Prevence kolorektálního karcinomu není jen o screeningu, ale i o zdravém životním stylu

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: tungphoto-

Ač jsou do projektu cíleného zvaní ke screeningovému vyšetření kolorektálního karcinomu v ČR vkládány velké naděje, odborníci upozorňují, že posílení screeningu není spásné a zdaleka nevyřeší vše. V Česku by prý ubylo nemocných, pokud by od mládí více dbali na své zdraví a pravidelně docházeli na preventivní prohlídky. Cestou ke změně je také širší osvěta, lepší vzdělávací systém a účinnější opatření státu posilující obecnou prevenci.

V České republice každoročně onemocní kolorektálním karcinomem více než osm tisíc lidí a téměř polovina z nich na tuto nemoc umírá. I přesto, že se situace v zemi díky zavedení národního screeningového programu, který má za úkol mezi cílovou populací vyhledávat jedince s nádorovým onemocněním v jeho časných stadiích, kdy je poměrně snadno léčitelné, mírně zlepšuje, stále obsazujeme přední příčky v evropských i světových žebříčcích. 

„Od roku 2000 díky kolorektálnímu screeningovému programu klesá mortalita, avšak i nadále je třeba vylepšovat péči o pacienty s tímto zhoubným onemocněním, nebo o osoby, kterým tato nemoc hrozí,“ uvedl na nedávné mezinárodní konferenci II. Evropské dny kolorektálního karcinomu: Brno 2013 – prevence a screening vědecký sekretář Společnosti pro gastrointestinální onkologii Štěpán Suchánek.  

Českou republiku totiž trápí i tzv. prevalence, tedy počet léčených a vyléčených pacientů, kteří musí být pod dohledem, aby se případný návrat nemoci zachytil včas. Podle nejnovějších statistik žije v zemi více než 54 tisíc občanů, kteří se v minulosti s touto chorobou osobně setkali. Jejich počet ročně narůstá o 2-3 %.

„Na konci tohoto roku bude v České republice pravděpodobně žít v prevalenci více než 57 tisíc osob,“ dodává Ladislav Dušek, ředitel Institutu biostatistiky a analýz na brněnské Masarykově univerzitě.

Není to spásné

I přesto, že účast ve zmíněném screeningovém programu, který organizuje Ministerstvo zdravotnictví a který je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění, dosahuje téměř 25 %, což lze považovat za úspěch, podle odborníků to nestačí. „Procento účasti cílové populace na screeningovém programu kolorektálního karcinomu je nedostatečné. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi jsme na úrovni Španělska, ale dá se to dělat lépe, čehož jsme si vědomi,“ myslí si Ferdinand Polák, náměstek ministra zdravotnictví. 

Rezort proto ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami plánuje ještě letos spustit projekt tzv. adresného zvaní, od něhož si slibuje až 30% nárůst v účasti ve screeningovém vyšetření. „Každý včasně odhalený nádor situaci zlepší,“ dodal Polák.

Jak ale v rozhovoru pro EurActiv.cz uvedl ředitel Dušek, adresné zvaní, do kterého se vkládají naděje, není spásné, a to i z toho důvodu, že cílí na osoby, které dosud preventivní vyšetření ignorovaly. „Adresné zvaní samo o sobě nic nezařídí. Není to žádná modla, k níž bychom se měli přehnaně upínat. Zásadní je, aby lidé pozvánky pochopili a přišli,“ řekl Dušek.

Kromě vyšší účasti ve screeningu je podle něj důležité se soustředit i na opatření, která posilují celkovou prevenci této nemoci.  

Osvěta mladých 

Jeho slovům nahrávají i výsledky posledního průzkumu OECD s názvem Health at Glance z roku 2011, z nichž Česká republika nevychází zrovna nejlépe. Ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi totiž Češi vykazují vysoce nadprůměrnou spotřebu alkoholu a tabáku a jsou také více obézní. 

Je to ale právě vyvážená strava, zdravý životní styl spojený s dostatečným pohybem a omezení alkoholu a cigaret, které se uvádějí jako základní stavební kameny tzv. primární prevence. 

Podle europoslance Pavla Poce (S&D), který se problematice prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku věnuje v Evropském parlamentu, je třeba jít mnohem dál. „Mohl bych mluvit o kouření, karcinogenních látkách v potravinovém řetězci apod., ale to jsou všechno v podstatě jen důsledky naší neschopnosti pochopit, že své tělo máme pouze jedno,“ řekl redakci.  

