Nový český eurokomisař dnes zamíří do Bruselu

Zdroj: Vláda ČR.

Novým českým eurokomisařem se po včerejším jednání vlády stal dosavadní ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. Poté, co jeho nominaci dnes (11. listopadu) formálně stvrdí vláda, odjede do Bruselu, kde ho čeká setkání s předsedou Komise José Barrosem.

Včerejší nominace Štefana Füleho novým českým eurokomisařem ukončila sedmiměsíční pátrání po nástupci Vladimíra Špidly, který vykonával post eurokomisaře od roku 2004. Füle v rozhovoru v dnešních Lidových novinách (LN) přiznal, že své jmenování na post českého zástupce v Komisi nečekal, ale poté, co padlo, dlouho se nerozmýšlel. „Za těch sedm měsíců v pozici ministra pro evropské záležitosti i v vzhledem k výzvám, které jsem řešil, jsem si dokázal představit, že v případě, že by taková nabídka přišla, tak bych s ní souhlasil,“ řekl Füle.

Dnes se nový eurokomisař Füle postaví před poslance ve sněmovním výboru pro evropské záležitosti, kde se představí a specifikuje oblasti, jejichž správa by mu nejvíce vyhovovala. Již na včerejším brífínku po skončení jednání vlády, na kterém se hlavní politické strany dohodly na jméně českého zástupce v „evropské exekutivě“ (EurActiv 10.11.2009), premiér Jan Fischer uvedl, že po dnešní Füleově návštěvě sněmovního výboru se sejde vláda, aby jméno nového eurokomisaře formálně potvrdila. Poté již nic nebude bránit tomu, aby nominace putovala do Bruselu.

V odpoledních hodinách se pak za obálkou se svým jménem vydá i samotný eurokomisař Füle, kterého čeká schůzka s jeho novým šéfem předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem.

Boj o portfolia

Vzhledem k tomu, že Česká republika skončila s výběrem kandidáta na post eurokomisaře mezi posledními, nemůže s velkou pravděpodobností očekávat, že ji předseda EK Barroso svěří ke správě nějakou lukrativnější oblast. Pozorovatelé i média se shodují v tom, že českému eurokomisaři bude pravděpodobně nabídnuto portfolio vědy a výzkumu, kultury, životního prostředí nebo dopravy. Ve hře prý zůstává i oblast sociálních věcí, kterou dosud spravoval první český eurokomisař Vladimír Špidla.

Štefan Füle, který platí za ostříleného diplomata se zkušenostmi s řízením českých ambasád v Litvě, Velké Británii a při NATO, v již citovaném rozhovoru pro LN přiznal, že již základní představu, o tom co by mohl mít v Komisi na starost, má a dodal, že spekulovaná portfolia jsou její součástí. „V tom možném portfoliu jsou jsou jak ta, která jsou přímo spojena s mým dlouhodobým zaměřením na bezpečnost a obrannou politiku, ale jsou tam i portfolia, se kterými jsem se seznámil v průběhu svého působení na postu ministra pro evropské záležitosti,“ uvedl Füle.

Reakce české politické scény

Ač nominace Štefana Füleho na post českého eurokomisaře vzešla z dohody hlavních politických stran, předseda ODS Mirek Topolánek ve včerejším tiskovém prohlášení uvedl, že „pro žádnou z velkých politických stran neznamená dohoda na jménu eurokomisaře vítězství 10:0.“ Podle Topolánka ale byla k veřejnosti vyslána „důležitá pozitivní zpráva, že i po všech událostech letošního roku jsou politici schopni se dohodnout.“ ODS podle svého předsedy vnímá Štefana Füleho jako úspěšného kariérního diplomata a jeho nominace zabránila dalšímu oslabení české pozice v EU.

Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek ve včerejším prohlášení pro tisk uvedl, že „ČSSD považuje nominaci vlády na českého zástupce v EK za výsledek kompromisu,“ a dodal, že na nominaci Štefana Füleho pohlíží „s ohledem na jeho erudici, zkušenosti z působení jak v pozici náměstka ministra obrany, velvyslance i člena vlády“ jako na „druhé nejlepší řešení.“ Poté, co se ukázalo, že kandidát socialistů Vladimir Špidla nemá šanci projít vládním hlasováni, socialisté byli nuceni se myšlenky na jeho opětovné zvolení vzdát. Paroubek zároveň připomněl, že Füle byl do úřednické vlády Jana Fischera jmenován za ČSSD.

KDU-ČSL označila průběh výběru kandidáta na eurokomisaře za „klopýtavý“ a příliš zdlouhavý, ale rozhodla se nominaci Štefana Füleho respektovat. Předseda křesťanských demokratů Cyril Svoboda pro tisk uvedl, že „za faktického vítěze celého rozhodovacího procesu považuje Jiřího Paroubka. Byl to on, kdo nakonec prosadil svého kandidáta tím, že vyměnil Vladimíra Špidlu za Štefana Füleho, který je ve vládě za ČSSD.“

Ondřej Liška, šéf Strany zelených, přiznal, že jeho strana byla ochotna na včerejším jednání vlády podpořit kandidáta ČSSD Vladimíra Špidlu a zaroveň se tak vzdát prosazování vlastního kandidáta, kterým byl ekonom Jan Švejnar. Sociální demokraty po skončení jednání vlády pak obvinil z nekorektního obratu a následné dohody s ODS, která stála za nominací Štefana Füleho. Kateřina Jacques, předsedkyně sněmovního výboru pro evropské záležitosti, kde dnes nový český eurokomisař vystoupí, podle Českého rozhlasu zdůraznila, že je třeba, aby poslanci kandidáta podpořili. Zároveň však uvedla, že se jí nelíbí, že Füle nepatřil mezi původní kandidáty a byl vybrán na poslední chvíli.

Prezident Václav Klaus dohodu politických stran o českém eurokomisaři uvítal. "Já nemám žádný názor na pana Füleho, já mám názor na to, že je dobře, že došlo k jisté dohodě na naší politické scéně. Scénář, že nedošlo k silovému hlasování, kde by druhá strana byla navěky rozhořčená a považovala by to za podraz a zradu. Takže z mého hlediska je toto dominantní. A která osoba to je, je pro mě v této chvíli druhořadé," řekl Klaus.

Kdo je Štefan Füle?

Nový český eurokomisař Štefan Füle se narodil 24. května 1962 v Sokolově a vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a Moskevský státní institut mezinárodních vztahů (MGIMO). Studium v Moskvě a následné členství v KSČ bylo Fülemu nesčetněkrát vyčítáno a bylo předmětem ostrých diskusí i na včerejším zasedání vlády. Dá se také očekávat, že mu jej poslanci, před které nový eurokomisař dnes předstoupí, opět připomenou. Sám český eurokomisař své členství v KSČ považuje za velkou chybu a vnímá jej jako stigma.

Mezi lety 1987 až 1996 Štefan Füle pracoval jako ředitel Odboru mezinárodních organizací ministerstva zahraničních věcí a v roce 1998 se stal českým velvyslancem v Litvě. V letech 2001 až 2002 byl prvním náměstkem tehdejšího ministra zahraničí Jaroslava Tvrdíka (ČSSD) a od roku 2003 vedl po dobou dvou let českou ambasádu ve Velké Británii. Od roku 2005 pak stál v čele mise České republiky při NATO v Bruselu, odkud se v květnu letošního roku vrátil zpět do Prahy, aby převzal post ministra pro evropské záležitosti.