Polsko se chce během svého předsednictví zaměřit na rozpočet EU

Donald Tusk; zdroj: Evropská komise

Mezi hlavní témata nadcházejícího polského předsednictví v Radě EU bude patřit příští víceletý rozpočet Evropské unie. Polsko chce s jeho pomocí podpořit hospodářský růst a netají se ani tím, že by z něj pro méně vyspělé členské země EU chtělo získat co nejvíce. Vyplývá to z programu předsednictví, který včera schválila Rada ministrů EU.

Polsko včera zveřejnilo priority svého šestiměsíčního předsednictví v Radě EU. Štafetu převezme 1. července 2011 od Maďarska.

Pětistránkový dokument, v kterém polská vláda popisuje své priority v čele EU, schválila včera Rada ministrů. Premiér Donald Tusk je v ten samý den představil ve Varšavě.

Zatímco v uplynulých letech Evropa soustředila svou pozornost na záchranu bankovního sektoru a řešení problémů spojených s veřejnými rozpočty, Poláci se v čele EU chtějí věnovat především podpoře hospodářského růstu. Připravovaný víceletý rozpočet na roky 2014–2020 považuje příští předsednická země v tomto ohledu za zcela zásadní.

„Polské předsednictví je toho názoru, že by měl nový rozpočet EU být investičním nástrojem sloužícím k implementaci prorůstové strategie Evropa 2020,“ dočteme se v dokumentu.

„Pokud chce být Evropa konkurenceschopná v globálním měřítku, nesmí se soustředit pouze na veřejné finance a omezování rozpočtových deficitů. Zapotřebí jsou i další aktivity,“ píše se dále.

Z pohledu Polska to znamená především zachovat vysokou míru přerozdělování směrem k méně vyspělým členským zemím EU prostřednictvím evropské kohezní (regionální) politiky a současně zajištění „spravedlivých“ dotací ze společné zemědělské politiky, které farmáři podle Poláků potřebují ke své „modernizaci“.

Kontroverzní rozpočet

Diskuse nad příštím evropským rozpočtem tak bude zjevně (ostatně jako vždycky) pěkně bouřlivá. Francie, Německo a Velká Británie totiž již v říjnu loňského roku daly najevo, že když své rozpočty musí kvůli nadměrným schodkům škrtit většina členských zemí EU, měla by se Evropa zachovat stejně.

„Hlavy evropských států a vlád zdůrazňují, že v době, kdy je posilována rozpočtová disciplína v EU, by evropský (roční i dlouhodobý) rozpočet měl brát v úvahu konsolidační snahy svých členských států,“ stojí v závěrech říjnového summitu. Hlavním zastáncem snižování reálného objemu unijního rozpočtu je britský premiér David Cameron.

Rozpočet EU se řídí tzv. finančními perspektivami a stanovuje se zpravidla na sedmileté období. Roční rozpočty z tohoto rámce vycházejí. Nový rozpočtový rámec na období 2014-2020 má Evropská komise představit 29. června, jen dva dny před startem polského předsednictví.

Kromě tradičních tahanic o to, kam peníze nasměrovat nebo nakolik narovnat podmínky, za nichž členské státy do unijního rozpočtu přispívají, čekají nyní Evropu ještě další kontroverzní témata v podobě případných nových zdrojů unijního rozpočtu.

Evropská komise totiž v uplynulém roce několikrát dala najevo, že by ráda snížila objem prostředků, které do rozpočtu EU odvádějí přímo členské státy. Výpadek by ráda nahradila novými zdroji příjmů. Mohlo by se jednat například o celoevropskou daň z letecké dopravy, daň z finančních transakcí, energetickou daň nebo část DPH.

Další priority

Rozpočet EU ovšem není jedinou prioritou nadcházejícího polského předsednictví. Tuskův kabinet počítá celkem se třemi hlavními oblastmi:

  • „Evropská integrace jako zdroj hospodářského růstu“ – do této kapitoly spadá rozpočet EU a jednotný vnitřní trh,
  • „Bezpečná Evropa“ – v této oblasti se Polsko chce soustředit na potravinovou a energetickou bezpečnost a obranu,
  • „Evropa těžící ze své otevřenosti“ – zde mezi priority patří jižní a Východní partnerství, Západní Balkán, Rusko a světová jednání o obchodu z Dauhá.

Evropští liberálové (ALDE) v Evropském parlamentu včera vyzvali k většímu zapojení národních parlamentů do procesu jednání o příštím evropském rozpočtu.

Předseda liberálů Guy Verhofstadt k tomu uvedl, že jeho poslanci „požádali polské předsednictví, aby otevřelo veřejnou diskusi o účelu, rozsahu a směřování (víceletého finančního rámce) na úrovni EU a aby uspořádalo konferenci k budoucímu financování Unie, na níž by se podílely i národní parlamenty“. Poláci podle Verhofstadta na tento návrh „reagovali pozitivně“.