Poslanci nechtějí přednostně zaměstnat diplomaty z nových členských zemí

Evropský parlament Brusel

Poslanci Výboru pro právní záležitosti smetli ze stolu návrh Catherine Ashton na mechanismus přijímání diplomatů pro vznikající Evropskou službu pro vnější činnost (EAAS). Původní návrh měl početně zvýhodnit nové členské země Unie. Zprávu přinesl server EUobserver.

Zástupci Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu hlasovali na svém včerejším zasedání (18. října) o kvótách pro zaměstnance nové Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). V návrhu německého poslance Bernhard Rapkaye, pro který zvedla ruku většina přítomných poslanců, stojí, že diplomatická služba by měla zajistit „přiměřenou a smysluplnou přítomnost všem členským státům EU.“

Poslanci svým rozhodnutím smetli ze stolu původní návrh šéfky unijní diplomacie Catherine Ashton, která měla v plánu přednostně dosazovat na zahraniční posty v příštích deseti letech pracovníky z nových členských zemí EU. Tato strategie měla vyrovnat stávající nepoměr mezi diplomatickými pracovníky, kteří z velké části pochází ze staré patnáctky.

Původní návrh z pera Catherine Ashton si však naopak získal přívržence ve Výboru pro zahraniční záležitosti, kde hlasováním prošel hladce.

Podle polského deníku Rzeczpospolita duchovní otec protinávrhu Rapkay sháněl před hlasováním podpůrné hlasy především mezi poslanci starých členských zemí, a to napříč politickým spektrem. Záměru baronky prioritně zaměstnávat diplomaty ze střední a východní Evropy neholdují ani její nejbližší poradci. Podle jejich mínění by se měly posty obsazovat na základě zkušeností, a nikoliv ve jménu „politické korektnosti“.

Ve středu (20. října) se bude návrh poslance Rapkayho ucházet o širší podporu na plénu Evropského parlamentu. Členové Parlamentu se na tomto zasedání budou také vyjadřovat k myšlence rozpočtového výboru přenést na Parlament pravomoci většího dohledu nad hospodařením EEAS.

Verdikt poslanců ovlivní rovněž to, zda Ashton zahájí činnost EEAS 1. prosince, jak bylo původně v plánu.

Více žen v politice

Na druhou stranu však v některých oblastech návrh německého poslance ponechává baronce v rozhodování volnou ruku. Ve svém dokumentu například uvedl, že pokud nebude mít Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k dispozici kvalitní uchazeče na místa v IT sektoru, krizovém managementu nebo bezpečnostní politice, může v takovém případě zalovit ve vodách mimo struktury Evropské unie a zaměstnat experty z jiných zemí nebo institucí.

Jako další cíl si Catherine Ashton mimo jiné stanovila to, aby se na diplomatických postech objevovalo více žen. Ve svém dřívějším prohlášení upozorňovala na důvod, proč ženy dosud nebyly vybírány, aby reprezentovaly hlas Unie mimo její hranice. Podle Ashton spočívá důvod v tom, že v životopisech jsou často významné přestávky v jejich pracovní dráze.

Odmlka v ženské kariéře nemusí být zapříčiněna pouze mateřskou dovolenou, jejíž tradiční délka se ve členských státech různí. V některých případech, kdy má rodina například tři děti, se matka rozhodne strávit s potomky delší čas doma. Jiná situace, která má též za následek přerušení kariéry, nastává, pokud manželovo povolání je též diplomatická služba – ve většině případů se žena stěhuje společně s partnerem do cizí země minimálně čtyři roky.

Jak uvádí studie Polského institutu pro mezinárodní vztahy, 90 ze současných 115 velvyslaneckých postů drží diplomaté z Belgie, Británie, Nizozemí, Itálie, Francie, Německa a Španělska. Pouze dva zaměstnanci zahraniční služby pocházejí z nově přijatých členů Unie a 11 velvyslanectví vedou ženy.