Neziskovky opět vyzývají vládu k přehodnocení krácení sociálního fondu EU. Peníze budou potřebné, varují

[© Pixabay]

Organizace na pomoc lidem a rodinám v nouzi, ohroženým dětem či seniorům znovu vyzvaly vládu, aby přehodnotila svůj záměr přesunout část evropských peněz na sociální projekty do infrastruktury. Poukazují na to, že kvůli koronavirové epidemii poptávka po službách pro potřebné roste a škrty by dostupnost podpory omezily.

Zástupci několika organizací a asociací to dnes řekli na tiskové konferenci. O rozdělení budoucích dotací z EU by chtěli s kabinetem jednat.

Česko by mohlo v letech 2021 až 2027 z EU získat podle výchozího návrhu ze tří fondů přes 19,5 miliardy eur, tedy přes půl bilionu korun. Evropskému sociálnímu fondu (ESF+) mělo připadnout asi 2,7 miliardy eur. Z této částky vláda naplánovala přesměrovat miliardu eur do infrastruktury. O zbývající 1,7 miliardy eur se měla podělit ministerstva školství a práce.

Resortu práce tak mohla podle původního návrhu ministerstva pro místní rozvoj v operačním programu Zaměstnanost zůstat miliarda eur, tedy pod 27 miliard korun. V nynějším sedmiletém období byla suma dvojnásobná.

S rozdělením nesouhlasila ministerstva, obce, kraje, zaměstnavatelé či vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Výslednou verzi bude schvalovat kabinet.

„Krácení evropských fondů je rozhodnutí politické a jen politici ho mohou změnit,“ uvedla Iva Kuchyňková z iniciativy Za bydlení. Podle ní organizace žádaly v prosinci premiéra Andreje Babiše (ANO) o jednání, státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková je odkázala na ministerstva.

Vláda chce přesměrovat část peněz ze sociálního fondu do infrastruktury, organizace se bouří

S rokem 2021 odstartuje nové programovací období. ČR nyní rozhoduje o tom, jak prostředky z fondů využije. Již v říjnu se objevila informace, že ČR chce posílit podporu infrastrukturních projektů na úkor těch sociálních. S tím ale nesouhlasí ani dotčené organizace, ani ministerstvo práce.

Finance z ESF+ budou při pokoronavirové obnově potřebné

Z programu Zaměstnanost se platí projekty ke zlepšení zaměstnávání, péče o děti a další potřebné, na podporu dlouhodobé péče o seniory či pomoc nejchudším. Podle dřívějšího záměru chtělo ministerstvo práce peníze v dalších letech využít třeba na rozšíření sociální ekonomiky, zaměstnávání mladých či dlouhodobě nezaměstnaných, další vzdělávání, technologie do sociálních služeb či podporu rodin s více dětmi.

Prostředky z ESF+ mají putovat také do přípravy na stárnutí nebo na reformu psychiatrické péče. Česko čekají po digitalizaci a robotizaci rovněž změny na trhu práce. Zaniknou tisíce pracovních míst, nutné bude přeškolení.

V krajích díky EU vyrostlo téměř 30 center duševního zdraví

Loni Česko oslavilo 30 let fungování komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví. Tato péče se od klasické liší tím, že pomáhá nemocným lidem v podmínkách jejich každodenních životů, například se zajištěním bydlení či pracovního místa.

Před dopady škrtů varuje Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS), Charita ČR či Asociace dítě a rodina. Upozorňují na to, že kvůli epidemii roste nezaměstnanost, rodiny se dostávají do finančních potíží, může přibýt exekucí, osob bez přístřeší i domácího násilí. Chyběly by peníze na rozšiřování a modernizaci zařízení pro seniory, provoz poraden a dalších zařízení.

„Nemáme pocit, že by si vláda uvědomovala dopady, které snížení částky může mít,“ uvedl prezident APSS Jiří Horecký.

V psychiatrické péči za Evropou zaostáváme, změna potrvá i 20 let

Psychiatrická péče v Česku je dlouhodobě podfinancovaná, její dostupnost je neuspokojivá a ve srovnání s většinou zemí Evropské unie jsme v rozvoji tohoto oboru na chvostu. Počet lidí, kteří takovou péči potřebují, přitom narůstá.

Ztráty pocítíme časem

Podle šéfa Charity ČR Lukáše Curyla omezení peněz na včasnou podporu a prevenci může za pár let pro stát znamenat výrazné zvýšení výdajů na řešení sociálních problémů.

„Je to krátkozraká politika, že ušetříme a postavíme o 34 kilometrů dálnice více. Ohrozíme ale tisíce lidí, kteří se dostanou do problémů,“ uvedl Curylo.

Organizace žádají také přehodnocení nastavení spoluúčasti. S jejím zvýšením nesouhlasí. Upozorňují na to, že neziskové organizace a obce nemají finance na doplácení, na evropské peníze by tak nedosáhly.

Unie získá téměř 40 miliard eur ze sociálních dluhopisů. Dnes se koná třetí kolo nabídky

Evropská unie prodává další speciální dluhopisy na podporu zaměstnanosti, tentokrát získá 8,5 miliardy eur (přes 223 miliard Kč). Vysoký zájem přitom trvá, investoři nabídli více než 90 miliard eur, poptávka tak více než desetkrát převyšuje nabídku.