Od pátku se zvedá minimální mzda, podle odbornice to moc nezmění

zdroj: ShutterStock.

Po sedmi letech se v České republice zvyšuje platové minimum o 700 korun a zaměstnavatelé se bouří. Vadí jim zejména, že se částka navýšila o 200 korun proti původní dohodě na tripartitě. Výzkumnice zkoumající pracovní trh ale tvrdí, že to žádné velké změny nepřinese.

Vyjednávání o kandidátovi na českého komisaře vedlo k většímu nárůstu minimální mzdy, než se původně plánovalo. I když to vládní strany nechtějí označovat za výměnný obchod, hned po nominování Věry Jourové kandidátkou na komisařku se koalice shodla na tom, že se platové minimum od 1. srpna zvýší na 9200 korun. Předchozí plán počítal s devíti tisíci.

Krok okamžitě kritizovala opozice, zejména ODS. Dohoda mezi vládními stranami se nelíbí ani zástupcům zaměstnavatelů. Předchozí navýšení o 500 korun totiž vzešlo z dlouhého vyjednávání mezi státem, odbory a firmami. Když se pak vláda najednou rozhodne jinak, zpochybňuje to podle zaměstnavatelů význam sociálního dialogu.

„Snižuje to naši váhu, podniky si potom můžou klást otázku, co vlastně můžeme vyjednat,“ stěžovala si v rozhovoru s EurActivem na náhlou změnu rozhodnutí vlády Jitka Hejduková, ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu. Poukazuje navíc na to, že zvyšování minimální mzdy pouze o 500 korun ročně měla vláda i ve svém programovém prohlášení.

Zachování rovnováhy

Navýšení platového minima podle Hejdukové zasáhne především sektory jako zemědělství nebo bezpečnostní služby. Nárůst platů se prý nebude týkat pouze těch nejméně placených zaměstnanců, ale i jejich nadřízených, aby se zachovala mzdová rovnováha.

„Odvody a pojištění se také zvýší. Pro zaměstnavatele to bude znamenat navýšení nákladů na práci jednoho člověka o tisícikorunu více,“ vysvětlil EurActivu Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů.

Chtěl by, aby vláda místo zvyšování platového minima více podporovala vznik nových pracovních míst, ať už snížením odvodů zdravotního a důchodového pojištění, nebo zavedením institutu domácích služeb.

Zároveň by se tak měla zlegalizovat dosavadní praxe, kdy si domácnosti najímají lidi na úklid nebo na péči o děti načerno. Jásek si slibuje vznik tisíců nových pracovních míst zejména pro mladé a lidi před důchodem.

Minimum moc lidí nemá

Argumenty o velkém zvyšování nákladů ale odmítá Jaromíra Kotíková, která ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí vede tým zkoumající zaměstnanost. „Z mého pohledu to bude jen zanedbatelná změna. Minimální mzdu tu pobírá 168 tisíc lidí,“ řekla EurActivu Kotíková. Podle odhadů ještě polovina z těchto lidí dostává peníze navíc mimo pracovní smlouvu.

Kotíková poukazuje na fakt, že se platové minimum nezvedalo sedm let. „Zaměstnavatelé se samozřejmě bouří, ale minimální mzda má dorovnávat handicap znevýhodněné skupiny.“ Poukazuje i a fakt, že v rámci srovnatelných zemí Visegrádské čtyřky máme dolní platovou hranici nejnižší.

Autor: Jan Pavec

Článek vznikl s podporou CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU v Bruselu, která uspořádala k tématu diskusi Lze český trh reformovat? Jak na to?