Největší rezervy má prý Česká republika ve vzdělávání mladých lidí, u nichž je důležité, aby se předcházení nádorových onemocnění učili již od raného věku. „Učíme děti matematiku, češtinu, různé nauky, vtloukáme jim do hlavy ekonomii, ale neučíme je to nejdůležitější – jak používat jedinečný a jediný nástroj k životu, kterým je naše tělo, a jak zdravě žít,“ doplnil. U dospělých se to prý jen velmi těžko dohání. 

„Prevence výskytu rakoviny tlustého střeva je samozřejmě ještě obtížnější než včasná diagnostika, která spočívá ve screeningovém vyšetřování krve ve stolici a screeningové kolonoskopii,“ myslí si ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně a předseda České onkologické společnosti ČLS JEP Jiří Vorlíček.  

V oblasti prevence podle něj hraje velkou roli osvěta, tedy trvalé informování obyvatel, co je vhodné dělat a co je naopak škodlivé. „Tyto informace by měly zaznít především mladým lidem, nejméně od střední školy,“ sdělil EurActivu.  

Podle gastroenterologa Přemysla Friče je současná primární prevence v České republice velmi nízká. „Od devadesátých let poklesla výrazná prestiž a význam dvou základních oborů: klinické epidemiologie a veřejného zdravotnictví,“ řekl.  

S nedostatečným informováním společnosti souhlasí i Tomáš Jung, vedoucí oddělení zdravotních programů na rezortu zdravotnictví. „Bohužel také převládá názor, že preventivní vyšetření na tato případná onemocnění jsou nepříjemná a bolestivá. To je nutné změnit a přesvědčit občany, že zdraví je pro ně zásadní a prevence je základ,“ řekl redakci.

Stanoviska: 

„Náš stát nedělá žádné účinné kroky proti kouření, zejména u mladých lidí. Aspoň já je tedy nevidím. Podle průzkumu OECD jsme spolu s Řeckem jedinými dvěma státy v této mezinárodní organizaci, ve kterých počet silných kuřáků dokonce roste. Máme velmi nadprůměrnou spotřebu alkoholu na hlavu, roste prevalence obezity,“ uvedl Ladislav Dušek, ředitel Institutu biostatistiky a analýz na brněnské Masarykově univerzitě.

„Za největší rezervu pokládám systém vzdělávání, který zcela opomíjí dát dětem a mladým lidem do života návod k používání vlastního těla,“ řekl redakci europoslanec Pavel Poc (S&D).

„Obecná prevence by znamenala nekouřit a jíst méně červeného masa. O významu diety s vysokým obsahem zbytků se v literatuře stále diskutuje a není v tom jednota. V každém případě dieta s větším obsahem zeleniny, ovoce a dalších zbytkových potravin usnadňuje pravidelnou stolici, a to je dobře,“ uvedl Jiří Vorlíček, ředitel Masarykova onkologického ústavu a předseda České onkologické společnosti ČLS JEP. 

„Rezervy v prevenci kolorektálního karcinomu jsou výrazné,“ sdělila redakci Michaela Fridrichová, předsedkyně Ligy proti rakovině. „Je například potřeba změnit stravovací návyky populace, česká kuchyně je chuťově vynikající, ale potřebuje vylehčit. Je také nutné zvýšit pravidelný pohyb.“

„Obecná prevence spočívá v úpravě životního stylu. Důležité je hlavně nekouřit, mít dostatek pohybu, držet hmotnost odpovídající výšce a věku, jíst pestrou stravu s dostatkem ovoce a zeleniny, omezit spotřebu cukru, nepřesolovat jídla, omezit potraviny připravované na otevřeném ohni a nejíst spálená jídla. Důležitou součástí jsou i pravidelné preventivní lékařské prohlídky,“ myslí si Pavla Freij z občanského sdružení Onkomaják. 

„Jsme na dobré cestě, protože situace před deseti lety vypadala mnohem hůře,“ řekl na brněnské konferenci věnované prevenci a screeningu kolorektálního karcinomu senátor a lékař Jan Žaloudík. „Jako mravenci-jednotlivci jsme výborní, ale jako mraveniště nikoliv, i proto musíme více spolupracovat,“ dodal. „Naše stále více komercionalizované zdravotnictví inklinuje spíše k ´nemocnictví´, tedy hašení požárů již vzniklých, což je vždy méně úspěšné a nákladnější. Zaostává v preventivním pojetí zdravotnictví, tedy v orientaci na uchování zdraví,“ řekl dříve redakci.