NGOs kritizují návrh zákona o státních úřednících

zdroj: Evropská komise; autor: David Castillo.

České republice jako jediné zemi EU chybí účinná legislativa o úřednících státní správy. Z mezirezortního připomínkového řízení právě vyšel návrh zákona, který by to měl změnit. Návrh se ale nelíbí některým neziskovým organizacím, které tvrdí, že v něm chybí řešení problému zpolitizované státní správy.

Fungující a nestranná státní správa, která zůstává imunní vůči politickým tlakům, je předpokladem konkurenceschopné ekonomiky jakéhokoliv státu a Česká republika není výjimkou.  

Jednou z cest, které by ke zkvalitnění a zvláště zprůhlednění procesů ve státní správě měly přispět, je i účinný zákon, jenž by upravoval pracovní vztah úředníků a státu. Kvalitní legislativa ale České republice jako jedinému státu EU stále chybí, a to i přesto, že její přijetí bylo součástí přístupových kritérií.  

Dlouhá historie jednoho zákona 

Bylo by ale chybné se domnívat, že by se Česká republika o přijetí takové legislativy nepokusila. Politici se o to snaží již od první poloviny devadesátých let a v roce 2002 byl přijat tzv. služební zákon, který vycházel z veřejnoprávní úpravy pracovního vztahu. Zjednodušeně řečeno to znamená, že povolání státního úředníka bylo zdůrazňováno jako služba veřejnosti. Služební zákon z tohoto důvodu stanovoval určitá zvláštní práva a povinnosti, které se odlišují od zaměstnanců v soukromé sféře. 

Norma však nikdy nevstoupila v účinnost, protože ji parlament několikrát odložil. Postupem času se proto začalo uvažovat o novém znění návrhu.  

Veřejnoprávní vs. soukromoprávní úprava? 

Jak v dnešním rozhovoru pro EurActiv.cz uvedla Lenka Petráková z občanského sdružení Oživení, tehdejší ministr vnitra Ivan Langer (ODS) měl v úmyslu jednou novelou ošetřit právní poměry jak úředníků státní správy, tak těch ze samosprávných celků, a to i přesto, že pro ně již fungující legislativa existovala.

„Jelikož ze zákona nelze ošetřit samosprávnou úroveň veřejnoprávní normou, tak se rozhodlo, že nový zákon musí stavět na soukromoprávním modelu,“ dodala Petráková s tím, že tento model oproti ideji původního služebního zákona zajišťuje nižší ochranu před politickými tlaky, které český státní aparát zatěžují. 

Současná vláda premiéra Petra Nečase označila problém zpolitizované státní správy za jednu se svých priorit. Ve Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012 si předsevzala, že příslušný zákon přijme a jeho přípravou pověřila rezort vnitra. Od té doby se jedná již o třetí verzi návrhu (poslední byla ze stolu smetena vloni na podzim). 

Rezignovalo vnitro na depolitizaci úřadů? 

Obsah návrhu zákona, který koncem minulého týdne opustil mezirezortní připomínkové řízení a nyní míří na vládu, se ale nelíbí některým neziskovým organizacím. V Desateru důvodů, proč je navrhovaný zákon podle nich nekvalitní, několik občanských sdružení hovoří o tom, že návrh mj. nadále umožňuje obsazovat místa ve státní správě na politickou objednávku.  

„Podle mého názoru je celý návrh nového zákona o státních úředních bez uceleného konceptu,“ zdůrazňuje navíc Lukáš Wagenknecht z think-tanku Good Governance.  

Návrh podle něj ze své podstaty jen legitimizuje nevyhovující stav státní správy, a proto mu ani případné úpravy, které vzejdou z připomínkového řízení, příliš nepomohou. „Nemyslím, že by dodatečné doplnění a zásahy mohly zásadně napravit současnou nekvalitní verzi,“ dodal Wagenknecht. 

Ministerstvo vnitra však s názory, že nový návrh zákona oproti původnímu Služebnímu zákonu z roku 2002 neusiluje o depolitizaci státní správy, zásadně nesouhlasí. Břetislav Oliva z tiskového odboru rezortu redakci sdělil, že cíl, tedy omezení politických vlivů na úředníky, je stále totožný, třebaže forma byla zvolena jiná.

„Je založená na vymezení pracovních míst, která jsou výlučně místy úřednickými, vymezení taxativních důvodů pro přesun či zrušení úřednického místa (systemizace) a vymezení taxativních důvodů pro propuštění úředníka z pracovního místa, které zastává,“ shrnuje Oliva. 

Zároveň připomíná, že Ministerstvo vnitra je ve své práci vázáno  koncepcí, kterou reprezentuje vládou schválený věcný záměr zákona stejně tak schválené teze zákona. Upozornil, že do nich například nebyl přijat návrh rezortu na vytvoření pozice ředitele úřadu (státního tajemníka) jako nejvyšší úřednické funkci na ministerstvech.

Bude mít i třetí návrh hořký konec? 

I přesto, že má v těchto dnech nový návrh zákona mířit k projednání na vládě, podle informací EurActivu je pravděpodobné, že se to do konce února nestihne. 

Bude to sice oproti původním plánům znamenat určité zdržení, odborníci se ale shodují, že je vyloučeno, aby byl návrh zákona znovu přepsán a obsahem navrácen k veřejnoprávní koncepci, s níž počítal deset let odkládaný Služební zákon. 

To by totiž podle Břetislava Olivy z Ministerstva vnitra přineslo celou řadu úskalí. „Výběrová řízení na služební místa státních úředníků, tak, jak je kodifikuje Služební zákon, nejsou otevřena široké veřejnosti,“ uvedl příklad jednoho z nich. 

Mezi další podle jeho slov patří například i institut přeložení státního úředníka bez jeho souhlasu („v zájmu služby“) do jiného správního úřadu, stejně jako vysílání na služební cestu, které není, na rozdíl od nového návrhu o státních úřednících, podmíněno dohodou s dotyčným úředníkem. Podle Olivy by taková pravidla mohla být snadno zneužita pro tzv. bossing (psychická šikana na pracovišti ze strany nadřízeného pracovníka). 

Ubírá se správným směrem 

Jak již bylo zmíněno výše, funkční zákon o státní správě byl součástí přístupových kritérií České republiky k EU. Jak se tedy na stále odkládanou legislativu tváří Evropská komise? 

EU dala Česku čas do roku 2014. Podle informací rezortu vnitra Komisi zatím stačí ujištění, že se na přijetí zákona pracuje a že „se  ubírá správným směrem“. Zároveň ale zástupci Komise dodávají, že návrh zákona musí ještě podrobně prostudovat, protože teprve poté bude možné posoudit, zda jeho znění zajistí nezbytnou stabilitu a efektivitu státní správy.

Oficiální stanovisko Evropské komise k návrhu zákona bude zveřejněno v letos v květnu, kdy Komise v rámci evropského semestru vydá návrhy doporučení jednotlivým členským státům.