Pandemie otevřela nedořešenou otázku podpory kreativního průmyslu, pomoci může fond obnovy

© Pixabay

Zhoršení epidemiologické situace a s ním spojené restrikce opět utlumily činnost kultury a kreativního průmyslu. Zároveň však pandemie připomněla, jak důležitá je jejich podpora, na kterou se zatím umělci a kreativci příliš spolehnout nemohou.

Umělci a kreativci, kteří museli v důsledku koronavirové pandemie přerušit nebo utlumit činnost, letos už podruhé odhadují ztráty a obávají se dopadů podzimních opatření proti šíření nákazy covid-19. Už teď je nicméně jasné, že ekonomické a provozní dopady v kultuře budou enormní.

Když se řekne kultura, většina si představí hudbu, film, divadlo, galerii nebo muzeum. Je třeba si ale uvědomit, že sektor je daleko širší a jeho součástí jsou i lidé, kteří uměleckou a kreativní činnost přímo nevykonávají, bez nich by ale nemohla vzniknout. Jsou to třeba osvětlovači, zvukaři, kulisáci nebo lidé, kteří staví pódia. Stejně tak se tato činnost neomezuje jen na zpěv, herectví či tanec, ale je úzce spojena i s dalšími tvůrčími činnostmi, které tvoří tzv. kreativní průmysly.

Pandemie odkryla digitální propast. Ve vzdělávání nesmíme diskriminovat, říká Šojdrová

Digitální revoluce, ale zejména pak probíhající globální pandemie, jasně ukázaly potřebu změn ve vzdělávacím systému. A to nejen v Česku, ale v celé Evropě.

Kreativní průmysl

„Kreativní průmysl není přímo klasifikován, netvoří odvětví, kategorii samu o sobě, ale de facto prolíná všemi průmyslovými odvětvími a službami, zkrátka všemi ekonomickými a podnikatelskými aktivitami. Za předpokladu, že v nich je tvůrčí prvek obsažen a přítomen,“ popsala sektor česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, Renew), která se problematice kreativních průmyslů dlouhodobě věnuje a v minulém mandátu byla místopředsedkyní skupiny pro kreativní průmysl v Evropském parlamentu.

V praxi se jedná například o odvětví designu, módy, architektury, reklamy a softwaru. Ta mají velký ekonomický význam, jelikož tvoří produkty a služby, které mají vysokou přidanou hodnotu a podílejí se na ekonomickém růstu.

„Kromě nesmírné nehmotné hodnoty, kterou kreativní průmysly vytváří, mají také velký podíl na ekonomice EU. Přispívají více než 550 miliardami eur k HDP EU, vytváří více než 8 milionů pracovních míst a představují také 4,2 procenta celkového vývozu EU,“ zdůraznila Dlabajová.

Navíc mohou státu přinést konkurenční výhodu. Příkladem z Evropy jsou severské země, Německo nebo země Beneluxu, které disponují ceněným know-how a mohou tak úspěšně prodávat patenty a licence. Pro průmyslově zaměřené Česko je podpora a rozvoj kreativních průmyslů velkou příležitostí jak diferenciovat svou ekonomiku a posílit konkurenceschopnost.

Evropa potřebuje silný výzkum

Pandemie nemoci COVID-19 nás vehnala do zcela bezprecedentní situace, a stejně taková musí být i naše odpověď.

Peníze z Evropy

K dostatečné podpoře kultury a kreativního průmyslu opakovaně vyzývají europoslanci. V zářijové rezoluci poslanci Evropského parlamentu požádali o navýšení prostředků například v programu Kreativní Evropa. Evropští lídři se v létě na rozpočtovém summitu shodli, že do programu půjde 1,6 miliardy eur. Unijní instituce o konečné podobě rozpočtu právě jednají a europoslanci chtějí, aby skrze program do kultury putoval dvojnásobek sumy.

Zároveň doporučili, aby do podpory kreativního průmyslu směřovaly alespoň 2 procenta prostředků z fondu obnovy, který má s rozpočtem 750 miliard eur pomoci členským státům s oživením ekonomik po koronavirové krizi.

„Kreativci potřebují v této nelehké době povzbuzení a také ujištění, že se na ně nezapomnělo,“ uvedla europoslankyně Dlabajová.

Babiš předal von der Leyenové národní plán obnovy. Dokument je terčem kritiky

První verze českého plánu obnovy, na základě kterého má Česko získat 172 miliard korun z evropského záchranného fondu, naráží na kritiku průmyslu i neziskových organizací. Andrej Babiš dnes dokument představil předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. 

Slepá mapa

Otázkou však je, jestli se i v případě, že prostředků na podporu umělců a kreativců bude dostatek, dostane na všechny, kteří to potřebují. Například první výzva programu COVID-Kultura skončila v září nevyčerpaná. Pandemie nejenže kulturní a kreativní odvětví tvrdě zasáhla, ale odhalila také systémový problém. A sice, že systém o velké části firem a jedinců, kteří v sektoru působí buď neví, nebo je nedokáže skrze finanční nástroje, a nejen ty covidové, podpořit.

