Pendleři a firmy vysílající pracovníky zůstávají v nejistotě. Opatření se mají po Velikonocích opět změnit

© Shutterstock

Pendleři, sezónní či vyslaní pracovníci jsou závislí na otevřených hranicích, kvůli nouzovému stavu se však řada z nich nemůže dostat do práce. Pravidla se navíc mění ze dne na den.

Volný pohyb pracovních sil patří mezi čtyři základní svobody, o které se opírá evropský jednotný trh a s ním i celá Evropská unie.

Zhruba 13 milionů lidí v produktivním věku žije v jiném státě EU, než ve kterém se narodilo. Dalších 1,5 milionu lidí si našlo práci v jiném státě, než ve kterém žije. Jsou mezi nimi i tzv. pendleři (nebo také přeshraniční pracovníci), kteří cestou do práce pravidelně přejíždějí státní hranice.

„Přeshraniční pracovník (pendler) se vyznačuje tím, že trvalé bydliště má v jednom státě, zatímco pracovní smlouvu má v druhém státě, a za prací tudíž dojíždí přes hranice,“ připomněla Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Tradiční destinací českých přeshraničních pracovníků je podle Eurostatu Německo, kam každý den míří přes 37 tisíc Čechů. Dalším cílem je Rakousko, kam dojíždí za prací přes 12 tisíc Čechů.

Řada z nich pracuje v rakouském zdravotnictví nebo pečovatelství, které jinak trpí nedostatkem pracovních sil. Když se tedy Česko v polovině března rozhodlo uzavřít své hranice, Rakousku tak hrozila ztráta důležitých pracovníků. Ministr vnitra Jan Hamáček proto krátce poté souhlasil s otevřením česko-rakouských i česko-německých hranic právě pro pendlery pracující ve zdravotnickém nebo sociálním sektoru. Výjimkou jsou také řidiči mezinárodní nákladní dopravy nebo pracovníci kritické infrastruktury.

Ostatní přeshraniční pracovníci musí po návratu ze zahraničí do povinné čtrnáctidenní karantény. Do Rakouska a Německa navíc musí vyjet na více než 21 dní, jinak status pendlera ztrácí. Pendleři toto opatření kritizují, jeden z nich se dokonce rozhodl požádat soud o jeho zrušení.

Od 14. dubna by se ale situace pendlerů mohla změnit. Ústřední krizový štáb chce totiž navrhnout zrušení zákazu vycestování. „Chceme, aby naši občané mohli vycestovat do zahraničí v odůvodněných případech,“ uvedl ministr vnitra a šéf ústředního krizového štábu Jan Hamáček s tím, že pro pendlery by po Velikonocích mohla platit nová pravidla.

„Víme, že to je velmi citlivé místo,“ prohlásil ministr. „Nastavíme tam mechanismus, který již některé členské státy používají. Aby pendleři nemuseli po svém návratu do České republiky do karantény, budou muset předložit potvrzení o tom, že podstoupili test na koronavirus a že jsou negativní,“ uvedl Hamáček.

Koronavirus ohrožuje Evropu. Jak EU bojuje s pandemií?

Pomalá a nedostatečně koordinovaná. Právě taková je podle české vlády odpověď Evropské unie na šířící se nákazu novým koronavirem. Je to skutečně tak? Server EURACTIV.cz připravil aktualizovaný přehled opatření, které EU v boji proti nebezpečnému onemocnění přijala.

Německo otevře dveře sezónním pracovníkům

Pendleři však nejsou jediní, na které uzavírka hranic dopadá. Další kategorií jsou takzvaní sezónní pracovníci. Ti nacházejí své uplatnění zejména v zemědělském a potravinářském sektoru.

Sezónní pracovníky hojně využívá například Německo. V dubnu proto umožní vstup na své území 40 tisícům sezónních pracovníků ze zahraničí. Všichni tito lidé budou muset přiletět na předem určená letiště a projdou zdravotní kontrolu. K podobnému opatření se chce německá vláda uchýlit i v květnu.

Problém se zajištěním výsadby a sklizně plodin hlásí také Itálie. Podle italské zemědělské organizace Coldiretti přijíždělo do země více než 370 tisíc sezónních pracovníků, v jejichž rukách leží až 25 procent italské potravinové produkce. Podle serveru EURACTIV.com se nyní Itálie poohlíží po pracovnících ze zemí mimo EU, řada členských států EU totiž znemožnila sezónním pracovníkům vycestovat.

Komise vyzvala členské státy, aby otevřely hranice sezónním pracovníkům

Evropská komise vyzvala členské státy, aby zajistily volný pohyb přes hranice stovkám tisíc lidí, kteří budou potřeba hlavně při sezónních zemědělských pracích. Státy by podle Bruselu také neměly bránit ve výkonu práce přeshraničním pracovníkům zaměstnaných v klíčových profesích.

Firmy nemohou vysílat pracovníky

Zvláštní skupinou pracovníků, pro které jsou otevřené hranice nezbytnou podmínkou k výkonu profese, jsou tzv. vyslaní pracovníci. Jedná se o zaměstnance domácích firem, kteří dočasně pracují na zakázkách v jiné členské zemi. Na ty se však žádná výjimka nevztahuje.

„V současné době vysílání pracovníků českých firem k plnění zakázek zahraničních firem není možné. Jedinou výjimkou jsou pracovníci kritické infrastruktury, kteří plní činnosti nezbytné k zajištění jejich chodu,“ uvedla pro EURACTIV.cz Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.

„Jedná se například o pracovníky firem pro zajištění klíčových prací na jaderných elektrárnách, pracovníky inspekce turbín a jiných částí elektráren či tepláren, bez nichž elektrárny nemohou být provozovány, a řada dalších,“ dodala.

Zda se bude navrhované uvolnění opatření vztahovat i na sezónní či vyslané pracovníky, však Hamáček neupřesnil. Záležitostí se bude tento týden zabývat vláda. Tisíce českých pracovníků a desítky firem vysílající své zaměstnance tak nadále zůstávají v nejistotě.

„České firmy takto podnikají v celé řadě oborů, například ve stavebnictví, nebo v oblastech, ve kterých patří ke špičce. Platí to samozřejmě i obráceně, protože také v České republice v řadě oblastí pracují vyslaní pracovníci, kteří sem přijeli vykonávat nějakou určitou práci na omezenou dobu ze zahraničí,“ vysvětlila pro EURACTIV.cz europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO, Renew), která se tématu vysílání pracovníků dlouhodobě věnuje.

Na zachování volného pohybu pracovníků apeluje také Evropská komise. Ta členským státům doporučila, aby umožnily vycestovat za prací jak pendlerům, tak i sezónním a vyslaným pracovníkům. Státy ale zatím přistupují k opatřením s dopadem na volný pohyb pracovníků nekoordinovaně. Příkladem je i střední Evropa – na česko-polských a česko-slovenských hranicích panuje v současné době jiný režim, než na těch česko-rakouských a česko-německých.

„Ve výjimečných situacích, jako je pandemie koronaviru, je třeba přijímat mimořádná bezpečnostní opatření s cílem ochránit lidské zdraví. Na stranu druhou je nutné taková opatření činit s maximální opatrností a citlivostí vůči svobodám, které jsou pro nás všechny cenné, a pouze na omezenou dobu, po kterou jsou nezbytně nutná,“ uzavřela europoslankyně.