Podnikatelé: Small Business Act naši situaci nezlepšil

V červnu uplynou dva roky od chvíle, kdy Evropská komise představila Akt pro malé a střední podniky (Small Business Act – SBA), ovšem podnikatelé upozorňují, že jeho nástroje nejsou vymahatelné, a tak se k němu staví různé evropské země velmi odlišným způsobem.

Evropská komise razí už od roku 2000 heslo „Think small first“ – mysli nejdříve na malé. A má pro to dobré důvody. Malé a střední firmy (SMEs), tedy ty s maximálně 250 zaměstnanci a obratem do 50 milionů eur, tvoří 99 % unijních podniků a zajišťují tři čtvrtiny evropských pracovních míst v soukromém sektoru.

V červnu 2008 proto Komise představila ambiciózní balíček opatření s názvem Small Business Act (SBA), který měl malým a středním firmám významně ulehčit život (více informací o SBA zde). Jak to vypadá téměř dva roky poté? Podle všeho nijak valně.

Nezávazné? Jako by nebylo

„Zdá se, že situace se pro evropské malé a střední podniky (MSP) v Evropě od přijetí SBA příliš nezměnila,“ říká zástupkyně ředitele CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU Alena Vlačihová.

Podle ní je problém zejména v tom, že zásady SBA nikdo nevymáhá, a tak pokrok závisí pouze na vůli jednotlivých národních vlád. „Původně zamýšlená závaznost balíčku SBA se z návrhu vytratila a dnes tak neexistuje nástroj, který by členské státy nutil SBA naplňovat,“ stěžuje si Vlačihová.

„Národní vlády např. nemají povinnost implementaci SBA monitorovat a hodnotit ji,“ dodává s tím, že na této situaci nemá nic podstatného změnit ani připravovaná strategie Evropa 2020, která se SMEs „téměř nedotýká“.

Vlačihová vypočítává také další nezdary SBA. „Používání tzv. SME testu (tedy testování dopadu přijímaných regulací na SMEs, pozn. red.), hlavního pilíře SBA, v praxi je velmi vzácné, a to jak na evropské, tak i národní úrovni. Problémem také zůstává efektivnost přijatých opatření, která se často míjí s primárním záměrem,“ říká.

A jak tedy postupovat dále? „Plná implementace principů, včasné přijetí a realizace opatření SBA a informovanost malých a středních podniků o dostupných nástrojích je klíčem k úspěchu,“ uzavírá Vlačihová.

Pokrok ano, ne díky SBA

Pokud jde o chování vlád k SMEs v Česku, to podnikatelé hodnotí vesměs kladně. „Postoj české vlády k malým a středním podnikům lze hodnotit jako příznivý a doufejme, že tomu tak bude i v novém volebním období. Je vidět pokrok při snižování administrativní zátěže, digitalizaci státní správy a jejích postupů a při zjednodušování podnikatelského prostředí,“ říká šéf CEBRE Michal Kadera.

Souhlasí s ním i místopředseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček. „Ministerstvo průmyslu za vedení Martina Římana udělalo hodně práce na zjednodušení podnikatelského prostředí a usnadnění zakládání živností,“ chválí Havlíček. Podle něj to ale s SBA nemělo nic společného. „Říman na Brusel moc nedal,“ říká Havlíček.

A kde je třeba v Česku přidat? „Je nutné se dále soustředit na hodnocení dopadů předkládané legislativy na SMEs a podporu spolupráce podnikatelů se vzdělávacím a výzkumným sektorem. Aktuálním problémem jsou také opožděné platby a zhoršený přístup SMEs k financím,“ vypočítává Kadera. „Šrámem“ na implementaci SBA v ČR je podle něj nevyužití možnosti snížit sazby DPH u některých služeb.

Havlíček považuje za hlavní brzdu podnikání v Česku nepřehledný daňový systém. „V hodnocení Světové banky jsme se umístili ze 180 zemí na 160. místě,“ stěžuje si Havlíček.