Politologové: S odchodem Klause český euroskepticismus nezmizí

zdroj: Evropský parlament

Na Hradě dnes (8. března) Miloš Zeman po deseti letech vystřídal Václava Klause. Ten se ve světě proslavil především svými kritickými postoji vůči evropské integraci. Jeho výroky v tomto směru možná ovlivňovaly také české veřejné mínění. Může se tedy s odchodem Klause změnit i vztah české společnosti k EU? Ptali jsme se politologů.

Václav Klaus bezesporu patří k hlavním evropským kritikům integračního procesu. Svůj názor v tomto ohledu také coby prezident České republiky často prezentoval.

Jak vyplývá z analýzy jeho projevů, kterou provedl Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, téma EU Klausovým proslovům dominovalo. Objevilo se ve 135 z celkem 469 analyzovaných projevů, tedy nejčastěji ze všech témat.

Drtivá většina jeho výroků o EU pak měla negativní ráz, v jeho druhém prezidentském období (2008-2013) dokonce v 75 % případů. Podle některých názorů mohly právě tyto výroky přispět ke snížení nedůvěry Čechů vůči evropské integraci (EurActiv 22.10.2012).

Nabízí se tedy otázka, zda s odchodem Klause z prezidentské funkce může dojít k posunu ve smýšlení české společnosti o EU. Politolog Petr Robejšek ale mezi názory prezidenta a veřejným míněním nevidí rozhodující závislost. Dokladem je podle něj skutečnost, že kritičnost české veřejnosti vůči EU od roku 2004 spíše roste, zatímco popularita eurokritického Václava Klause s blížícím se koncem jeho funkčního období spíše klesala. „Na tomto trendu nic nezmění ani skutečnost, že nový český prezident je (prý) spíše proevropsky naladěn,“ dodává Robejšek.

Zmizí prominentní platforma

Přidává se k tomu i další politolog Jan Rovný. „Euroskepticismus v české společnosti byl a bude i bez Václava Klause,“ sdělil EurActivu. Klaus je podle něj sice nejhlučnějším euroskeptickým hlasem v tuzemsku, české euroskeptiky ale reprezentuje jen částečně. Typický český euroskeptik má podle jeho názoru totiž konzervativní sociální a levicové ekonomické hodnoty a podprůměrné příjmy.

Rovný nicméně přiznává, že změnou prezidenta se sníží viditelnost českého euroskepticismu, přestože ne euroskepticismus jako takový. „Pouze zmizí prominentní platforma pro šíření českého euroskepticismu do Evropy a do světa,“ domnívá se.

Realistický pohled české veřejnosti na EU je pak podle Robejška úžeji než s názory prezidenta spojen se zřejmou schopností společnosti se učit. „Tu potvrzuje i skutečnost, že prakticky ve všech evropských zemích počet přívrženců myšlenky evropského sjednocení klesá,“ vysvětlil redakci.

Václava Klause si v Evropě pamatují hlavně z doby, kdy otálel s podpisem Lisabonské smlouvy a nakonec tak učinil až jako poslední. Bouřlivé reakce také sklidil jeho projev v Evropském parlamentu v roce 2009. České veřejnosti pak své námitky vůči EU odůvodňoval především „ohrožením národní suverenity“.

Propad důvěry v EU

Jak ale podotýká Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity,  výrazný propad důvěry Čechů v EU a ve směr evropské integrace se datuje až do posledních let Klausova prezidentství, v průběhu většiny jeho prezidentské dekády byla důvěra v EU poměrně vysoká.

„Tento propad z posledních let zjevně ovlivnily hlavně problémy eurozóny a některé negativně vnímané kroky jako například unijní preference biopaliv či symbolicky chápané záležitosti jako zákaz klasických žárovek nebo pomazánkového másla,“ vysvětlil Kopeček redakci. Klausovy kritické názory na EU se podle něj až v tuto dobu začaly v očích řady lidí potvrzovat. Pro český euroskepticismus tak bude mnohem důležitější vývoj eurozóny, a v současné situaci pokračování krize se proto dá čekat spíše jeho další posilování.

Také podle dalšího politologa Masarykovy univerzity Petra Kanioka je „vztah euroskepticismu či spíše dílčích vln nesouhlasu české veřejnosti a osoby bývalého prezidenta zjednodušeně démonizován a přeceňován.“

Vlny nepopularity evropské integrace prochází celou EU a v žádném případě prý nejsou vedeny nějakým charismatickým politikem. Kaniok se také domnívá, že voliče jako samostatné téma EU nezajímá. „Pokud tedy Klaus vsadí ve své další politické kariéře na euroskepticismus jako své dominantní téma, nemá ani on, ani český euroskepticismus žádné světlé zítřky před sebou,“ řekl EurActivu.

Bude se dál vyjadřovat

Miloš Gregor, který se podílel na zmíněné analýze Klausových projevů, připomíná, že českou politiku k EU prezident ovlivňuje spíše symbolicky. Reálný dopad změny prezidenta na formální vztah České republiky k EU je tedy spíše okrajový (více k tématu EurActiv 1.2.2013).

Gregor také upozorňuje, že s velkou pravděpodobností se bude Václav Klaus k otázkám spjatým s EU vyjadřovat i nadále. „O jeho dalším politickém působení sice kolují různé spekulace, ale i kdyby se už politicky neangažoval, budou jeho názory a vyjádření pořád mediálně atraktivní, a tak médii vyhledávány,“ sdělil redakci.

Klaus podle Gregora dál zůstane nejvýraznější osobou ztělesňující euroskeptický pohled. Je prý také možné, že Klausův odchod vzbudí v jeho příznivcích hlavně z řad ODS potřebu se aktivněji vyjadřovat k EU.

Jak říká Gregor, rozvoj euroskeptického proudu tedy bude záviset na tom, zda bude Klaus svůj potenciál v této oblasti rozvíjet. Je totiž otázkou, zda se bude Klaus politicky angažovat, nebo bude pouze občasným komentátorem dění. Klaus to již včera naznačil ve svém posledním televizním projevu v České televizi. „Nehodlám být pouhým divákem, když jde o tak mnoho,“ uvedl.