Ovlivní výsledek senátních voleb politiku vůči EU?

Zdroj: WikimediaCommons.org, autor: Aktron.

Druhé kolo senátních voleb, které se konalo tento víkend, znamenalo úspěch opozičních levicových stran, které mají nyní v horní komoře absolutní většinu. Podle analytiků však tento fakt nebude mít vliv na vládní politiku vůči EU, protože Senát nemá pro její ovlivnění dostatečné prostředky a chybějí mu silné osobnosti.

V pátek a sobotu se v České republice konalo druhé kolo senátních voleb. Nejvíce v něm posílila ČSSD, která má nyní v horní komoře 46 z celkových 81 křesel. Tato největší opoziční strana tak společně s KSČM a bývalým sociálnědemokratickým senátorem Vladimírem Drymlem dosáhla takzvané ústavní většiny.

Ta je zapotřebí mimo jiné ke změně ústavních zákonů. K té ale může dojít, pouze pokud je doplněna i dvoutřetinovou většinou v Poslanecké sněmovně. To je jedním z důvodů, proč se nedá očekávat, že by měl „oranžový Senát“ možnost ovlivnit vládní politiku vůči evropským otázkám.

„Senát nemá příliš mnoho pák, kterými může vládou nastavený kurz evropské politiky změnit. Navíc nejsou v legislativním procesu ani žádné ratifikace, na kterých by měla vládní sněmovní většina zájem, u kterých by mohl levicový Senát prosazovat svou,“ řekl EurActivu analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál.

„Přestože by Senát měl být institucionálně důležitým hráčem v českém politickém systému, na politické úrovni je politika k EU vytvářena na stranických grémiích, na pracovní úrovni se týká vrcholné úrovně ministerstev a Úřadu vlády,“ doplňuje Jakub Janda z think tanku Evropské hodnoty.

Dalším důvodem, proč se od české levice nedá čekat nějaký zvrat v evropské politice, lze nalézt v různém pohledu, který na tuto problematiku zastávají obě největší levicové strany. To nedávno v České televizi potvrdila i poslankyně Soňa Marková (KSČM), podle které je míra evropské integrace jedním z mála bodů, ve kterém se ČSSD s KSČM neshodnou.

Proti Klausově výjimce

Zřejmě nejskloňovanějším evropským tématem, které bylo v posledních měsících se sociálnědemokratickou většinou v Senátu spojováno, je možné odmítnutí takzvané „Klausovy výjimky“, tedy možnosti České republika připojit se k Protokolu o uplatňování Listiny základních práv EU.

Senát, v němž měla opoziční ČSSD většinu již před posledními volbami, totiž na konci minulého roku vydal usnesení, ve kterém vyzval vládu, aby odstoupila od požadavku protokol sjednat. Veto horní komory by znamenalo, že by tato výjimka nikdy nemohla vejít v platnost (EurActiv 8.10.2012).

Protokol však dostal na začátku tohoto měsíce stopku od Výboru Evropského parlamentu pro ústavní záležitosti (AFCO), a jeho projednávaní se tak prozatím zastavilo.

EU jako volební téma? Zatím ne.

Na tom, že evropské otázky nebývají ve volebních kampaních (a letošní senátní volby nebyly v tomto ohledu výjimkou) rozhodující a politici se jim příliš nevěnují, se shodují takřka všichni odborníci.

Analytik Dostál však v této otázce zdůrazňuje, že i zde můžeme vidět výjimky.

Problémy s čerpáním peněz z evropských fondů byly totiž jedním z témat, které se objevovalo v krajských volbách, jež se konaly společně s prvním kolem voleb senátních 12. a 13. října. „Opakované případy faktické zpronevěry a korupce v souvislosti s čerpáním prostředků z regionálních operačních programů stály za pádem několika osobností krajské politiky a úpadkem velkých stran v několika regionech,“ upozorňuje Dostál.

Podle Jandy není vyloučeno, že by se evropská integrace mohla v budoucnu stát významnou otázkou i celostátních voleb. Pokud se podle tohoto analytika změní na blížícím se volebním kongresu ODS vedení této největší vládní strany, je podle Jandy možné, že se budou chtít občanští demokraté v budoucnu „opřít do snahy ČSSD posunout Česko do rychlejšího evropského pruhu, který se v současné době pod křídlem Německa začíná viditelně formovat“.

Chybí Senátu osobnosti?

Odborníci se shodují na tom, že by aktivitě Senátu směrem k EU pomohlo, pokud by se v něm objevilo více osobností, které se touto otázkou zabývají.

Ani v tomto ohledu však není Janda příliš optimistický. „Když se podíváme na nově zvolené senátory, osobně mezi nimi nikoho v evropských záležitostech vzdělaného a opravdu angažovaného nevidím,“ řekl redakci.

Pozitivnější názor přináší Dostál, podle kterého lze mezi nové senátory, kteří se velmi výrazně vyjadřují k evropským záležitostem, přiřadit například Jaroslava Kuberu (ODS) nebo Elišku Wagnerovou (nestraník).

Další personální otázkou, která se po nedávných senátních volbách nabízí, je, jak dopadne volba nového vedení senátního Výboru pro záležitosti EU. Luděk Sefzig, který byl jeho dlouholetým předsedou, totiž v posledních volbách neobstál. „Bude zajímavé sledovat, jak se promění práce výboru, který platí za nejaktivnější v celé EU,“ upozornil Dostál.