Poslanci podpořili pokuty za prodej potravin dvojí kvality i kvóty na české potraviny

© Pixabay

Za prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. V novele zákona o potravinách to dnes schválila Sněmovna. Původní vládní návrh však zmírnila. Poslanci dali zelenou také kvótám na české potraviny.

Za prodej potravin zaměnitelných s výrobky v jiných státech EU, ale s jiným složením, bude hrozit obchodníkům pokuta v případě podstatně odlišného složení či vlastností výrobků. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován. Novelu nyní dostane k projednání Senát.

Zákaz prodeje potravin dvojí kvality kritizoval bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Vadí mu na něm, že svaluje odpovědnost na prodejce za kvalitu zabaleného výrobku. Navržené pokuty jsou podle něj likvidační. „Kdyby se to takto použilo, tak můžeme zavírat jeden malý obchod za druhým,“ varoval.

Video: Pizza jen s náhražkou sýra? Dvojí kvalita potravin v Evropě zůstává

Rybí prsty s menším obsahem masa u nás než v Německu nebo pizza, která obsahuje náhražku sýra, zatímco na Západě se prodává s mozzarellou. Jde jen o příklady výrobků, které jsou ve stejném obalu, ale na českém a západoevropském trhu mají různé složení.

Česko před zavedením kvót varovaly unijní země

Sněmovna také schválila návrh poslanců SPD, aby prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku.

Osm zemí EU Česko varovalo, aby kvóty na podíl českých potravin v obchodech nezaváděla. Podle velvyslanců Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Rakouska a Belgie a zástupců velvyslanců Polska a Španělska, kteří napsali dopis předsedovi sněmovního zemědělského výboru Jaroslavu Faltýnkovi (ANO), by mohlo jít o jasnou diskriminaci zahraničních výrobků, která je na jednotném trhu v Unii nepřípustná. Uvedly to dnes Hospodářské noviny (HN), které mají dopis k dispozici.

2020: EU začíná testovat nová pravidla pro „dvojí kvalitu“

V roce 2019 se „české“ téma tzv. dvojí kvality potravin a dalšího zboží dostalo na evropské úrovni do širšího povědomí. Co se vloni událo a jaký vývoj můžeme očekávat letos?

Zástupci evropských států Faltýnkovi v dopise také připomněli, že s ním o chystaném zákoně jednali loni v červnu a že jim slíbil, že u jakéhokoliv návrhu podobného zákona česká strana přezkoumá, jestli není v rozporu s unijními pravidly. Podle velvyslanců se to ale nestalo. Podle informací HN Faltýnek na dopis, který mu přišel v prosinci, neodpověděl. Před zavedením povinných kvót pro podíl českých potravin Česko už dřív varovala Evropská komise, která konstatovala, že jde o protiprávní plán.

Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek tento návrh už dříve označil za vítězství populismu. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) však vyzval poslance, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny. Jako příklad uvedl, že když si dávají ve Sněmovně kávu, přidávají si do ní německé mléko, což podle něj dosvědčuje, že zákon je potřeba.

Před návrhem na zavedení kvót varovali poslance již dříve zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Návrh ale podporuje Agrární komora ČR. Podle ní se sortiment nesníží a nenavýší cena pro konečného spotřebitele.

Češi se učí nakupovat kvalitnější potraviny, na cenu jsou však stále citliví

Jak je na tom Česká republika s kvalitou potravin? Kdo tlačí na její postupné zvyšování a jakou roli v tomto ohledu sehrává Evropská unie?

Podíl tuzemských potravin v obchodech do budoucna poroste

Kvóta se nebude týkat maloobchodních prodejen do 400 metrů čtverečních a specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Kvóty se mají týkat potravin, které se dají v ČR vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale ČR není soběstačná, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso.

Od příštího roku má povinná minimální kvóta činit 55 procent. Má postupně růst až na 73 procent v roce 2028. Zastánci kvót argumentují například tím, že i koronavirová krize ukázala, že je žádoucí, aby ČR byla soběstačnější v produkci potravin, které místní zemědělci dokážou vyrobit za stejné či nižší náklady jako ti zahraniční.

ČR loni zakázala obchodům vyhazovat potraviny. Nyní je vzorem pro Slovensko

České obchody mají od minulého roku zakázáno vyhazovat neprodané potraviny. Potravinovým bankám se díky tomu ztrojnásobil objem darovaného jídla. V minulém roce zachránili jídlo v hodnotě 282 milionů korun.

Nová povinnost se bude vztahovat třeba na vejce, med, květák, zelí nebo česnek. Spadat pod ni bude například čerstvé i chlazené maso hovězí, vepřové, skopové. Kvóta se bude vztahovat i na řepkový nebo slunečnicový olej, mléko, sýry nebo tvaroh.

Poslanci přijali pozměňovací návrh trojice poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, Josefa Kotta a Davida Pražáka, který umožní veřejným zadavatelům v zadávacím řízení zvýhodnit tuzemské potraviny. Veřejní zadavatelé budou moci stanovit jako podmínku účasti v řízení na dodávku potravin například místní nebo regionální potraviny z krátkého dodavatelského řetězce. „Veřejní zadavatelé tak budou moci dávat přednost sice dražším, ale zároveň kvalitnějším potravinám,“ uvádějí předkladatelé návrhu. Zvýhodnění v zakázkách se bude týkat i potravin z ekologického zemědělství.

Poptávka po tuzemské biozelenině a bioovoci převyšuje nabídku

Česko zažívá v posledních letech „bio boom“. Obchody nabízejí vše od bioananasu až po biozelí a zájem lidí o potraviny se zelenou značkou se postupně zvyšuje.