Obce požadují zohlednění potřeb venkova v programech pro čerpání fondů EU

Zdroj: CreativeCommons.org, autor: dezidor.

Svaz měst a obcí koncem minulého týdne vyzval k vytvoření dlouhodobé strategie rozvoje českého venkova. Stát podle něj nemá v současné době jasno, jak by měl český venkov vypadat, jakou by měl mít funkci a jak jeho rozvoj podporovat. Obce zároveň požadují, aby se jejich potřeby zohlednily v programech pro čerpání dotací z evropské regionální a zemědělské politiky.

Na národní úrovni by podle zástupců měst a obcí měla vzniknout strategie, která bude řešit udržitelnost venkova, propojení venkova s městy nebo podporu podnikání tak, aby nedocházelo k jeho vylidňování. U kulatého stolu se na tom minulý pátek shodli zástupci měst, obcí, zemědělců a ministerstev pro místní rozvoj a zemědělství.

„Obyvatelé na venkově potřebují služby šité na míru, aby neměli potřebu ho opouštět – lidé musí mít možnost dojet si k lékaři, mít kde nakoupit, zajistit dětem kvalitní vzdělání,“ vysvětlil předseda Svazu měst a obcí a europoslanec Oldřich Vlasák.

Česká republika dnes podle Svazu měst a obcí (SMOČR) nemá jasno, jak by měla politika rozvoje venkova vypadat. Není například zřejmé, do jaké míry chce podporovat zemědělství a do jaké například rozvoj infrastruktury, zaměstnanost, ochranu životního prostředí nebo možnosti trávení volného času.

EU fondy více pro obce

Svaz volá také po lepším zacílení programů pro čerpání evropských fondů tak, aby vyhovovaly jak městům, tak malým obcím. Systém financování je dnes podle Vlasáka složitý, dotační tituly jsou nepřehledné a mezi úsilím, které obce do přípravy projektů vloží a objemem prostředků, které z nich mohou získat, panuje nepoměr.

„Usilujeme o to, aby při debatách o budoucím zaměření evropských fondů a nastavení pravidel společné zemědělské politiky nejen u nás doma, ale i v Bruselu došlo k posílení postavení venkovských obcí a zacílení podpor na zvýšení kvality života na venkově,“ říká předseda SMOČR.

Podle zástupců českých měst a obcí by v příštím programovacím období po roce 2013, o němž se dnes na evropské úrovni jedná, bylo také vhodné sjednotit podmínky u programu rozvoje venkova (financovaného z rozpočtu společné zemědělské politiky EU) a operačních programů (jejich prostřednictvím regiony čerpají peníze z prostředků kohezní politiky). Rozdíly panují například u započítávání DPH. Zatímco v případě dotací z prostředků zemědělské politiky si realizátoři projektů nemohou daň do výdajů započítat, u dotací ze strukturálních fondů to možné je.

Koncepce bude vznikat zdola

Přestože je národní koncepce rozvoje venkova podle SMOČR potřebná, kvůli současným problémům ve vládním kabinetu se od vlády nedá v současné době očekávat, že by ji zařadila mezi své priority. Diskuse o budoucím směřování venkova musí začít na úrovni samospráv, krajů a teprve poté přejít k jednání s jednotlivými ministerstvy, shodli se účastníci pátečního kulatého stolu.

Vlasák odhaduje, že by koncepce mohla být hotová zhruba do tři čtvrtě roku.