Premiér Babiš si nepřeje, aby se předsedou Komise stal spitzenkandidát

© Evropská rada, 2018

Minulý týden na jednání Evropské rady nezískal žádný ze spitzenkandidátů do čela Evropské komise většinovou podporu. Podle českého premiéra je to správné, předseda EK by neměl vzejít z nominantů frakcí Evropského parlamentu.

Na dnešním zahájení Konference ekonomických diplomatů v Černínském paláci Andrej Babiš řekl, že někteří ze spitzenkandidátů nemají rádi teritorium Visegrádské skupiny. „Důležité je, že neprošli spitzenkandidáti, někteří z nich nemají V4, naše teritorium rádi. Proto pro Českou republiku a V4 je důležité, aby příští předseda Evropské komise nepolitizoval, aby nekomentoval politiku, aby realizoval hlavně závěry Evropské rady,“ poznamenal premiér.

Minulý týden se Babiš vyjádřil i za celou V4, podle něj nechce v čele Komise spitzenkandidáta ani Polsko, Maďarsko a Slovensko. Premiér dodal, že státy V4 chtějí při volbě nového předsedy postupovat jednotně a mají svou představu o tom, kdo by měl Komisi vést.

„Myslíme si, že by tam měla být nějaká osoba, která vnímá zájmy veškerých členských států, i tento region,“ řekl Babiš a dodal, že žádné konkrétní jméno z regionu V4 ale není na stole.

Nominace nového šéfa Evropské komise se blíží. Kdo se jím může stát?

Lídři členských zemí EU by měli co nevidět rozhodnout o tom, koho by si přáli vidět v křesle předsedy EK. Otázkou zůstává, jestli půjde o někoho ze spitzenkandidátů, nebo premiéři a prezidenti „vytáhnou z rukávu“ někoho jiného.

Podle systému spitzenkandidátů by měl podporu Evropského parlamentu získat ten uchazeč o křeslo předsedy EK, který se eurovoleb zúčastnil jako nominant své politické frakce do této významné unijní pozice.

Parlament rozhoduje o předsedovi EK po návrhu Evropské rady většinou hlasů všech svých členů. Systém v roce 2014 dostal do funkce stávajícího předsedu komise Jeana-Claudea Junckera.

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se znovu sejdou v neděli 30. června, na návrhu předsedy EK se musí shodnout kvalifikovanou většinou. Podle Babiše je důležité se rychle dohodnout, neboť 2. července se koná ustavující schůze nově zvoleného europarlamentu.

Hlavní česká témata v Evropě jsou podle Babiše vnitřní trh, obchod a zahraniční politika. Evropa nemá vliv například na teritorium Blízkého východu, poznamenal premiér. Nejdůležitější je ale podle něj jednání o evropském rozpočtu pro nadcházející programové období let 2021 až 2027.

Visegrádská skupina v EU: Nepřichází s agendou, ale ani ji neblokuje

V4 před časem deklarovala, že se bude aktivně podílet na reformě Evropské unie. Zatím ale takový slib nenaplnila, píše Anna-Lena Kirch z Hertie School of Governance.

„Je důležité, abychom prosadili naše zájmy. Paradoxně to funguje tak, že Evropa nám určí svoje témata místo toho, abychom my určili naše potřeby. Potom to dopadá tak, že některé programy nečerpáme,“ řekl. Důležité je podle Babiše investovat do dopravní infrastruktury, školek, škol či obnovy kulturních památek.

Velké téma je podle premiéra také klima. Zopakoval, že jaderná energie je pro ČR strategickým zdrojem. Dosažení tzv. uhlíkové neutrality do roku 2050 by podle Babiše znamenalo konec spalovacích motorů a automobilů na naftu.

„Podle mého názoru je nenormální, když Evropa minulý rok snížila emise o 20 milionů tun a emise byly jen devět procent, že na druhé straně zbytek světa navýšil emise 51krát vůči našemu snížení, o 1020 milionů tun,“ řekl Babiš. Nutné je podle něj apelovat na Čínu, Indii, Rusko a další země, aby Evropu následovaly.

Babiš chce levnější české předsednictví v EU a lepší portfolio v budoucí Evropské komisi

Český premiér považuje návrh výdajů na české předsednictví v druhé polovině roku 2022 za příliš vysoký, výdaje chce ještě snížit. Rovněž by si přál, aby příští český eurokomisař či eurokomisařka získala v budoucí Evropské komisi důležitější portfolio.