Pozastavte dotace pro Agrofert, vyzval Evropský parlament Komisi. Ta už slíbila audity

@ Shutterstock

Včerejší debatu o možném střetu zájmů českého premiéra Babiše zakončil dnes Evropský parlament usnesením. V něm vyzývá Komisi, aby případ dotací pro Agrofert důsledně vyšetřila. Komisař Oettinger už včera přislíbil, že do Česka v lednu pošle auditory.

Evropský parlament po středeční diskusi o bodu nazvaném „Střet zájmů a ochrana rozpočtu EU v České republice“ dnes schválili rezoluci, ve které vyzývá Evropskou komisi k aktivitě v případu možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Přijatý text, který společně předložili lidovci, konzervativci a Zelení, kromě dalšího požaduje pozastavení vyplácení dotací pro Agrofert.

Jak napsalo ČTK, samotný Babiš, podle něhož je česká vláda v kontaktu s EK a celou záležitost se snaží vyřešit, už včera označil snahu o přijetí rezoluce za poškozování Česka, k němuž poslance vede touha zviditelnit se před květnovými volbami do EP.

Také podle Petra Kanioka z Mezinárodního politologického ústavu MU zařazení tohoto bodu na program znamená poškození České republiky. Jde podle něj ovšem o poškození reputace a jeho příčiny vidí zcela jinde. „Již tak problematické vnímání Česka jako součást toxického Visegrádu se ještě posiluje. Na podzim totiž není týdne, kdy by v médiích nerezonovala nějaká kauza českého premiéra,“ upozornil.

Babišův možný střet zájmů bude řešit Evropský parlament

Evropský parlament bude příští týden na svém posledním jednání na plénu v tomto roce diskutovat o možném střetu zájmů českého premiéra Babiše.

Nejasný dopad kroků Komise

Ve včerejší diskusi na plénu, která předcházela dnešnímu hlasování, vystoupil také komisař pro rozpočet Günther Oettinger, který popsal situaci především v kontextu potenciálního porušení nového rozpočtového nařízení (platné od letošního srpna) a plánované kroky a opatření Komise.

„Důležité je, že v době platnosti nového rozpočtového nařízení zatím nebyly dotyčnému členskému státu (Česku) vyplaceny žádné prostředky na projekty. Od 2. srpna zatím nedošlo k žádnému relevantnímu dění, pokud jde o hospodaření s aktuálním rozpočtem,“ řekl komisař. Zároveň ale dodal, že v dopise zaslaném České republice Komise upozorňuje, že pokud nebude z jejího pohledu vyjasněn střet zájmů a situace nebude uspokojivě vysvětlena, nemá exekutiva v úmyslu žádné další prostředky vyplácet.

Ohledně dopadu opatření ze strany Komise panují pochyby. Jak uvedlo ČTK, podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) byly dotace pozastaveny pouze pro projekty spojené s Agrofertem, nikoliv pro Česko plošně. Ministerstvo financí ovšem zároveň uvedlo, že nebude žádosti o platby spojené s Agrofertem zasílat Evropské komisi k proplacení. Přistoupilo tedy k předběžnému opatření, které „umožní Evropské komisi zajistit plynulé platby do České republiky za jakékoliv další výdaje. Tímto krokem se vyloučí ohrožení proplacení dalších žádostí,“ uvedlo v tiskové zprávě.

Jisté každopádně je, že Komise v lednu pošle do České republiky auditory, kteří by měli vyjasnit, zda nedošlo při čerpání evropských financí už od začátku předchozího víceletého finančního období (2007) k porušení unijních pravidel. Prověřovat se budou dotace čerpané v rámci programů rozvoje venkova, politiky soudržnosti a sociální politiky. Zpráva z auditu má být hotová ještě před volbami do EP v květnu.

Na plénu rezonovala čeština

Ve včerejší večerní diskusi na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku vystoupila vedle svých zahraničních kolegů také celá řada Čechů. Například Jan Zahradil (ODS, ECR) zdůraznil fakt, že bod programu prosadila parlamentní frakce, která nemá žádné české členy, a ne poslanci z českých opozičních stran.

„To je myslím jasným důkazem, že zde nejde o reflexi českého vnitropolitického boje, ale že zde na evropské půdě skutečně rezonuje podezření ze střetu zájmů, a to z míst nejvyšších, tedy od premiéra České republiky,“ uvedl Zahradil.

