Parlament chce přísnější limity pro znečištění ovzduší

Poslanci Evropského parlamentu včera znovu podpořili limity pro znečištění ovzduší průmyslovými podniky. Systém přidělování povolenek by měl být ale flexibilnější než dosud.

Souvislosti:

Směrnice o integrované prevenci a omezení znečišťování (IPPC) z roku 1996 zavedla povolovací systém na prevenci a omezení znečišťování z různých průmyslových zařízení. K těmto sektorům patří celá řada oborů – od výroby kovů, chemikálií, papíru po zpracování potravin, ropné rafinérie a velké vepříny a drůbežárny.

Povolenky jsou vydávány kompetentními úřady v členských státech a k jejich získání je třeba, aby průmyslové provozy zaváděly do své praxe „nejlepší dostupné techniky“ (BAT) – jedná se o nejvýhodnější cenově dostupný prostředek k dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí.

Na základě BAT, které jsou stanoveny na evropské úrovni, obsahují povolenky i limitované hodnoty pro znečišťující látky v ovzduší, které způsobují kyselé deště a smog. Jedná se o oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), těkavé organické sloučeniny a prach.

Současná směrnice ale úřadům dovoluje vzít při stanovování emisních limitů na vědomí technické charakteristiky, lokální podmínky příslušného provozu i životního prostředí v okolí. Komise je však přesvědčena, že se této flexibility v řadě případů zneužívá.

I když členské státy měly spoustu času, tedy osm let (do října 2007), na to, aby zajistily, že jejich průmyslová zařízení splňují požadavky směrnice, podle Komise získalo doposud povolenky jen 50% zařízení v EU.

Témata:

Poslanci na včerejším plenárním zasedání schválili zprávu německého poslance Holgera Krahmera (ALDE), která v souladu s návrhem novely směrnice o integrované prevenci a omezení znečišťování, kterou předložila Evropská komise, požaduje zpřísnění limitů pro znečišťující látky v ovzduší – oxid siřičitý a oxidy dusíku.

Změny by se měly dotknout zhruba 52.000 průmyslových zařízení, které budou muset u příslušných národních orgánů žádat o vydání povolenek na vypouštění znečišťujících látek do ovzduší, půdy a vody.

Poslanci ale navíc chtějí do směrnice vložit požadavek na vytvoření tzv. „evropské záchranné sítě“. Rozumí se tím stanovení povinných minimálních hodnot emisí, které by žádné průmyslové zařízení nesmělo překročit.

Evropský parlament a Rada dosud o tomto tématu spolu nejednaly, ale zatímco poslanci trvají na tom, že minimální hodnoty znečištění jsou nutně zapotřebí k tomu, aby národní orgány neudělovaly podnikům rozsáhlé výjimky, ministři se obávají, že by takové opatření bylo příliš nákladné a nezohledňovalo by lokální podmínky. Podporují proto spíše návrh Komise, která požaduje, aby se zvýšila role „nejlepších dostupných technik“ (BAT), které jsou v souladu s evropskými dokumenty o nejlepších dostupných technologiích (BREF) považovány za nejefektivnější z hlediska snižování emisí (EurActiv 2.3.2009).

Ministři životního prostředí se 2. března shodli na tom, že by zavádění dalších minimálních požadavků mohlo zvýšit administrativní zátěž a mělo by škodlivý dopad na životní prostředí, neboť zavedení minimálních hodnot by de facto znamenalo zvýšení hladiny emisí oproti úrovni, které by bylo možné dosáhnout uplatněním nejlepších dostupných technik (BAT).

Poslanci dále požadují flexibilnější přístup k udělování povolenek. I když budou jednotlivá průmyslová zařízení uplatňovat nejlepší dostupné techniky, emisní limity musí být podle poslanců možné přizpůsobit místním podmínkám.

Emisní požadavky i pro menší provozy

Přestože poslanci souhlasili s rozšířením platnosti směrnice i na středně velká spalovací zařízení o výkonu 20-50 MW, požadují zároveň, aby se směrnice nevztahovala na zařízení, která nepracují déle nežli 500 hodin ročně.

Poslanci zamítli návrh Komise, aby byla platnost směrnice rozšířena také na velké drůbežárny a aby se mezi drůbežárnami rozlišovalo na jaký druh drůběže se specializují. Parlament podpořil kompromis, podle nějž by se směrnice vztahovala jen na chovy s 40.000 a více kusy.

Zpravodaj Krahmer byl s výsledkem kompromisu spokojen. Návrh Komise by podle něj znamenal pro drůbežárny příliš byrokracie a lepší ochranu životního prostředí by nezaručoval.

Stanoviska:

Německý zpravodaj Holger Krahmer je s výsledkem hlasování spokojen: „Minimální emisní standardy, které jsme schválili v podobě požadavku na zavedení evropské záchranné sítě, představují nástroj, který potřebujeme k účinnému snižování průmyslových emisí. Členské státy stávající legislativu velmi zanedbávají. Nyní máme šanci uspět. Zajistilo by to lepší ochranu životního prostředí i rovnost podmínek pro průmyslové podniky.“

Claude Turmes, poslanec Zelených ještě před začátkem hlasování své kolegy poslance kritizoval za to, že podle něj příliš ustupují požadavkům konzervativních poslanců a dalších politiků, pro něž není ochrana životního prostředí prioritou. „Není možné, abychom jednali týdny a potom kompromis v poslední minutě podkopali,“ uvedl. Podle jeho mínění je „ostudou“, že největší politická strana v Evropském parlamentu již není spolehlivým partnerem pro vyjednávání.

Poslanec Chris Davies z ALDE řekl, že novelizace představuje dobrou příležitost, jak doplnit směrnici o velkých spalovacích zařízeních. Uvedl, že dává přednost výjimkám, které by umožnily udržet staré uhelné elektrárny v provozu v případě, že bodou existovat záruky, že se nebudou stavět takové elektrárny, které by Evropu dostaly do pozice ekonomiky náročné na emise. „Musí jít ale o opravdový kompromis,“ dodal.

Skotský poslanec Alyn Smith (Zelení) výsledek hlasování kritizuje. Opatření schválená poslanci podle něj znamenají vysoké zatížení zemědělců, zejména velkochovů prasat, dalšími pravidly pro znečištění. „Jako vždy, principu legislativy, podle nějž mají být velká zařízení (ať již jde o zemědělská, průmyslová, energetická nebo ocelářská) vystavena kontrolám emisí, lze těžko odporovat, ale ďábel se skrává v detailu. Přestože tato legislativa podle mého způsobí malé potíže Skotsku, nejsem si jist, že vystavovat zemědělství pravidlům pro znečištění, která se lépe hodí pro ocelárny nebo spalovny, je rozumné či nutné,“ uvedl.