Parlament schválil občanskou iniciativu, první se mohou objevit už v roce 2012

Evropský parlament se na svém včerejším (15. prosince) plenárním zasedání shodl na základních pravidlech pro podávání občanské iniciativy. Evropská komise tak bude muset nyní zvážit, zda poté, co od občanů obdrží petici s miliony podpisy, nevypracuje na jejich popud návrh nového evropského zákona.

Plénum eurposlanců, které v těchto dnech zasedá ve Štrasburku, podpořilo svými hlasy základní pravidla pro tzv. Evropskou občanskou iniciativu, institut, s nímž přišla Lisabonská smlouva.

Hlasování europoslanců se mohlo uskutečnit poté, co trojlístek institucí, Evropský parlament, Rada EU a Evropská komise, na začátku měsíce základní pravidla načrtl. V diskusích asi nejhlasitěji zazníval hlas Evropského parlamentu, který se snažil, aby podávání občanské iniciativy bylo co nejjednodušší a nejsrozumitelnější (EurActiv 1.12.2010).

Hlasování dopadlo následovně: pro návrh zvedlo ruku 628 poslanců, 15 se postavilo proti a 24 se hlasování zdrželo.

První iniciativy v roce 2012

„Evropská unie se dnes otevírá participativní demokracii. Občané mají nyní stejné právo na politickou iniciativu, jako mámy my tady, v Evropském parlamentu a v Radě ministrů. Je nyní na nich, aby se této iniciativy chopili,“ prohlásil před včerejším hlasováním zpravodaj návrhu francouzský europoslanec Alain Lamassoure (EPP).

Jeho kolegyně maďarská europoslankyně (S&D) Zita Gurmai k tomu doplnila, že „občanská iniciativa představuje jedinečnou příležitost pro občany, aby se vůbec poprvé spojili a dali nám najevo, zda svou práci děláme pořádně. A to opravdu potřebujeme.“

„Je to v dějinách EU poprvé, kdy se občanům dostává právo obracet se přímo na Evropskou komisi s legislativními podněty a Evropské komisi se ukládá povinnost se těmito podněty zabývat. Občané EU tak přestávají být pouhými adresáty evropských předpisů a rozhodnutí, ale stávají se z nich skuteční partneři evropských institucí,“ navázal český europoslanec Jan Březina (EPP).

Olga Sehnalová, rovněž europoslankyně (S&D) a jedna ze stínových zpravodajek k tomuto návrhu, dodává: „Evropská unie prožívá v posledních letech určitou krizi důvěry svých občanů. Jedním z jejích projevů je například i velmi nízká volební účast ve volbách do Evropského parlamentu vyplývající z rozšířeného pocitu, že občan nemůže svým hlasem dění v Evropské unii nijak ovlivnit. Evropská občanská iniciativa je z tohoto pohledu zcela novým prvkem přímé demokracie, který byl zakotven v Lisabonské smlouvě. Konkrétní postupy však byly předmětem složitého vyjednávání.“

Aby se občanská iniciativa mohla užívat v praxi, vše nyní závisí na členských státech – Rada EU musí nová pravidla během několika týdnů formálně přijmout. Poté, co budou zveřejněna v oficiálním Věstníku EU, vlády členských států budou mít rok na to, aby je implementovaly do svých právních řádů. První petice by se tak mohly na stole Evropské komise objevit už v roce 2012.

Pravidla, pravidla, pravidla

Jakmile začnou pravidla pro organizaci občanské iniciativy platit, „výbor občanů“, který musí být složen z minimálně sedmi osob z různých členských států, může svou iniciativu zaregistrovat u Evropské komise. Až se tak stane a Komise iniciativu posoudí jako přípustnou, iniciátoři budou moci zahájit sbírání podpisů.

Na shromáždění požadovaného milionu podpisů jim bude muset stačit 12 měsíců. Zároveň budou muset dbát na to, aby petici podepsali občané, kteří budou pocházet z minimálně čtvrtiny členských států. Minimální hranice pro počet podpisů se ale v každém členském státě různí – v největší členské zemí EU, Německu, je to 74.250 podpisů, zatímco na Maltě pouhých 3.750.

Ověřování platnosti podpisů bude podle pravidel náležet členským státům, které si samy rozhodnou, jakým způsobem budou postupovat.

Ochrana osobních dat

Na členských státech rovněž bude, aby samostatně posoudily, které osobní informace budou požadovat. Očekává se, že ve většině případů půjde o číslo občanského průkazu.

Zároveň musí platit, že občan, který petici podepíše, musí být občanem EU a být ve věku, jež ho opravňuje k tomu, aby volil ve volbách do Evropského parlamentu.

Ve chvíli, kdy se iniciátorům petice podaří shromáždit milion podpisů, Evropská komise získá tři měsíce na to, aby zvážila, zda vypracuje návrh nového zákona. Vysvětlení svých důvodů bude muset provést veřejně.