O „Klausově výjimce“ se bude znovu jednat na konci listopadu

zdroj: Evropský parlament

Takzvaná česká výjimka z Lisabonské smlouvy, která by podle prezidenta Václava Klause měla zabránit retroaktivnímu působení Listiny základních práv EU na české právo, prožívá krušný podzim. Poté, co byla v říjnu během opakovaného hlasování ústavního výboru Evropského parlamentu zamítnuta, budou o její budoucnosti europoslanci opět diskutovat na konci listopadu. I kdyby nakonec přece jen dostala zelenou, s největší pravděpodobností narazí v českém Senátu.

Budoucnost Protokolu o uplatňování Listiny základních práv EU v Polsku a ve Spojeném království, nazývaném též ne úplně přesně „Klausova“ či „česká“ výjimka (EurActiv 30.10.2009), stále není jasná.

Poté, co Výborem Evropského parlamentu pro ústavní záležitosti (AFCO) v polovině září zpráva o návrhu protokolu těsným poměrem hlasů prošla, byl výsledek z procedurálních důvodů napaden (EurActiv 18.9.2012). V opakovaném hlasování na začátku října AFCO výjimku zamítl.

V současnosti tedy Evropský parlament nemůže pracovat s žádným konkrétním závěrem. Jeho role je sice pouze konzultační, nicméně vyjádření europoslanců je nezbytné k tomu, aby o přijetí tohoto protokolu mohly hlasovat členské státy.

Podle Zuzany Brzobohaté (ČSSD; S&D), která je členkou AFCO, se do budoucna rýsují dvě řešení. Buď bude zpracována nová zpráva, která projde standardním způsobem projednávání, nebo se danou problematikou nebude Parlament zabývat.

„Rozhodnutí učiní vedení AFCO v posledním listopadovém týdnu, já osobně předpokládám, že bude zpracována nová zpráva,“ řekla EurActivu Brzobohatá.

Problematický Senát

Pokud tedy protokol projde Evropským parlamentem, bude o něm jednat Rada. Členské státy však před podepsáním Lisabonské smlouvy deklarovaly, že s „českou“ výjimkou souhlasí, proto odborníci v tomto případě záporné stanovisko neočekávají.

Následně proběhne ratifikace v parlamentech všech členských států včetně České republiky. Český Senát však již na podzim loňského roku avizoval, že výjimku nepodpoří z důvodu snížení ochrany sociálních práv českých občanů (EurActiv 8.10.2012). 

„Nejlepším řešením by bylo stažení žádosti ze strany České republiky ještě před projednáním v Radě,“ podotýká Brzobohatá.

Český prezident Václav Klaus odůvodnil nutnost přijetí obavou, že by mohlo dojít k prolomení takzvaných Benešových dekretů (EurActiv 12.10.2009). Většina odborníků se však shoduje na tom, že retroaktivní působení Listiny není možné. „Listina základních práv, stejně jako celé právo EU, nemůže působit zpětně,“ řekl redakci i šéf katedry evropského práva na Univerzitě Karlově Michal Tomášek.

Podle britského europoslance Andrewa Duffa, který je autorem zprávy o protokolu, je česká snaha „politováníhodná“. „Byla vyvolána pouze prezidentem Klausem v jednom z jeho kroků proti Lisabonské smlouvě,“ řekl Duff v reakci na nedávné rozhodnutí výboru.

„Doufám, že Evropská rada se ze zdlouhavé debaty o této věci v Evropském parlamentu poučí a potichu český návrh odloží k ledu,“ dodal Duff.