Společně se zástupci z řad dalších českých „opozičních“ stran, tedy TOP09/STAN a lidovců (EPP), pak vyzvali ve svých příspěvcích Komisi, aby případ objektivně vyšetřila a zabránila zneužívání evropských prostředků. Podle Miroslava Pocheho (ČSSD, S&D) by obdobné usnesení na půdě Parlamentu mělo smysl spíše až po zveřejnění závěrů komisního šetření příští rok.

Podle komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné (GUE-NGL) by naopak Parlament neměl vytvářet politický tlak na Komisi, a česká vláda a orgány by měly dostat prostor situaci vyřešit. „Česká policie, státní zastupitelství a soudy jsou nezávislé a mohou jednat,“ řekla včera na plénu. Stejný přístup prosazovaly ve svém příspěvku také zástupkyně ANO, včetně Martiny Dlabajové (ALDE).

Na tu reagoval Jiří Pospíšil z TOP09 (EPP).

Podobně se vyjádřil také Stanislav Polčák (TOP09/STAN, EPP). „Ano, jsou to v prvé řadě členské státy, kdo mají odpovědnost v provádění kontrol. Česká republika v této kontrole však zcela selhává, přestože řada neziskových organizací na tento střet zájmů českého premiéra upozorňuje. Proto musí nastoupit činnost Komise,“ řekl budoucí lídr kandidátky STAN do evropských voleb.

Na plénu vystoupila také europoslankyně a šéfka výboru pro kontrolu rozpočtu v Evropském parlamentu Ingeborg Grässleová (EPP). Ta řekla, že vítá studii právní služby Komise a korespondenci mezi exekutivou a českou vládou, nicméně požaduje konkrétní činy. „Žádné další peníze Agrofertu, dokud je narušena hospodářská soutěž,“ požadovala. Český premiér, který v dopise údajně Komisi slíbil situaci řešit, podle ní v minulosti již několikrát podobné sliby dal, nikdy je ovšem nedodržel.

K případu se vyjádřila ještě řada poslanců z různých politických skupin. Poslanci euroskeptické frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), včetně Jiřího Paynea (Svobodní), kritizovali systém dotací obecně.

Usnesení Parlamentu a jeho dopad

Rezoluce samotná, pro kterou se vyslovilo 434 poslanců, proti bylo 64 a 47 se jich zdrželo, vyzývá Komisi ke krokům, ze kterých část už sama přislíbila. Jaké další dopady by ovšem mohla mít?

„Usnesení Evropského parlamentu nejsou závazná či vymahatelná, ale v žádném případě je nelze podceňovat. Zvláště pokud se rozpravy a hlasování účastní velký počet poslanců, což není vždy pravidlem,“ řekl Petr Kaniok s tím, že poslanci tak vysílají signál, že problém vnímají a dokáží k němu zaujmout stanovisko. Ohrožena je tak česká reputace, která je podle něj jedním z důležitých zdrojů moci v evropské politice, zvláště pak pro malé státy.

Rezoluce prý může přispět také k tomu, jak se Komise bude dívat na české požadavky vůči novému rozpočtu, zvláštně vzhledem ke kohezní politice, která je pro Česko zásadní. „Andrej Babiš v souvislosti s novým víceletým rámcem opakovaně volal po větším rozvolnění čerpání, tedy aby si státy mohly určovat, na co chtějí peníze operativně použít. Ve světle toho, že tentýž člověk je nyní kritizován za čerpání v České republice, si asi lze představit, jak se bude Evropská komise a další partneři dívat na jakýkoliv český požadavek či nápad vedený tímto směrem,“ podotkl expert.

Závazné a vymahatelné usnesení Evropského parlamentu tedy není, pro českou pozici a české zájmy v EU je ovšem podle Kanioka osoba předsedy vlády devastujícím faktorem. Navzdory tomu, že problémy má řada jiných politiků a řada jiných zemí.

Do Evropského parlamentu se volí přímo už čtyřicet let. Co se za tu dobu změnilo?

Ministerstvo vnitra nedávno potvrdilo termín příštích voleb do Evropského parlamentu v České republice – 24. a 25. května 2019. Češi půjdou k urnám počtvrté.