Poslanecká sněmovna bude příští týden projednávat návrh zákonů k GDPR

@ Shutterstock/SB_photos

Poslanci už mají na stole návrhy vlády k zákonům souvisejícím s ochranou osobních údajů, které bude nezbytné pozměnit kvůli evropskému nařízení GDPR. Stejně tak se budou zabývat novým návrhem zákona o zpracování osobních údajů. Spornou otázkou se staly pokuty plynoucí z nedodržování nařízení v případě obcí, úřadů či neziskovek. Některé politické strany je chtějí zrušit.

Poslanci už mají na stolech návrhy zákonů, které řeší zavádění evropského nařízení o ochraně osobních údajů známého pod zkratkou GDPR. Vláda jim v uplynulém týdnu předložila návrh nového zákona o zpracování osobních údajů i návrh změn v souvisejících platných zákonech.

Obě předlohy mají dohromady 700 stran. Poslanci je mají začít projednávat na své schůzi, která začne už příští týden.

Infografika: Co zásadního přináší GDPR? ˃˃˃˃

Návrh zákona o zpracování osobních údajů ruší a nahrazuje dosavadní zákon o ochraně osobních údajů z roku 2000. Současně s tím ruší přes dvě desítky schválených změn v jiných zákonech. Návrh změnového zákona zasahuje do více než 30 dalších zákonů.

Vláda oba materiály předložila poslancům tak, aby je mohli schválit ve zrychleném režimu již v prvním čtení. Opoziční ODS již ale oznámila, že toto zrychlené projednávání odmítne. V tom ji zřejmě podpoří i další nevládní strany.

STAN, ODS i KDU-ČSL chtějí zrušit pokuty například pro obce nebo neziskovky

Ačkoli Sněmovna návrh zákona ještě ani nezačala projednávat, protože nejbližší schůze začne v úterý 10. dubna, už se k němu ve sněmovním systému objevil první pozměňovací návrh.

Předložila ho poslankyně STAN Věra Kovářová a chce obcím, jejich příspěvkovým organizacím nebo školám buď zcela zrušit pokuty za porušení zákona, nebo je aspoň omezit na 5 tisíc korun.

Kraje a obce chce od pokut osvobodit i ODS, svůj návrh na zrušení pokut připravují také lidovci. Chtějí zrušit pokuty pro obce, úřady nebo neziskové organizace.

Pro malé a střední podniky GDPR žádné výjimky nepřipouští, upozorňují odborníci. Více ˃˃˃˃

Návrh ministerstva vnitra původně počítal se sankčními úlevami jen pro malé obce, kterým by hrozila maximálně pokuta do 15 tisíc korun. Vláda toto omezení ale zrušila. Horní hranice je stanovena na 10 milionů korun, právo však vylučuje, aby byly pokuty pro obce likvidační, uvedlo již dříve ministerstvo vnitra.

Přečtěte si také komentář komisařky Jourové k GDPR: Astronomické pokuty pro malé obce? To je představa jako z apokalyptického filmu ˃˃˃˃

Úřad pro ochranu osobních údajů se rozšíří

Zákon upravuje i fungování Úřadu pro ochranu osobních údajů. Zatímco nyní ho vede předsedkyně, kterou na návrh Senátu jmenuje a odvolává prezident republiky, nově k ní mají přibýt dva místopředsedové. Přibudou však postupně.

Od nabytí účinnosti zákona nastoupí první a druhého bude možné jmenovat nejprve k 1. lednu 2021. Na návrh předsedkyně úřadu bude místopředsedy jmenovat a odvolávat Senát. Roční náklady na jednoho místopředsedu odhaduje vláda zhruba na 1,8 milionu korun.

Naproti tomu by mělo postupně skončit sedm současných inspektorů, kteří řídí kontroly a ukládají opatření k nápravě.

Na koho se bude GDPR vztahovat? Nejmasivnější dopad bude mít třeba na banky nebo zdravotnické organizace. Více >>>>

Nařízení GDPR má vstoupit v účinnost letos 25. května. Týká se všech firem, státních institucí, neziskových organizací i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Souhlas se zpracováním osobních údajů podle nových pravidel musí dát miliony lidí. Obnovou tak bude muset projít drtivá většina databází, kterými disponují například internetové obchody, ale i lékaři, školy či zaměstnavatelé.

#jasnovEU: Kterak se GDPR stalo nástrojem utlačování slabých a bezbranných ˃˃˃˃