Plán obnovy nabírá zpoždění, uhelným krajům pomůže zalepit dotační mezery

Ústecký kraj © Pixabay

Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj mají před sebou náročnou zelenou transformaci, se kterou jim pomůžou peníze z EU. Na post-pandemický fond se ale zatím příliš spolehnout nemůžou.

Mimořádné peníze s sebou nesou mimořádné podmínky. Finance z fondu obnovy po pandemii, které chce EU využít jako odrazový můstek pro modernizaci evropských ekonomik, je nutné využít velmi rychle. A to může být problém.

Vidět je to i v České republice, kde čím dál reálněji hrozí, že se všech přibližně 180 miliard korun nepodaří do „cílového“ roku 2026 využít. Na vině jsou chaotická příprava, pomalé vyhlašování dotačních výzev nebo nejasné podmínky. Nutno podotknout, že implementace Národního plánu obnovy (NPO), který tyto mimořádné peníze odemyká, se od klasických Operačních programů liší. Také pro ministerstva se tak jedná o něco nového.

Moc dobré zkušenosti zatím nemají ani tři kraje, které se potýkají s odkazem těžby uhlí a těžkého průmyslu – Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský. Kvůli tomu, že přechod na zelenou ekonomiku je pro ně náročnější, dodatečné evropské peníze by se jim rozhodně hodily.

Potvrzuje to například tisková mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová, podle které se jedná o příležitost k získání dodatečných zdrojů pro rozvoj území, například na revitalizaci brownfieldů.

Mluvčí ocenila, že byl kraj do přípravy NPO zapojený a počítá se s ním jako s partnerem i dále. „Zároveň jsme si vědomi úskalí, které s sebou plán přináší, jako například nutnost vysoké připravenosti projektů. Současně vnímáme nedostatečnou komunikaci směrem k potencionálním žadatelům vztahující se k vyhlašování výzev. Rádi bychom v příštích měsících uspořádali webináře či semináře v kraji, v rámci nichž bychom o těchto příležitostech informovali,“ dodala Birklenová.

Na problémy upozorňuje i region z opačné strany republiky. „Zatím je předčasné hodnotit, každopádně ale implementace NPO nabírá zpoždění, řízení jednotlivých výzev je velmi roztříštěné a není zcela dořešena koordinace s jinými programy. Chybí přesnější informace o podmínkách připravovaných výzev,“ řekla za Ústecký kraj jeho tisková mluvčí Magdalena Fraňková.

Karlovarský kraj zatím své zkušenosti nemá, do budoucna by ale využití plánu obnovy uvítal.

Národní plán obnovy: Příležitost pro Česko

Česká ekonomika se začíná po úderu pandemie covid-19 pomalu stavět na nohy. Zpátky do formy jí může pomoci národní plán obnovy financovaný z nového evropského Nástroje na podporu oživení a odolnosti. Co vlastně český plán obnovy obsahuje? Server EURACTIV.cz přináší sérii článků, které představí jeho hlavní body a iniciativy. 

První projektové vlaštovky

Národní plán obnovy se soustředí na reformy a investice, a to především v oblasti zelené transformace, digitalizace, udržitelnosti nebo odolnosti ekonomiky. Vysněné projekty do nich musí zapadat.

Konkrétně Karlovarský kraj podle Jitky Čmokové z oddělení vnějších vztahů a styku s veřejností předkládal na ministerstvu pro místní rozvoj před několika lety seznam projektů z celého území kraje, které by v rámci NPO mohly být realizovány. U žádného z projektů, kde je nositelem přímo kraj, se tak ale zatím nestalo.

Další dva kraje jsou dále. „Zatím byly za Ústecký kraj předloženy dílčí projekty v oblasti energetických úspor, aktuálně připravujeme dva projekty v oblasti kreativních center v celkovém objemu cca 200 milionů korun,“ vyjmenovala Fraňková.

