Pět let Věry Jourové v Evropské komisi. Čemu se věnovala česká eurokomisařka

© Shutterstock

Česká vláda vyslala Věru Jourovou do Evropské komise i podruhé. Na svoji novou agendu eurokomisařka teprve čeká, dosud se zabývala například GDPR, spotřebitelskými otázkami nebo bojem proti praní špinavých peněz.

Vláda Andreje Babiše minulý týden oficiálně potvrdila nominaci dosavadní eurokomisařky Věry Jourové jako potenciální členky nové Evropské komise pod vedením Němky Ursuly von der Leyenové. Podle dosavadních indicií se zdá, že nová šéfka unijní exekutivy je s českou nominací spokojená a nebude po tuzemské vládě chtít jiné jméno. Jourová, kterou americký časopis TIME zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností světa letošního roku, by si tak měla svůj pobyt v Komisi prodloužit o dalších pět let.

Dosud se Češka věnovala portfoliu nazvanému Spravedlnost, spotřebitelé a rovnost žen a mužů, v novém kabinetu se však s velkou pravděpodobností zaměří na jinou oblast. Premiér Babiš dlouhodobě zmiňuje českou snahu získat jedno z ekonomických portfolií, o které je ovšem mezi zeměmi velký zájem. Nejčastěji se v poslední době skloňuje oblast digitální ekonomiky, pod kterou spadá například rozvoj jednotného digitálního trhu EU. Češka se tématu již částečně věnovala, a to například při potírání nekalých obchodních praktik v digitální oblasti.

Pokud půjde vše podle plánu, Jourová v září předstoupí před výbory Evropského parlamentu, které prověří její kompetenci pro předem určenou oblast. Až „zkouškou“ projdou všichni vybraní eurokomisaři, budou europoslanci hlasovat o vyslovení důvěry Evropské komisi jako celku.

Je to oficiální, vláda na post české eurokomisařky nominovala Věru Jourovou

Dnes česká vláda na prvním zasedání po vládních prázdninách definitivně potvrdila nominaci Věry Jourové na pozici evropské komisařky za Českou republiku. Dnešek je zároveň posledním dnem, kdy mají členské státy EU nominace odevzdat.

Boj proti zločinu

Mezi náplň práce Věry Jourové v Evropské komisi patřil boj proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu. Za jejího působení vzniklo například nařízení o zmrazení účtů podezřelých osob v případě jejich pohybu přes hranice států EU a konfiskace finančních prostředků vzešlých z trestné činnosti. Co se týká praní špinavých peněz, vznikla směrnice obsahující souhrn pravidel pro evropský finanční sektor, aby dokázal včas odhalit a zastavit praní špinavých peněz a jejich příliv do EU a v rámci EU. Sektor by nyní měl také lépe reagovat na nové hrozby v tomto ohledu, a to včetně využití virtuálních měn.

Česká eurokomisařka pomohla se založením úřadu evropského veřejného žalobce, který bude mít od podzimu 2020 za cíl ochránit evropský rozpočet i rozpočty členských zemí. „V EU jsou stále státy, které například velmi liknavě vyšetřují kauzy týkající se vysokých politiků či osob s velkým vlivem. Často to jsou kauzy, které jsou velmi složité a mají přeshraniční dosah. A právě to jsou případy, na které by se měl zaměřit evropský veřejný žalobce,“ řekla mimo jiné Jourová v lednu 2017 v rozhovoru pro EURACTIV.cz.

Boj proti dotačním podvodům? Visegrád se v otázce evropského žalobce neshodne

V roce 2020 začne fungovat úřad, který si posvítí na dotační a daňové podvody ve výši desítek miliard eur. Jeho pravomoci ale nedosáhnou na největšího příjemce dotací, tedy Polsko. A mimo zůstává i Maďarsko. Žádný jiný region není v této otázce tak rozdělený, jako Visegrád.

S největšími internetovými platformami jako Facebook, Youtube nebo Twitter dohodla rychlejší odstraňování nezákonného obsahu z internetu, a to do 24 hodin od nahlášení. Za jejího mandátu vznikla například také směrnice o ochraně oznamovatelů závažných trestných činů nebo byl rozšířen elektronický rejstřík pravomocně odsouzených osob o ty z neevropských zemí.

Zaměřeno na spotřebitele

Už z názvu portfolia je jasné, že Jourová měla v popisu práce zlepšit život evropským spotřebitelům. Vznikla nová pravidla pro nákupy na internetu, spotřebitelé například musí mít k dispozici jasnou informaci o tom, od koho kupují a kde a jak uplatnit reklamace. V této otázce došlo také ke sjednocení pravidel v rámci EU.

Revizí prošla legislativa zaměřená proti nekalým obchodním praktikám, zakázán je nyní například agresivní podomní prodej. Mezi nedovolené praktiky nově patří také tzv. dvojí kvalita výrobků, ovšem nikoliv bez výjimek. Z Česka se v reakci na kompromisní znění směrnice ozývaly především zklamané hlasy, které upozorňovaly, že nová pravidla nejdou dostatečně daleko. Z „dvojí kvality“ se v České republice stalo téma, které rezonovalo především před květnovými evropskými volbami v letošním roce.

