Nové členské země EU včetně ČR se chtějí vyhnout euru

Euro

Členské státy, které do EU vstoupily v období mezi 2004 až 2007, znepokojuje jejich závazek přijetí společné měny eura. Eurozóna je v důsledku dluhové krize totiž úplně jiná, než v okamžiku jejich přistupování, argumentují. Informace o tom přinesla agentura AFP.

Země, které se členy evropské sedmadvacítky staly v zatím poslední, páté, vlně rozšiřování (2004-2007), při podpisu přístupové smlouvy přijaly závazek, že v budoucnosti vstoupí do eurozóny. Tento scénář by ale vůbec nemusel nastat. O jeho přepsání totiž uvažuje hned sedm členských zemí EU – Bulharsko, Česká republika, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko.

Podle informací agentury AFP se zmíněným zemím nelíbí, že eurozóna se v důsledku dluhové krize proměňuje a je pravděpodobné, že v budoucnosti bude tento trend pokračovat.

V této souvislsti můžeme zmínit diskuse, které v současné době probíhají na německé politické scéně a týkají se možného bankrotu Řecka, nebo kontroverzní návrh nizozemského premiéra na zřízení komisaře, jenž by dohlížel na rozpočtovou disciplínu zadlužených zemí eurozóny(EurActiv 8.9.2011).

„Všech sedm zemí se shodne na tom, že jiný právní základ eurozóny může změnit podmínky jejich smlouvy,“ prozradil novinářům diplomatický zdroj z Bruselu. To by podle něj vedlo k tomu, že by tyto členské země musely před přijetím společné měny vyhlásit referendum.

Nechceme stát za dveřmi

Jelikož eurozóna prochází v současné době důležitým vývojem, státy také požadují, aby jim byla povolena účast na jednání o případných reformách. Nyní tomu tak není.

„Je logické, aby se země, které mají jednou přijmout euro, takových schůzek účastnily,“ prohlásil polský ministr pro evropské záležitosti Mikolaj Dowgielewicz.

Ještě před tím, než eurozónu zasáhla dluhová krize, se některé státy, například Polsko či Bulharsko, blížily splnění maastrichtských kritéria nutných pro přijetí eura. 

Nyní ale polská vláda přišla s oznámením, že svůj plán, na jehož konci stojí přijetí eura, odkládá. Nejdříve musí být jasné, kam se vlastně eurozóna ubírá a jaká bude budoucnost společné měny, dodal Tuskův kabinet na vysvětlenou.

Další země, Maďarsko, vloni na jaře prohlásilo, že bude v souvislosti s přijetím eura požadovat výjimku (tzv. opt-out), a nedávno se k němu přidal i český prezident Václav Klaus, který si to samé přeje pro Českou republiku (EurActiv 31.8.2011).

Z 12 zemí, které do EU vstoupily mezi lety 2004-2007, zatím společnou měnu přijalo pouze Slovinsko, Malta, Kypr, Slovensko a nejnověji Estonsko. Státy, které se členy EU staly před tímto obdobím, závazek k přijetí eura nemají.