Moravskoslezský kraj a jeho organizace zaslaly minulý rok ministerstvu průmyslu a obchodu seznam projektů, které se týkají modernizace silnic, nemocnic, škol a kulturních institucí či úspor energií a ochrany krajiny za 22 miliard korun. Pouze některé z nich však dostanou peníze přímo z Národního plánu obnovy.

„Jednou z oblastí, kde je kraj nyní více zapojen do přípravy, je rozvoj kulturního a kreativního sektoru (…) Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje na svém březnovém zasedání schválilo přípravu a financování dvou projektů, a to projekt ,Nová Horka – centrum tradic a zážitků‘ s předpokládanými náklady ve výši 120 milionů korun a projekt ,Revitalizace Těšínského divadla‘ s náklady ve výši 100 milionů korun,“ nastínila plány regionu Birklenová.

Ani tam to ale pro Ostravu a její okolí nemusí skončit. Pokud budou vhodně nastavené podmínky, pokusí se kraj získat peníze na dobudování vysokorychlostní datové sítě, kterou si zatím platí sám.

Jak vyplnit „bílá místa“

Dotační politika Evropské unie dlouhodobě pomáhá českým regionům přiblížit se životní úrovni jejich protějšků v západní Evropě, a to konkrétně skrze tzv. Operační programy (OP), připravované českými ministerstvy.

Na pomoc s vyřešením strukturálních problémů mají zmíněné tři kraje „jen pro sebe“ k dispozici ještě další novou evropskou obálku – Fond spravedlivé transformace a s ním spojený Operační program Spravedlivá transformace (OP ST). Program dostala na stůl Evropská komise ke schválení v polovině března.

Proměna regionů závisí na lidech. Spravedlivý fond je jen kamínkem v mozaice

Přechod na zelenou ekonomiku se v Česku přímo týká bezmála 25 tisíc a nepřímo odhadem 100 tisíc lidí. Právě kvůli nim potřebují uhelné regiony systematické změny. Fond spravedlivé transformace zapadá do širší škály aktivit, které nyní v krajích probíhají.

Vyznat se ve všech příležitostech, podmínkách a termínech ale nemusí být jednoduché, v rámci přípravy OP ST tak fungují pracovní skupiny pro jednotlivé tematické oblasti. Členové těchto skupin jsou zástupci ministerstev, kraje a dalších organizací, kteří společně řeší překryvy s jinými Operačními programy včetně Národního plánu obnovy.

Všechny tyto fondy se tedy mají navzájem doplňovat. Jak vysvětlila Magdalena Fraňková z Ústeckého kraje, z Operačního programu Spravedlivá transformace budou pokryta tzv. bílá místa, které nelze podpořit z NPO ani z ostatních OP.

Zajistit, aby se fondy doplňovaly, má svůj jasný důvod. Jak připomněla Jitka Čmoková z Karlovarského kraje, „překryvy opatření nejsou ze strany České republiky ani ze strany Evropské komise akceptovány.“ Dává to smysl – EU zkrátka nechce něco „platit dvakrát“.

Kraje si tak musí dobře promyslet to, jak jim v průběhu následujících let budou projekty na sebe navazovat.

„Jelikož je čerpání z Národního plánu obnovy nastaveno pouze do roku 2025, budou prioritně vypisovány výzvy právě z jeho prostředků. Následně může být tento zdroj nahrazen například jinými OP včetně OP ST, jejichž implementace běží až do roku 2027, případně déle,“ uzavřela Birklenová.

S jedním mohou kraje rozhodně počítat – evropská „studna financí“ určitě v dohledné době nevyschne. Jen je potřeba se dobře připravit a doufat, že ministerstva udělají to samé. Jasněji okolo dotačních příležitostí pro následující roky bude v květnu, kdy se má schválit tzv. Dohoda o partnerství, zastřešující strategie pro evropské fondy.

Transformace uhelných regionů se může protáhnout. Důvodem je válka na Ukrajině

Uhelné regiony mají projít zásadní proměnou. V nadcházejících letech by do nich mělo natéct necelých 43 miliard korun prostřednictvím fondu spravedlivé transformace. Do podmínek čerpání peněz se nejspíš promítne i válka na Ukrajině.