Europoslanců bude více, Lisabonskou smlouvu čekají úpravy

Europoslanci volají po změně Lisabonské smlouvy tak, aby mohlo 18 dalších zákonodárců co nejdřív zasednout v Evropském parlamentu. Kdy k tomu dojde, je ale stále nejasné, protože úpravy Lisabonu musejí schválit všechny země sedmadvacítky.

Je to teprve pár měsíců, co začala nová smlouva platit, a poslanci by ji již doplňovali. Shodli se na tom včera členové výboru pro ústavní záležitosti. Podle Lisabonské smlouvy by mělo v Parlamentu zasedat maximálně 751 poslanců. Volby v roce 2009 se však uskutečnily, když ještě platila pravidla ze smlouvy z Nice, která počítala s maximálním počtem 736 zákonodárců. Koncem roku 2008, ještě před volbami, se Rada usnesla na tom, že příští Parlament bude muset během funkčního období zvýšit počet svých členů na 754 poslanců.

V případě Španělska se bude jednat o čtyři přidaná křesla, Rakousko, Francie a Švédsko dostanou po dvou poslancích navíc a Bulharsko, Itálie, Lotyšsko, Malta, Nizozemsko, Slovinsko a Velká Británie získají o jednoho zástupce více. Naopak Němci své zastoupení zredukují o tři „hlavy“, což bude ale možné až po uplynutí jejich současného mandátu. Tyto změny způsobí, že legislativní orgán bude mít přechodně o tři poslance víc, než stanoví Lisabonská smlouva. Chybějících 18 zákonodárců z 12 zemí, kteří čekají na svá křesla, by podle poslanců mělo začít pracovat co nejdřív. Je jen třeba, aby souhlasila i Rada, která bude také rozhodovat o metodách doplňovacích voleb.

V zemích jako Itálie, Francie či Británie totiž zatím není jasný způsob, jak by mělo k doplnění národních delegací dojít. Rada v minulosti hovořila o ad hoc doplňovacích volbách, o proporčním doplnění dle výsledků voleb z června 2009 či o jmenování národními parlamenty. Evropský parlament v listopadu 2009 odsouhlasil nová procesní pravidla, podle kterých budou moci doplnění poslanci v Parlamentu získat pozorovatelský status, dokud nebudou změny Lisabonské smlouvy ratifikovány všemi členskými zeměmi.

Konvent není nutný, stačí souhlas poslanců a členských zemí

„Rada má teď volné ruce a může o doplnění Lisabonské smlouvy rozhodnout již v červnu na mezivládní konferenci,“ řekl španělský lidovecký poslanec Íñigo Méndez de Vigo, který ve výboru ústavní změny inicioval. S jeho návrhem, aby poslanci začali úřadovat co nejdřív po schválení Radou, souhlasilo 16 členů ústavního výboru. Jen pět zákonodárců bylo proti a jeden se hlasování zdržel.

„Nebudeme kvůli změnám Lisabonu svolávat konvent, protože se jedná o výjimečnou situaci, která se týká jen některých členských zemí. Určitě se však jedná o precedens do budoucna,“ prohlásil Mendéz de Vigo.

Do konce pětiletého funkčního období, tedy do roku 2014, se v Parlamentu pravděpodobně zvýší počty poslanců ze 12 členských zemí. Odchod tří Němců se však uskuteční až po uplynutí jejich pětiletého mandátu a počet poslanců se pak konečně ustálí na maximálním počtu 751. Pravidla voleb, která platí již od roku 1979, kdy byl Parlament volen poprvé, totiž stanovují, že poslanci mají právo dokončit své funkční období.

„Všech 18 nových poslanců by mělo začít najednou, aby nezpůsobili nerovnováhu v zastoupení jednotlivých zemí,“ shodli se včera poslanci ústavního výboru. Zároveň vyzvali členské země, aby doplňovací volby uskutečnily co nejdříve. Celý parlament by měl ústavní změny posvětit na plenárním zasedání, které se nejspíš uskuteční na začátku května. Členské země se pak rozhodnou na mezivládní konferenci o měsíc později.

Už žádné další irské referendum

Ke změnám smlouvy je potřeba souhlas všech zemí sedmadvacítky. Žádné vážné obavy, že by členské země změny odmítly, však nepanují, protože se jedná pouze o počty poslanců. Podle parlamentních zdrojů se není třeba děsit ani dalšího referenda v Irsku, protože se plánované úpravy nijak nedotknou irské ústavy. Jediné, co by mohlo způsobit problémy, by bylo vítězství konzervativců v květnových britských volbách. Ti voličům slibují, že se každá další úprava primární legislativy EU stane předmětem referenda.