Nizozemsko a Británie zablokovaly rozpočet EU

Vyjednavačům Evropského parlamentu se do včerejší půlnoci nepodařilo zlomit nesouhlas několika členských států v čele s Velkou Británií a Nizozemskem. Brusel se nyní obává, že financování takových položek, jakými jsou projekt termonukleární fúze ITER nebo nová diplomatická služba EU, je ohroženo. Mezi odpůrce přílišného navyšování unijního rozpočtu patřila i Česká republika.

Vyjednávání mezi zástupci Evropského parlamentu a ministry financí 27 členských zemí EU skončilo včera o půlnoci neúspěchem. Skupina dvanácti zemí v čele s Velkou Británií, která požaduje, aby Evropská unie v dobách krize šetřila podobně jako národní státy, ze své pozice neustoupila.

Pokud nedojde k žádnému kompromisu, rozpočet Unie na rok 2011 zůstane na úrovni letošního roku a uvolňován bude po 12 stejně velkých splátkách. Rozpočtové provizorium Evropa zažila naposledy v roce 1988.

Zdroje blízké vyjednávání EurActivu sdělily, že příčinou včerejšího patu byla neochota ustoupit ze svých vyjednávacích pozic, a to jak ze strany skupiny členských států, tak ze strany předsedy Evropského parlamentu Jerzyho Buzka. Předseda rozpočtového výboru EP Alain Lamassoure (EPP) prý sice při vyjednávání zaujal vstřícnější postoj, ale k dosažení dohody to nestačilo.

Hlavní překážka

Zpočátku se zdálo, že je kompromis na dosah, a že se vyjednavači shodnou na navýšení rozpočtu na rok 2011 o 2,91 % v souladu s tím, co požadovala Británie a dalších jedenáct členských zemí.

Problém se ale objevil ve chvíli, kdy zástupci Rady a Parlamentu při jednání narazili na mechanismus, který umožňuje přesouvat prostředky z rozpočtových rezerv až do výše 0,03 % HDP.

Tento mechanismus je součástí rozpočtových procedur již řadu let a umožňuje na základě souhlasu kvalifikované většiny hlasů členských zemí rozhodnout o přesunu prostředků v maximální výši 0,03 % HDP. Některé země ale trvaly na tom, že by se o všech platbách mělo rozhodovat jednomyslně.

Zdroje uvedly, že následná diskuse trvala dvě hodiny, kdy Parlament trval na tom, že rozhodování v EU by po přijetí Lisabonské smlouvy nemělo být komplikovanější než doposud.

Podle diplomatických zdrojů Londýn nakonec požádal, aby se tímto problémem na příštím summitu EU (16.-17. prosince) zabývala Evropská rada.

Absence dohody nad rozhodováním o rozpočtových rezervách ohrožuje financování takových projektů, jako je fúzní reaktor ITER, vysvětlil zdroj.

V ohrožení je zřejmě i 190 milionů eur, které se EU v důsledku rozhodnutí o ukončení režimu preferenčních cel zavázala vyplatit zemím vyvážejícím banány. Nejasný zůstává také osud kompenzační platby ve výši 300 milionů eur, kterou má dostat Bulharsko za odstavení svých zastaralých jaderných reaktorů.

Parlamentní zdroje dodaly, že může dojít i k pozastavení plateb z nevyužitých prostředků v unijním rozpočtu. Konkrétně by se jednalo o peníze z balíčku na podporu rozvoje čisté energie a širokopásmového internetu v souhrnné výši 5 miliard eur (EurActiv 24.2.2010).

Politické závazky

Vyjednavači se včera neshodli ani na sedmibodovém seznamu „politických závazků“, který se měl stát součástí dohody o rozpočtu na žádost europoslanců. Seznam obsahoval i kontroverzní požadavek na vytvoření nového zdroje příjmu rozpočtu EU v podobě celounijní daně.

Ministři tento seznam ale odmítli s tím, že k jeho schválení nemají mandát.

Co dál?

Pokud se vrcholní představitelé členských zemí a vlád na prosincovém summitu nedohodnou, výsledkem bude rozpočtové provizorium.

Komisař pro rozpočet Janusz Lewandowski na včerejším jednání zástupce Parlamentu i Rady upozornil na potenciální komplikace, k nimž může dojít v případě, že se na rozpočtu na rok 2011 neshodnou. Ohroženo podle něj může být jak financování vznikají Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) tak vznik čtyř nových orgánů, které mají dohlížet na stabilitu finančních trhů.

Ohroženy podle něj mohou být i platby ze společné zemědělské politiky. K hlavním platbám podle komisaře dochází v lednu a únoru a částka, která by v případě rozpočtového provizoria byla v těchto měsících uvolněna, na tyto výplaty nestačí.

Lisabonská smlouva počítá s navýšením měsíčních výdajů na zvláštní účely. Příslušný návrh ale musí vypracovat Evropská komise a poté jej musí schválit Rada a následně Evropský parlament.

Komise nyní musí přijít s novým návrhem rozpočtu. Přestože k tomu nemá stanoven žádný zvláštní termín, lze očekávat, že nový návrh exekutiva zveřejní jakmile jen to bude možné. Rada k němu poté musí zaujmou stanovisko a je pravděpodobné, že si vyžádá na prosincovém summitu EU souhlas Evropské rady.