O práci v cestovním ruchu může přijít až 80 000 Čechů. Pomoc státu je zdlouhavá, říká svaz

© Shutterstock

Český cestovní ruch se pomalu probouzí. Rozsah dopadů koronavirové krize bude záležet také na ochotě vlády sektoru pomoct. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu na její podpůrné programy mnoho podnikatelů v turismu nedosáhne.

Kvůli koronavirové krizi z Česka v podstatě „vymizeli“ zahraniční turisté, domácí cestovní ruch navíc chřadne pod tíhou karanténních opatření. Z dubnové analýzy společnosti Economic Impact vyplývá, že i při té nejpozitivnější modelové variantě uvolňování pocítí sektor turismu dopady krize velmi významně. Nejvíce Praha a po ní Karlovarský a Jihomoravský kraj.

„Cestovní ruch (ubytovaní, stravovaní, doprava atd.) zaměstnává v České republice téměř čtvrt miliónu lidí, a i přes rozvolnění opatření během května 2020 hrozí sektoru ztráta 80 tisíc pracovních míst a propad spotřeby o 142 miliard korun ve srovnání s rokem 2019,“ řekl Jan Herget, ředitel státní agentury CzechTourism, pro kterou analýza ze začátku dubna vznikla.

Kvůli omezením, opatrnosti a s nejistou situací ohledně zahraničních dovolených Češi zatím plánují využít tuzemské turistické lokality. „Pro letošní letní sezónu je třeba klást velký důraz na domácí cestovní ruch, který je třeba rovněž v maximální míře podpořit, aby alespoň částečně pomohl ,nahradit‘ výpadky právě v příjezdech zahraničních turistů,“ uvedla generální ředitelka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Irena Vlčková.

Jak zachránit evropský turismus? Kompromisem můžou být vouchery

Velkou součástí dnes představeného balíčku Evropské komise jsou doporučení k bezpečnému znovunastartování cestovního ruchu uvnitř EU. Ten se kvůli pandemii potýká s obrovskými ztrátami. „Na frak“ podle europoslankyně zároveň dostávají práva zákazníků.

Cestovní mapa z krize

Evropská komise přišla minulý týden s řadou doporučení, jak se může evropský turismus postupně z krize dostat. Plošná omezení by měla nahradit opatření regionální a cílená, zásadní pak bude především zajistit bezpečnost ubytování a zamezit tak šíření nákazy.

Navrhovaná společná opatření jsou podle Vlčkové velmi důležitá pro obnovení důvěry klientů opětovně cestovat. „Je třeba, aby byly dány jasné signály, že podnikatelé v cestovním ruchu dělají maximum, aby dodržovali doporučená pravidla a dbali v maximální míře všech hygienických opatření,“ řekla ředitelka s tím, že čeští hoteliéři i restauratéři se nyní řídí „manuály“, ve kterých jsou obsažena veškerá doporučení i povinnosti zmiňované v materiálech Komise.

Jak připomněl Herget, podle Komise lze turismus řízeně otvírat tam, kde je funkční zdravotní systém, dostatečná kapacita testování a dochází pouze k omezenému šíření nového typu koronaviru, kde je zaveden systém včasného varování a trasování kontaktů, a kde úřady a podnikatelé v turismu koordinují svoji práci. „Toto všechno Česká republika splňuje, a proto věřím, že i v Česku dojde brzy k postupnému restartu turismu,“ podotkl ředitel.

Vlčková podotkla, že pokud to situace dovolí, pozornost by se měla zaměřit na rychlé rozvolňování opatření především mezi státy a oblastmi, kde je podobná epidemiologická situace. „Je velmi pozitivní, že ČR si vede velmi dobře, a měli bychom se maximálně snažit této pozitivní situace využít právě pro ,nalákání turistů‘ do bezpečné destinace, kde byla dosud epidemiologická situace velmi dobře zvládnuta,“ doplnila.

