Ochrana whistleblowerů zákonem je prý jen první krok

zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Alno

Místopředsedkyně vlády Karolína Peake na začátku příštího roku připraví návrh legislativních změn, které se zaměří na ochranu whistleblowerů. Vláda doporučila, aby bylo jasněji vymezeno, jakých činů se má právní ochrana přesně týkat. Do budoucna by měla pro whistleblowery vznikat speciální poradenská centra.

Do konce dubna 2013 by mělo být jasno, jak budou české zákony chránit tzv. whistleblowery (z anglického whistleblowing, doslova „pískání na píšťalku“– pozn. red.). Jde o zaměstnance, kteří v dobré víře upozorní na trestněprávní jednání na svém pracovišti, jež směřuje proti veřejnému zájmu (EurActiv 4.10.2012).

Minulý týden vláda schválila návrh věcného záměru legislativních úprav, které mají tuto otázku řešit. Návrh vyšel z dílny místopředsedkyně vlády Karolíny Peake (LIDEM), se kterou spolupracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Na potřebu právní úpravy whistleblowingu upozorňovaly již delší dobu zejména nevládní organizace, které se ve svých právních poradnách s whistleblowery setkávají nejčastěji (více podrobností ke vzniku věcného záměru viz EurActiv 3.10.2012).  

Nyní by měl být věcný záměr rozveden do konkrétních úprav, které se projeví v souvisejících zákonech. Týká se to především antidiskriminačního zákona. Nová pravidla by mohla začít platit od roku 2014.

Podle ředitelky odboru pro koordinaci boje s korupcí na úřadu vlády Evy Kyzourové doporučila Legislativní rada vlády v záměru několik úprav, které se týkají zejména právních otázek. Legislativa by se prý měla zaměřit například na ochranu osobních údajů oznamovatelů i oznamovaných.  

„S ohledem na charakter připomínek, které byly uplatněny Legislativní radou vlády, nepovažuji žádnou z nich za zásadní ani za obtížně realizovatelnou,“ řekla redakci Peake.

Rada a podpora

Vláda zároveň dala vicepremiérce za úkol, aby zúžila vymezení toho, u kterých oznámení trestné činnosti bude ochrana platit. Někteří ministři se totiž obávají možného zneužívání nového pravidla.

Na vládě také zazněl požadavek na vyrovnanost návrhu tak, aby měl v případě křivého obvinění ze strany oznamovatele poškozený dostatek nástrojů k obraně. „To samozřejmě v paragrafovém znění zohledníme,“ uvedla místopředsedkyně vlády.

V nejbližší době budou podle jejích slov navrženy konkrétní změny souvisejících předpisů. Ty by pak měla projednávat pracovní skupina úřadu vlády, ministerstva vnitra, ministerstva obrany a ministerstva práce a sociálních věcí.

Novela zákona je ale podle Peake pouze prvním krokem pro ochranu whistleblowerů. V budoucnu by měla například vznikat poradenská centra, která budou oznamovatelům poskytovat právní rady.

„Zkušenosti, které s whistleblowery prozatím některé neziskové organizace u nás mají, jasně ukazují, že hlavní podporou, kterou očekávají, je právní rada a hlavně psychická podpora,“ vysvětlil Petr Vymětal z Vysoké školy ekonomické, který v Praze v létě vystoupil na workshopu k whistleblowingu.