EU omezí „dvojí kvalitu“ zboží, úplně zakázaná ale nebude

Europoslanci dnes souhlasili s novými pravidly pro ochranu evropských spotřebitelů. Odhlasovaná směrnice se týká široké palety témat, mimo jiné tzv. „dvojí kvality“ zboží. V tomto ohledu však legislativa není tak přísná, jak Češi doufali.

EU také zavedla systém pro potřeby reklamací při online nákupech – dotazník nakupujícím umožňuje zaslání stížnosti na neférové jednání či vadné zboží. Zlepšení se dočkal unijní systém RAPEX registrující nebezpečné výrobky, které je nutné stáhnout z evropského trhu. Lépe spolupracovat by díky revizi nařízení měly obchodní inspekce jednotlivých členských států.

Ochrana osobních dat a další oblasti

Velkým tématem pod taktovkou Věry Jourové (minimálně v českých očích) bylo obecné nařízení o ochraně osobních údajů, jinak též GDPR. Tento právní rámec má za cíl hájit práva občanů EU proti neoprávněnému zacházení s jejich daty včetně osobních údajů. Komisařka převzala nařízení během vyjednávání a prosadila možnost, aby státy do své úpravy zavedly určité výjimky a specifika pro veřejný sektor, zdravotnictví a výzkum.

Rok s GDPR: Některé státy pravidla stále nedodržují, Česko uděluje první pokuty

Letos v květnu uplynul rok od doby, kdy v Evropské unii začalo platit nařízení o ochraně osobních dat známé pod zkratkou GDPR. Jak jsou na tom státy Unie s jeho dodržováním a jak jej hodnotí Evropská komise?

V roce 2016 začal fungovat systém Privacy Shield (Ochranný štít), který má za cíl chránit data Evropanů před zneužitím ze strany amerických bezpečnostních složek nebo velkých amerických společností typu Facebook či Google. Dohodu o volném roku dat mezi EU a USA Jourová vyjednala se svým americkým protějškem. Obdobnou dohodu EU podepsala i s Japonskem.

Věra Jourová: Co nejdřív se vydám do Washingtonu. Kvůli ochraně osobních dat Evropanů

Dohody EU a USA o ochraně údajů jsou důležité i pro obchodní výměnu. Věřím, že si to nová americká administrativa uvědomuje, a do Washingtonu se vypravím co nejdříve, říká evropská komisařka Věra Jourová. EurActiv s ní mluvil také o úřadu evropského veřejného žalobce, který má vyšetřovat podvody spojené s rozdělováním evropských peněz.

Za jejího úřadování vznikla také nová pravidla pro řešení manželských a rodičovských sporů s mezinárodním prvkem, pro uznávání úředních listin v jiné členské zemi nebo pro záchranu životaschopných firem ve finanční tísni. Světlo světa spatřil také balíček opatření s účelem rozšířit možnosti pracujících rodičů sladit soukromé a pracovní povinnosti.

Kampaně, strategie, akční plány

Jourová se zaměřila také na boj s dezinformacemi, varovala konkrétně před Ruskem. Komise v průběhu jejího mandátu vydala akční plán pro posílení boje proti dezinformacím v kontextu voleb do Evropského parlamentu v roce 2019. Co se týká voleb obecně, vznikl balíček opatření pro posílení svobodných a spravedlivých voleb a proti rostoucímu riziku manipulace. Tlačila na technologické giganty jako Google nebo Facebook po zjištění, že ilegální sběr dat ze sociálních sítí přispěl k ovlivňování voleb v evropských zemích.

Evropská komise za jejího působení rozjela řadu kampaní, například za zlepšení informovanosti spotřebitelů, proti antisemitismu a projevům nesnášenlivosti nebo proti násilí na ženách. Sama Jourová se stala hlasitou podporovatelkou kampaně #MeToo. Dohlížela na naplňování strategie pro zajištění rovnosti žen a mužů, tzv. Romské strategie nebo akčního plánu na podporu práv lidí s různou sexuální orientací.

Češka dlouhodobě apelovala na Rumunsko, aby přehodnotilo plánovanou reformu soudnictví. Spor mezi východoevropskou zemí a Komisí se vyhrotil natolik, že sama Jourová se stala terčem vyšetřování rumunského úřadu.

Rumunsko vrací úder Komisi. Začalo vyšetřovat Timmermanse a Jourovou

Spor EU a Rumunska o stav soudnictví v této východoevropské zemi se dostává do další fáze. Nový rumunský úřad začal s vyšetřováním členů EK Franse Timmermanse a Věry Jourové. Komisaři jsou ovšem podle všeho chráněni imunitou.

O novém portfoliu pro Českou republiku by mělo být jasno v následujících dnech či týdnech.