Podnikatelé v nejistotě

Opětovné nastartování cestovního ruchu z „technického“ hlediska však představuje pouze jednu část problému. Další je otázka přežití firem, které turistům tyto služby poskytují.

„Jak sledujeme situaci v okolních státech i v celé EU, tak se vlády jednotlivých zemí snaží maximálně pomoci podnikatelům v tomto silně postiženém odvětví. Bohužel se nám zdá, že v ČR se pomoci podnikatelům v cestovním ruchu zatím moc nedostává,“ podělila se o pohled SOCR Vlčková. Na různé podpůrné aktivity podle ní mnoho společností v sektoru nedosáhne, případně je s nimi spojená velká administrativní zátěž a veškerá pomoc je „poskytována velmi zdlouhavě“.

Jednu ze zvolených cest, jak podpořit zaměstnanost, představují státní příspěvky na mzdy zaměstnanců v krátkodobých pracovních úvazcích, tzv. kurzarbeit. Evropská unie se tuto variantu rozhodla podpořit programem SURE, ve kterém má být členským státům od června k dispozici 100 miliard eur.

V České republice kurzarbeit zatím funguje v rámci vládního programu Antivirus. Ze společností podnikajících v cestovním ruchu ho využívá například internetový vyhledávač letenek Kiwi.com. „Určitě kladně hodnotíme podporu zaměstnanosti SURE. V rámci ČR požadujeme prodloužit program Antivirus pro podnikatele v cestovním ruchu nejméně až do konce roku 2020,“ uvedla za SOCR Vlčková.

EU chce podpořit kurzarbeit. Nástroj jménem Sure navrhne Komise ještě tento týden

Evropská komise tento týden představí nový nástroj, jehož prostřednictvím by byl v unijních státech podpořen tzv. kurzarbeit. Bez dalších detailů to oznámila její předsedkyně Ursula von der Leyenová.

Sporným tématem posledních týdnů je poskytování voucherů zákazníkům místo finanční refundace. Komise zdůrazňuje, že státy nesmí dovolit společnostem vracet svým klientům místo peněz automaticky poukazy. Spotřebitelská pravidla EU vyžadují, aby zákazníci dostali na výběr. „Vzhledem ke kritickému nedostatku likvidity, která dopadá na veškeré podnikatelské subjekty v cestovním ruchu, určitě podporujeme možnost poskytování voucherů, které zajistí možnost čerpání předplacených služeb v budoucnosti,“ vyjádřila se Vlčková. Konkrétní podmínky by však podle ní měly zůstat v kompetenci členské země.

Především drobnějším podnikatelům by dle slov ředitelky mohly pomoct také různé formy „sponzorských poukazů“.

Záchrana aerolinií tématem nejen v Česku

S tématem oživení turismu je spojená i potenciální záchrana těžce zasažených aerolinií ze strany států. Česká vláda si pohrávala s myšlenkou nákupu podílu v Českých aeroliniích, a poté dokonce celé společnosti SmartWings. Nyní letecké společnosti odkazuje na využití obecně dostupných programů podpory.

V některých jiných zemích Evropy jdou však mnohem dále. Agentuře spravující francouzský podíl ve společnosti Air France-KLM se letošní rozpočet zvýší o 20 miliard eur. Vláda navíc dokázala na evropské úrovni prosadit daňové úlevy pro všechny aerolinky, které v zemi galského kohouta létají. Další způsoby podpory se projednávají.

Například finská vláda se už v březnu rozhodla poskytnout státní záruky v hodnotě až 600 milionů eur společnosti Finnair. Britská vláda zase poskytla nízkonákladové letecké společnosti easyJet nouzovou půjčku ve výši 690 milionů eur. Podpora aerolinkám napříč členskými zeměmi EU často přichází ve formě přímých „dotací“, půjček nebo různých druhů úlev.

Rada EU schválila krizový fond pro státy i úlevy pro letecké společnosti

Země Evropské unie dnes formálně potvrdily dva návrhy, které mají členským státům a leteckým společnostem pomoci vyrovnat se s dopady koronavirové krize.