Paříž a Berlín pro změnu Lisabonské smlouvy, Praha to odmítá

Lisabonská smlouva; zdroj: Evropská komise.

S blížícím se summitem EU, který proběhne na konci týdne v Bruselu, vrcholí snahy německo-francouzského tandemu o získání co nejširší podpory pro změnu Lisabonské smlouvy. Česká vláda revizi smlouvy nepokládá za rozumnou.

Dva dny před zahájením summitu EU, který proběhne 28. a 29. října v Bruselu a který se má mimo jiné zabývat sankcemi za nedodržení rozpočtových pravidel, ministři zahraničí členských států zjišťují, že se ve svých názorech na změnu ústavních smluv zásadně rozcházejí.

Německo žádá úpravu Lisabonské smlouvy tak, aby do ní bylo možné zahrnout mechanismy pro řešení finančních krizí, jako byl případ Řecka.

Francie německou iniciativu podporuje. Velká část členských států se ale staví proti zásahům do smlouvy, jejíž znění se vyjednávalo dlouhých osm let a jejíž finální podobu schválily státy sedmadvacítky teprve v prosinci minulého roku. Pochybují například o přínosu znovuotevření této již uzavřené kapitoly a obávají se následků, které by případné revidování mohlo přinést.

„To drama je jasné každému,“ uvedl s odkazem na dlouhé víkendové jednání rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger.

Německo: větší finanční stabilitu zajistí jen změna smlouvy

Berlín usiluje o změnu smlouvy dlouhodobě. Aby získal na svoji stranu Francii, ustoupil například v případě sankcí za rozpočtovou nekázeň a přiklonil se k mírnější variantě navržených „trestů“.

Podle německého ministra zahraničí Guida Westerwelleho není jiné cesty k větší finanční stabilitě eura, než právě úpravou Lisabonské smlouvy.

„Rozhovory budou pokračovat ve dne v noci, abychom do čtvrtka dosáhli společného stanoviska,“ řekl novinářům ministr Westerwelle.

Francie podle všeho věří, že německý návrh je reálné prosadit a francouzský ministr zahraničí Pierre Lellouche ho dokonce označuje za nutný historický krok.

„Francie a Německo mají společný zájem zachránit naši společnou evropskou měnu," řekl a zároveň přiznal, že změna Lisabonské smlouvy je pro některé země opravdu „těžko akceptovatelná“.

Je to běh na dlouho trať, myslí si experti

Změnou Lisabonské smlouvy se Berlín pokouší nahradit dosavadní provizorium, na kterém se Unie shodla v reakci na řeckou krizi v květnu tohoto roku. Záchranný fond, který pro Řecko EU vybudovala, je platný jen do konce roku 2013, je financován daňovými poplatníky a jeho právní existenci Lisabonská smlouva upravuje jen vágně.

Podle oslovených expertů ale bude extrémně složité německý návrh prosadit. A pokud se to nakonec podaří, je nepravděpodobné, že by se to Německu podařilo do roku 2013.

„Prosadit změnu smlouvy bude nesmírně složité. Dosavadní zkušenost nám říká, že je to dlouhý proces s mnoha vážnými riziky,“ uvedl hlavní ekonom bruselského think-tanku European Policy Centre Fabian Zuleeg.

To potvrzuje i stanovisko české vlády, která zbavení hlasovacího práva pro rozpočtové hříšníky, stejně jako znovu otevření ústavní smlouvy, odmítá.

"Spousta… mých kolegů je stejného názoru, že buďme rádi, že jsme to tehdá s velkou námahou dohodli, protože teď to otevírat a vystavit se stejným sporům jako byly tehdá, to by mohlo ten celý spolek rozklížit," řekl pro ČTK šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.