Poslanci prosazují kredity za neodlesňování

Evropský parlament se má dnes zabývat rezolucí, která navrhuje, aby EU vyhradila část příjmů z emisního obchodování na boj s odlesňováním. Maďarský poslanec Péter Olajos (EPP-ED), spoluautor rezoluce, poskytl EurActivu rozhovor.

Parlamentní výbor pro životní prostředí se dnes bude zabývat návrhem řešení problému odlesňování, které je jednou z mnoha příčin změn klimatu. Návrh připravil Olajos společně s rumunským poslancem Magorem Imrem Csibim (ALDE). Rezoluce, kterou by měl Parlament schválit ještě do červnových voleb nebude mít na evropskou legislativu přímý dopad, budoucí vývoj by ale mohla ovlivnit.

„Důvod proč jsme s tím začali je, že každým rokem zmizí třináct milionů hektarů lesů, což odpovídá území Řecka,“ říká Olajos a dodává, že z nedávných rozprav v Evropském parlamentu vyplynulo, že evropský cíl zastavit do roku 2010 úbytek biologické rozmanitosti, je nerealistický.

Stávající politiky nejsou jednoduše dostatečné, zdůraznil poslanec a vyzval k přijetí dalších opatření, která by uznávala, že je třeba chránit evropské lesy a nezaměřovat se tak jako dosud v první řadě na tropické deštné pralesy. Uvedl, že je třeba naléhavě zastavit masivní odlesňování ve východní Evropě, kde je biodiverzita stále větší než na západě – především kvůli komunistické minulosti a relativně nižšímu stupni rozvoje.

Olajos navrhuje, aby aktivity související s opětovným zalesňováním byly částečně financovány z evropského systému obchodování s emisními povolenkami (ETS), kdy by mohl být na tento účel vyhrazen určitý podíl příjmů z aukcí emisních povolenek. Kredity za neodlesňování nejsou součástí ETS, ale v textu klimaticko-energetického balíčku, který Evropská rada schválila vloni v prosinci stojí, že EU bude muset do roku 2012 přijmout nějaké řešení, které by zohledňovalo emise související s lesním hospodářstvím v případě, že s takovým řešením nepřijde nová mezinárodní dohoda, která nahradí kjótský protokol.

„Pokud odlesňování představuje globální politickou výzvu, musí Evropská unie jít v této oblasti příkladem. Nejen kvůli tomu, že jsme v tomto odvětví největším dovozcem, ale také proto, že musíme představit nejlepší přístup,“ uvedl Olajos. Dodal, že v parlamentní rezoluci bude formulována pozice EU k vyjednávání o klimatických změnách v rámci OSN.

Poslanec připustil, že některé oddíly kjótského protokolu jsou kontraproduktivní a je třeba je změnit. Jedná se například o tzv. kritérium dodatečnosti, které je k protokolu připojené a které ve skutečnosti vytváří pobídku ke kácení deštných pralesů, neboť za příspěvek ke snížení emisí skleníkových plynů považuje pouze vysázení nového lesa.

Zdůraznil dále, že Evropa má z hlediska technologií velkou výhodu. „Nejde jen o morální význam, ale také podnikatelskou příležitost,“ uvedl.

Olajos ale dodal, že je zapotřebí změnit pohled, jak Evropa nahlíží na lesy a boj s globálním oteplováním. Vyjádřil v této souvislosti údiv nad návrhem poslance Chrise Davise v rámci klimaticko-energetického balíčku, který předpokládal dvojí započtení kreditů za investice do technologie na zachycování a ukládání emisí CO2 (CCS).

„Lesy jsou pět milionů let stará technologie CCS. Jsou lepší a fungují,“ uvedl a podivil se nad tím, proč Evropská unie v rámci boje s klimatickými změnami nezahrne lesy do systému obchodování s povolenkami a dává více kreditů uhelným elektrárnám.

„Na takové úrovni tento problém nyní chápeme,“ postěžoval si. „Určitě budu argumentovat, abychom dali možná trojnásobek kreditů lesům, ale pochybuji kolik toho můžeme dosáhnout.“