Petráková: Služební zákon je legitimizací stávajícího systému

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: pakorn.

Aktuální návrh na novelu zákona o státní službě podle oslovených odborníků depolitizaci nepřinese a zkompolikuje ji. Problematické je zejména zachování politických náměstků na ministerstvech, hlavní slovo ale budou mít politici i při výběru náměstků trvalých.

Než mohla Česká republika vstoupit do Evropské unie, musela nejdříve přijmout zákon o státní službě, což parlament splnil v roce 2002. Jenže k plné implementaci legislativy za dvanáct let nikdy nedošlo.

Novela tohoto zákona, na které se tento týden dohodla koalice s opozicí, by už mohla přinést odpovídající politickou vůli legislativní normu přetavit do praxe.

Ředitelka občanského sdružení Oživení Lenka Petráková, která se služební zákonem dlouhodobě zabývá, ale nevidí v aktuálním návrhu nějakou velkou faktickou změnu. „Je to vlastně jen legitimizace stávajícího systému,“ řekla v telefonickém rozhovoru EurActivu.

Nelíbí se jí zachování politických náměstků na ministerstvech, i když tato otázka podle ní tak jednoduchá a zaleží na nastavení celého systému. „Zastánci politických náměstků argumentují příkladem Německa, kde jsou také. Jenže tam to jsou zároveň zvolení poslanci Bundestagu,“ vysvětlila Petráková. Ti jsou navíc pod dohledem parlamentních kontrolních výborů.

Význam politických náměstků nevidí v současné podobě návrhu ani programový ředitel Transparency International Radim Bureš. „Nemají smysl, když státní správa není odpolitizovaná,“ řekl EurActivu. „Zdá se totiž, že v současném návrhu budou velmi politicky ovlivnitelní i náměstci pro řízení.“

Tyto jinak řečeno odborné nebo trvalé náměstky totiž bude vybírat čtyřčlenná komise, jejíž polovinu bude navrhovat ministr nebo vedoucí úřadu vlády (také politicky jmenovaný). Jeden z těchto politicky jmenovaných členů navíc bude předsedou komise, který bude rozhodovat při rovnosti hlasů. Fakticky tak jmenování údajně nepolitických náměstků zůstane v rukou aktuálních členů vlády.

Politický náměstek je úlitba politikovi

Negativní názor na zachování politiky dosazovaných náměstků má i Pavel Fischer, bývalý velvyslanec v Paříži a předseda sdružení absolventů ENA (elitní Národní školy administrativy ve Štrasburku). „Politické náměstky jsme zavedli v minulém století, v době, která se přežila,“ napsal Fischer EurActivu. „Je to úlitba politikovi. Nepřispěje kvalitnějšímu úřadu. Možná právě naopak.“

Nabídka funkce politických náměstků podle něj často kvalitní úředníky odrazuje. „Ti nejlepší to odmítnou, protože nedokážou odpovědět na otázku, zda vláda vydrží do švestek,“ vysvětluje Fischer.

Kvůli zachování politických náměstků v novele zákona chce návrh vetovat prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka se ale prý nebojí, že by ho spojené hlasy koalice s opozicí znovu nepřehlasovaly.

Předseda vlády před kompromisní dohodou dlouho trval na zachování generálního ředitelství v návrhu, nakonec ho ale legislativci na nátlak opozice z textu vypustily a centrální koordinace státní správy se bude nacházet pod ministerstvem vnitra.

Podle Radima Bureše by samostatná instituce mohla mít větší vliv a mohla by přinést pomoc v boji s „resortismem“, tedy situací, kdy jednotlivá ministerstva žijí vlastními životy s vlastními pravidly, bojují mezi sebou o kompetence a spolupráce mezi nimi je obtížná.

Pavel Fischer upozorňuje, že je potřeba českou státní správu především stabilizovat. „Klonil bych se k tomu, aby zde byl jeden silný úředník. Jako generální ředitel by mohl mít větší autoritu a požádá-li o něj, také větší slovo na jednání vlády ČR. Musí požívat respektu i u ministrů a pravidla, psaná i nepsaná, uvádět v život. A to jako náměstek na Ministerstvu vnitra nedokáže,“ napsal Fischer EurActivu.

Autor: Jan Pavec