Podpůrné programy vlády nemohou čerpat všechny segmenty kulturního a kreativního průmyslu, nedostane se například na audiovizi. „Audiovizuální průmysl přes výhrady ministerstva kultury nebyl ze strany ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) z rozpočtových důvodů zařazen do dotačního programu COVID-Kultura, který připravilo MPO spolu s ministerstvem kultury,“ uvedlo ministerstvo kultury v tiskové zprávě.

Problém by mohla z části vyřešit vládou schválená mimořádná výzva Státního fondu kinematografie, která má audiovizuálnímu průmyslu poskytnout 98 milionů korun. Samotné ministerstvo kultury však v tiskové zprávě upozorňuje, že fond nedokáže plošně pomoci celému sektoru audiovize, protože mu to neumožňuje platná legislativa.

Pandemie tvrdě zasáhla kulturu. Je čas na její záchranu, vyzývají europoslanci

Koronavirová pandemie ochromila kulturní a kreativní průmysl. Evropské státy se pochopitelně soustředily nejprve především na ochranu veřejného zdraví. Europoslanci ale upozorňují, že by se nemělo zapomenout na kulturu a chtějí ji podpořit z unijních fondů.

„Pomoc (záchranný balíček ve výši 1,07 miliardy korun a první výzva programu COVID-Kultura – pozn. red.) směřovala buď k organizacím ministerstva kultury, nebo regionálním kulturním institucím a nějaká její menší část směřovala právě do segmentu, řekněme té kultury nezřizované, kultury, která je postavená na jiných principech,“ připomněl v poslanecké sněmovně Martin Baxa (ODS), který je předsedou podvýboru pro kulturu. Baxa také zdůraznil, že v sektoru působí velká většina lidí, kteří pracují jako OSVČ a je to jejich základní způsob obživy.

Mapa těchto lidí a podniků je ale do velké míry slepá. Ačkoliv na národní úrovni v letech 2011-2015 vznikala robustní studie, jedná se podle Zdeňky Kujové z brněnského kreativního hubu KUMST spíše o první vstupní analýzu, která měla téma kreativního průmyslu otevřít.

Česko sice mapuje, ale není schopné vysledovat trendy v sektoru. „Máme problém s datovou infrastrukturou. Například Rakousko vydává tyto studie každé dva roky a umí jít v těch datech tak hluboko, že ví, kolik žen pracuje v kreativních průmyslech. My taková data vůbec nemáme,“ vysvětlila Kujová při příležitosti debaty Síla české kreativity, kterou v září pořádal Institut pro politiku a veřejnost.

Komise Česku schválila státní podporu ve výši 900 milionů korun pro program COVID kultura

Evropská komise schválila 900 milionů korun na program COVID kultura. Ten má pomoci pořadatelům kulturních akcí, kteří je museli kvůli vládním opatřením proti koronaviru zrušit. Organizátoři mohou o dotace z programu žádat od úterý.

Změna přístupu

Mapování je ale nelehkým úkolem. „Data systematicky sbíráme a víme jakým způsobem se společnosti rozvíjí. Děláme to od roku 2013 a teprve teď se rýsují grafy. Problém je, že data nejsou v žádném jiném kulturním průmyslu tímto způsobem sbírána,“ uvedla během debaty ředitelka Státního fondu kinematografie Helena Bezděk Fraňková.

Klíčovým problémem, který bude muset Česko v této otázce překonat, je podle Bezděk Frankové nepochopení ze strany ministerstva. „Státní správa permanentně u těchto mapování nevidí, že jdeme za hranice fiskálního roku a že teď učiníme velký výdaj, který se nám ale za dva až tři roky velmi pozitivně vrátí zpátky,“ uvedla.

Ministerstvo kultury v současné době pracuje na nové strategii kulturních a kreativních průmyslů. Vláda situaci reflektuje i v národním plánu obnovy, který země EU včetně Česka za účelem čerpání prostředků z fondu obnovy EU připravují. Česko má z Evropské unie na obnovu získat 172 až 182 miliard korun, do kulturního a kreativního průmyslu chce z této částky investovat 2,5 miliardy.

Peníze z evropského fondu by tak mohly přispět ke změně českého přístupu ke kulturním a kreativním průmyslům. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) již nastínil, že hodlá peníze využít například na vznik audiovizuálního fondu, který by měl mít k dispozici stamiliony korun.

„Chceme, abychom byli ministerstvem pro celý kreativní průmysl, nejen ten neziskový,“ řekl v rozhovoru pro Seznam zprávy.

Zaorálek: Peníze z fondu obnovy EU by mohly zafinancovat státní audiovizuální fond

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvažuje o zřízení nového státního fondu, který by podporoval tuzemskou audiovizuální tvorbu. Peníze na jeho vznik by bylo možné získat z evropského fondu obnovy, který by měl podle Zaorálka do ČR přinést 182 miliard korun.