkou jaderné energie.

Polsko-české vztahy (politické i ekonomické) jsou podle Wenerskiho velmi dobré a to se podle něj nezmění, ať bude zvolen kdokoli. Volba prezidenta, který bude více nakloněn evropské integraci, ale může hrát důležitou roli při spolupráci obou států na evropské úrovni. Wenerski se domnívá, že intenzivnější česko-polská kooperace v rámci EU by usnadnila dosažení společných regionálních cílů.

Jak tvrdí Hambergerová, vztahy České republiky s Maďarskem by byly „příjemnější“, pokud by byl zvolen Schwarzenberg. Nyní diskutovaná otázka Benešových dekretů by totiž podle ní měla na vzájemné vztahy negativní dopad. Hambergerová také předpokládá, že český a maďarský nacionalismus by se střetával spíše se Zemanem, podobně jako tomu bylo za Klause.