Potřebuje Česká republika další jaderné bloky v Temelíně?

zdroj: www.cez.cz

Současná situace na evropském trhu s energiemi je nestabilní, shodují se odborníci. Vyplatí se České republice v takovém případě investice do nových jaderných reaktorů v Temelíně? Měla by jaderná energetika dostat podporu od státu? A kam má česká energetika v budoucnu směřovat?

„Rozhodnout se pro rozvoj jaderné energetiky znamená závazek na sto let. Navíc s sebou toto rozhodnutí nese velké požadavky na infrastrukturu a know-how. Česko to ovšem umí a ve světě je to uznáváno. Z technického pohledu tedy není důvod od jádra ustupovat,“ uvedla předsedkyně Státní úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová během diskuze věnované výstavbě nových bloků jaderné elektrárny Temelín.

Veřejná debata k této otázce má však i své ekonomické a politické aspekty, připomněla. Téma rozšiřování Temelína je v současné době jedním z nejživějších témat české energetiky.

S výstavbou nových bloků počítá česká vláda i v návrhu nové Státní energetické koncepce (SEK), kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

„Energetika je v současném stavu velmi těžko predikovatelná. Proto jsme se při přípravě SEK snažili zvolit cestu, která by byla poměrně konzervativní,“ uvedl během panelové diskuze ředitel surovinové a energetické bezpečnosti MPO Pavel Kavina. Připomněl, že Česko nemá téměř žádné vlastní zdroje ropy a plynu. V současné době má prý ČR také limitovaný potenciál pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Šetřit energií

Současný energetický mix je postaven na využívání zásob hnědého a černého uhlí, jaderné energetice a postupně se zvyšujícím podíl OZE. „Při úvahách, kam s takto rozdanými kartami postupovat, se domníváme, že v českých podmínkách jsou racionálními cestami jaderná energetika nebo zemní plyn,“ uvedl Kavina. Podle MPO by si přitom ČR měla zachovat robustní a mírně přebytkovou soustavu a snižovat podíl uhlí v energetice.

„Jaderná energetika je efektivní a nízkoemisní. V případě potřeby jsme pak schopni předzásobit se palivovými články, a proto je tento zdroj z hlediska energetické bezpečnosti na jiné úrovni než například zemní plyn,“ řekl během akce, kterou pořádaly zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v ČR a Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii  CESTA.

Návrh SEK by se však měl podle některých názorů podrobněji věnovat také potenciálu energetických úspor (EurActiv 20.8.2012). „Pokud zapojíme nástroje na snižování spotřeby energie a pokud nezastavíme rozumný rozvoj OZE, dokážeme ještě další roky vydržet bez tak centralizovaného zdroje, jako je Temelín,“ domnívá se například Edvard Sequens ze Sdružení pro záchranu prostředí – Calla.

„Samozřejmě existuje velký potenciál úspor a my jsme se ho snažili do návrhu SEK promítnout. Na druhou stranu bude tento potenciál vyrovnáván například nárůstem spotřeby elektřiny v dopravě. Domníváme se, že bude také narůstat spotřeba elektřiny, pokud se týká vybavení domácností,“ poznamenal Kavina.

Vyrovnávací platby

V souvislosti s rozšiřování Temelína se v poslední době často hovoří o tom, že by jaderná energetika mohla v budoucnu získat státní podporu ve formě kompenzačního mechanismu vyrovnávacích plateb (EurActiv 21.8.2012). Bylo to ostatně jedno z témat, které komplikovalo vyjednávání o návrhu SEK mezi jednotlivými ministerstvy české vlády (EurActiv 6.11.2012).

„Debatu o tom, zda se nové zdroje vyplatí nebo ne, by bylo možné v této situaci částečně přenechat trhu,“ řekl během debaty vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. „Když ČEZ říká, že se mu rozšířený Temelín za tržních podmínek nevyplatí a potřebuje záruky, mám obavu, že to není úplně správně,“ dodal.

Signály ohledně budoucí ceny jaderné energetiky jsou podle něj velmi protichůdné. „Když se podíváme, v jaké cenové relaci se mají pohybovat nové reaktory ve Velké Británii, firma EDF požaduje contract for difference na úrovni zhruba 120 eur za MWh. To je v tuto chvíli zhruba čtyřnásobek ceny silové elektřiny na běžné komerční burze a je to víc, než za kolik jsme schopni vyrábět energii z větrných zdrojů,“ uvedl příklad z Velké Británie. (Jako contract for difference se označuje smlouva, která přikazuje kupujícímu zaplatit prodávajícímu rozdíl mezi aktuální hodnotou aktiva a jeho hodnotou k okamžiku uzavření smlouvy Je-li tento rozdíl záporný, platí místo toho prodávající kupujícímu – pozn. red.).

Skupina ČEZ poukazuje na to, že pro tak významnou investici, jakou je rozšíření Temelína, záruky do budoucna potřebuje. „Je to velký projekt s dlouhodobou návratností. Na to potřebujete dlouhodobou stabilitu,“ uvedl Zdeněk Pekárek, který v ČEZ působí jako specialista divize strategie.

Nejistota na trhu

Dodal, že v současné době panuje v evropské energetice značná nejistota, pokud jde o výstavbu nových elektráren vůbec. „Když se podíváte do Evropy, žádný velký investor nemá v plánu stavět elektrárnu, která by nebyla státně podporovaná. Díky podpoře jsou rozvíjeny především OZE,“ řekl.

Důvodem nejistoty je podle něj nejen ekonomická krize, ale také selhání pravidel energetického trhu, jak je EU nastavila před několika lety v rámci liberalizace energetiky. „Nekřiklavějším případem je selhání trhu s povolenkami CO2, které měly motivovat k přechodu od výroby z vysokoemisních zdrojů k nízkoemisním,“ dodal.

Podle Edvarda Sequense podpora obnovitelných zdrojů nebo obchodování s emisními povolenkami deformaci přináší, trh byl prý ale deformovaný již před jejich zavedením. Chybí tak prý například cena za externality, jako je znečišťování životního prostředí. Podhodnoceno je prý také pojištění odpovědnosti provozovatele jaderných elektráren za případnou jadernou škodu.

Více variant

Pokud jde o samotnou energetickou koncepci, nevládní organizace dlouhodobě kritizovaly proces její přípravy. Nelíbilo se jim například, že do konzultací nebyly přizvány (EurActiv 9.8.2012).

„MPO ignorovalo nevládní organizace, ale na to jsme si v České republice zvykly.  Horší je, že nebyly konzultovány například ani samosprávy v dotčených regionech, který se týká stavba nových bloků nebo rozšiřování dolů,“ uvedl Jan Rovenský. Hlavním problémem SEK je pak podle něj to, že byla připravena pouze v jedné variantě, a nejsou tedy připraveny žádné alternativy (EurActiv 15.8.2012).

Proběhlo řádné mezirezortní připomínkové řízení. V něm byly osloveny i krajské úřady, od kterých přišla řada připomínek, stejně jako od dalších subjektů. Jde stále ještě o návrh, který vláda pouze vzala na vědomí a vyjádřila souhlas s jeho hlavními principy. Nyní je posuzován vliv koncepce na životní prostředí,“ nesouhlasil zástupce MPO Kavina. Součástí tohoto procesu bude mimo jiné i veřejné projednání SEK, dodal.